6. května si připomínáme výročí 70 let od smrti první italské lékařky, Marie Montessori. Narodila se 31. srpna 1870. Promovala v Římě z fyziky a matematiky a rozhodla se pokračovat ve studiu medicíny. V roce 1896 toto studium dokončila, a jako první žena se stala doktorkou medicíny v Itálii. V rámci své práce mladá lékařka Maria Montessori navštívila ústav pro děti s mentální postižením a zjistila, že tyto děti potřebují více stimulace než dostávají. Během této doby začala formovat svou vlastní vzdělávací filozofii. Začala navštěvovat kurzy pedagogiky a studovala teorii výchovy (Kramer, 2017).
Dnes už světoznámá Montessori metoda vzdělávání nabízí netradiční přístup k učení, který se zaměřuje na podporu pocitu nezávislosti a osobního rozvoje. Některé z jeho jedinečných součástí zahrnují několikahodinové časové bloky pro aktivity, věkově smíšené třídy a specifické učební materiály a osnovy (Montessori et al.,2017).
Montessori přístup pro seniory s demencí podporuje, jak už se téměř 30 let ukazuje, zlepšování kvality života starších lidí, podporuje principy důstojnosti a nezávislosti po celý život. Psycholog Cameron Camp, PhD, je jedním z prvních, kdo transformoval metodu výuky tradičně používanou u malých dětí a přepracoval ji tak, aby pomohla lidem s Alzheimerovou chorobou získat zpět a co nejdéle si udržet každodenní dovednosti, o které s nemocí přicházejí. Montessori pro seniory je inovativní přístup v péči o klienty s demencí, který lze použít pro jednotlivce nebo skupiny během péče (Lee et al., 2007). Cílem Montessori programu je podporovat starší dospělé a lidi žijící s demencí, ve všech stadiích, vytvořením připraveného prostředí plného podnětů a podpory orientace a paměti, které jednotlivcům umožní postarat se o sebe, druhé a svou skupinu. Snažíme se rozvíjet komunity, které se k jednotlivcům chovají s respektem a důstojností a ctí jejich rozhodnutí, aby mohli žít co nejsamostatněji (Bourgeois et al.,2015).
V praxi jsou pečovatelé, kteří aplikují Montessori metodu, vyškoleni, aby hodnoty prokázali ve všech interakcích s klienty, např. vždy oslovovali osobu s demencí tváří v tvář. Důležité je při aplikaci tohoto přístupu poskytnout při každé interakci s osobou s demencí možnost volby (Camp et al., 2002). Pro klienty s demencí je také velmi důležité mít možnost si vybírat mezi aktivitami, oblečením i programem (Antenucci & Roberts, 2017). V centrech pro seniory s demencí, které se zaměřují na Montessori přístup, si většinou klienti mohou zvolit i jak budou pomáhat, např. pomoc s přípravou jídla, výběr zábavy, vytváření rituálů pro vítání nových členů komunity, rozhodování o tom, jak pokojně řešit konflikty.
Montessori metoda pro seniory byla testována a doporučena pro péči několika vědeckými články. Klienti s demencí v denním stacionáři pro dospělé byli pozorováni, jak se účastní pravidelných aktivit nebo aktivit založených na Montessori vyvinutých pro osoby s demencí. Během devítiměsíční studie (Judge et al.,2000) se klienti v aktivitách založených na Montessori metodě více fyzicky i verbálně zapojili do aktivit a taky více naslouchali a pozorovali.
O pozitivních účincích metodiky Montessori se každodenně přesvědčují v odlehčovací službě Centrum Seňorina.
Reference:
Antenucci, V., & Roberts, A. (2017). The Montessori method applied to dementia: An international perspective. Montessori Life, 29(1).
Bourgeois, M. S., Brush, J., Elliot, G., & Kelly, A. (2015, August). Join the revolution: How Montessori for aging and dementia can change long-term care culture. In Seminars in Speech and Language (Vol. 36, No. 03, pp. 209-214). Thieme Medical Publishers.
Camp, C. J., Cohen-Mansfield, J., & Capezuti, E. A. (2002). Mental health services in nursing homes: Use of nonpharmacologic interventions among nursing home residents with dementia. Psychiatric Services, 53(11), 1397-1404.
Judge, K. S., Camp, C. J., & Orsulic-Jeras, S. (2000). Use of Montessori-based activities for clients with dementia in adult day care: Effects on engagement. American Journal of Alzheimer’s Disease, 15(1), 42-46.
Kramer, R. (2017). Maria Montessori: a biography. Diversion Books.
Lee, M. M., Camp, C. J., & Malone, M. L. (2007). Effects of intergenerational Montessori-based activities programming on engagement of nursing home residents with dementia. Clinical Interventions in Aging, 2(3), 477.
Montessori, M., Hunt, J. M., & Valsiner, J. (2017). The montessori method. Routledge.
van der Ploeg, E. S., Eppingstall, B., Camp, C. J., Runci, S. J., Taffe, J., & O’Connor, D. W. (2013). A randomized crossover trial to study the effect of personalized, one-to-one interaction using Montessori-based activities on agitation, affect, and engagement in nursing home residents with dementia. International psychogeriatrics, 25(4), 565-575.