Prevence Alzheimerovy choroby a syndromu demence

Každé onemocnění má buď vnitřní, vnější, nebo kombinovanou příčinu. Vnější příčiny jsou fyzikální (chlad, vysoká teplota, vysoká nadmořská výška), chemické (otrava jedem, poleptání kyselinou) nebo biologické (bakterie a viry). Vnitřní příčinou je genetická výbava, rasa, věk, pohlaví.

Na rozvoj Alzheimerovy nemoci nebo jiné formy demence má vliv mnoho faktorů vnitřních i vnějších. Jsou to geny, oxidativní stres, životní styl, pohlaví, věk, celkové opotřebení organismu, záněty nebo traumatická poranění mozku.

Rizikové faktory

Obecně lze rizikové faktory rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi ty ovlivnitelné patří cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, kouření, nadužívání alkoholu, úrazy hlavy nebo deprese. Mezi neovlivnitelné faktory patří věk, pohlaví, rodinný výskyt onemocnění a výskyt polymorfismu ApoE4 v genu pro apolipoprotein E.

Obezita

Obézní člověk s BMI nad 30 má zhruba 3,5 krát vyšší riziko rozvoje demence. Negativní dopad na zdraví má chronický zánět a metabolické problémy, které souvisí především s množstvím viscerálního tuku. Lékaři uvádí, že problém představuje obvod pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen.

Gen pro apolipoprotein E (ApoE)

Gen pro ApoE je na 19. chromozomu a má tři alely, které kódují izoformy proteinu ApoE2, ApoE3 a ApoE4. Každý člověk má tři alely a každý je má v jiné kombinaci. Někdo má například dvě ApoE2 a jednu ApoE3 a někdo jiný dvě ApoE4 a jednu ApoE3. Přítomnost ApoE2 je ve vztahu k Alzheimerově nemoci pokládána za protektivní, přítomnost ApoE3 za neutrální.

Riziko představuje výskyt izoformy ApoE4, protože podporuje ukládání P-amyloidu, neurotoxicitu, celkový oxidativní stres organismu, zvyšuje také hladinu cholesterolu v mozkové tkáni. Výskyt ApoE4 je hlavním genetickým rizikovým faktorem pro rozvoj Alzheimerovy demence.

U lidí bez alel pro ApoE4 je riziko rozvoje nemoci 9 %.
U lidí s jednou alelou ApoE4 je riziko rozvoje nemoci 3krát vyšší
U lidí se dvěma alelami ApoE4 zvyšuje pravděpodobnost až 15krát.

Zánětlivé procesy

Riziko představují těžké akutní i chronické záněty, jako je paradentóza, revmatoidní artritida, astma nebo zmiňovaná obezita. Státní zdravotní ústav uvádí, že chronický zánět zvyšuje riziko mnoha nemocí, srdečních chorob, cévních mozkových příhod, diabetu 2. typu nebo rakoviny. Tři z každých pěti lidí na celém světě umírají na nemoc spojenou s chronickým zánětem.

Příznaky chronického zánětu se mohou značně lišit. Nejčastěji jde o:

• dlouhodobou únavu a nedostatek energie,
• depresi a úzkosti,
• bolesti svalů a kloubů,
• zácpu, průjem a další gastrointestinální potíže,
• změny hmotnosti nebo chuti k jídlu,
• bolesti hlavy,
• narušený duševní stav („mozková mlha“).

Cukrovka

Cukrovka je jedním z hlavních rizikových faktorů rozvoje Alzheimerovy nemoci. Diabetes mellitus zvyšuje riziko onemocnění jak vaskulární, tak neurodegenerativní demencí. Urychluje přechod od mírné kognitivní poruchy do demence. Kognitivní zhoršení velmi často koreluje s progresí cukrovky. Mozek spotřebuje 20 % z celkového příjmu kyslíku a přibližně 65 % z celkového množství glukózy. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi působí na mozkovou tkáň toxicky a narušuje přenos signálů nezi neurony.

Vztahem Alzheimerovy nemoci, diabetu a obezity se zabývá mnoho studií a dokonce se objevují snahy definovat Alzheimerovu nemoc jako diabetes mellitus 3. typu.

Deprese

Deprese patří mezi rizikové faktory pro rozvoj demence. Četné studie objevily korelaci mezi depresivními symptomy a následným rozvojem kognitivního deficitu. Konkrétně zjistily, že deprese dvojnásobně zvyšuje riziko vývoje kognitivního deficitu.

Určitě bychom se měli starat o duševní zdraví, své i svých blízkých. Člověk, který má depresi často nemá sílu na to, aby vyhledal odbornou pomoc. Proto by mu adekvátní péči měli zajistit jeho blízcí.

Depresivní příznaky však také mohou být prodromálním symptomem demence.

To, že stav duše má velký vliv na stav těla, víme už dlouho. Psychické potíže jsou příčinou mnoha nemocí. Mezi obvyklá doporučení patří vyhýbat se stresu, čemuž je často obtížné dostát.

Sociální izolace

U některých seniorů dochází vlivem negativních životních událostí, jako je úmrtí partnera, stěhování, odchod do důchodu, k sociální izolaci, která je významným rizikem vzniku kognitivního deficitu. Proto je důležité udržovat četné a kvalitní sociální vazby, navštěvovat kulturní akce.

Prevence demence

Pohyb na čerstvém vzduchu

Zásadní pro zdraví člověka je pohyb. WHO doporučuje minimálně dvě a půl hodiny středně intenzivního aerobního pohybu týdně. Cílem je zapojit co nejvíc svalových skupin, prohloubit se dýchání a rychlejší činnost srdce. Zapotit se a zadýchat tak, že ještě zvládnu mluvit, ale už nezvládnu zpívat.

Vhodná je rekreační cyklistika, plavání, svižná chůze, tlačení sekačky na trávu nebo klasický tanec. V rámci prevence Alzheimerovy nemoci není možné doporučit box nebo americký fotbal.

Pohyb je prevencí vzniku obezity a má dobrý vliv na kvalitu spánku. Dobré spaní je také důležitou součástí prevence. Velký vliv má i kvalita životního prostředí.

Mind diet neboli dieta pro zdravou mysl

Mind diet kombinuje středomořskou stravu a dietu používanou za účelem snížení vysokého krevního tlaku.

Mind diet doporučuje

Velký význam má pravidelná konzumace zelené zeleniny, jako je špenát, různé druhy salátů nebo kapusta. Měli bychom si jí dopřávat jednou denně
Vedle toho se doporučuje jedna porce ostatní zeleniny denně, třeba rajče, ředkvičky, okurka nebo kedlubna.
Aspoň dvakrát týdně je dobré si dát bobulovité ovoce, jako jsou borůvky, maliny, ostružiny nebo jahody. Mají skvělé antioxidační účinky.
Mozku velmi prospívají ořechy, těch se doporučuje aspoň 5 krát týdně jedna porce. Ideálně střídat různé druhy nepražených a nesolených ořechů.
Při vaření by se měl používat především olivový olej.
Porci celozrnných výrobků a luštěnin tato dieta doporučuje třikrát denně. Vhodné jsou quinoa, hnědá rýže, ovesné vločky, fazole, sojové boby, čočka, celozrnné pečivo, atp.
Aspoň jedenkrát týdně bychom si měli dát rybu. Ideálně lososa, sardinky, pstruha nebo tuňáka. Měly by to být ryby, které obsahují omega-3 mastné kyseliny.
Drůbeží maso bychom si měli dopřát dvakrát týdně.
Prospívá i jedna sklenka vína denně, ideálně červené víno, které obsahuje resveratrol a antioxidačními účinky. Resveratrol navíc prospívá cévám.
Vybrané byliny a koření jsou také prospěšné mozku a nervům. Jsou to například chilli, rozmarýn, řimbaba, jinan, mák, dobromysl nebo pepř.

Mind diet nedoporučuje

Máslo a margarín (méně než jednu lžičku denně)
Tučné sýry (maximálně jednou týdně)
Červené maso jako je hovězí, vepřové, zvěřina nebo jehněčí (maximálně 3 porce týdně)
Smažené jídlo (maximálně jednou týdně)
Sladkosti

Kognitivní rezerva

Studie prokázaly, že u části lidí s nezpochybnitelnými neuropatologickými změnami mozku se demence neprojevuje, nebo se objevuje výrazně později než u dalších lidí se srovnatelným nálezem.

Toto zjištění vedlo k vytvoření konceptu kognitivní rezervy, kterou se myslí schopnost adekvátně používat získané kognitivní funkce a učit se nové věci. Nižší kognitivní rezerva vede k dřívějšímu rozvoji demence, vyšší kognitivní rezerva naopak nástup demence oddaluje.

Záleží na velikosti mozku, počtu nervových buněk, počtu let, které člověk věnoval aktivnímu vzdělávání a na tom, kolik času trávil volnočasovými aktivitami, které stimulují kognitivní funkce. Důležité je žít v podnětném prostředí, stýkat se s lidmi a věnovat dostatek času fyzické aktivitě. Studie ukázaly, že běhání zlepšuje učení, paměť a proces tvorby nových neuronů v mozku. Jako prevenci vzniku kognitivních poruch a demence lze u seniorů využít kognitivní trénink, což je metoda procvičování funkcí mozku.

Kognitivní rezervu zvyšuje zejména duševní činnost. Může jít o práci, hraní šachů, luštění křížovek, sudoku, studium cizích jazyků i zahrádkaření. Kognitivní rezervu zvyšuje také dostatečná fyzická aktivita a pravděpodobně ji můžeme posílit i zdravým životním stylem.