Správná komunikace s člověkem s demencí předchází problémům

Ve videu nám psychoterapeut Martin Cikhart poradí, jak správně komunikovat s člověkem, u kterého se vlivem nemoci rozvinul syndrom demence. Řekneme si, jaké verbální a nonverbální prostředky pomáhají, čeho je lepší se vyvarovat, jak předcházet nedorozumění a následné frustraci, depresím a agresivitě.

Není to snadné, ale jde to. Vzájemné porozumění sníží míru frustrace a pomůže pochopit chování seniora s demencí ve chvílích, kdy nám ho sám už vysvětlit nedokáže.

Postupující demence sebere člověku schopnost komunikovat tak, jak jsme zvyklí. Lidé, kteří trpí demencí, mohou reagovat podrážděně a neočekávaně. Blízký člověk se mění před očima a dost věcí je těžké přijmout a pochopit.

Pečující vnímá kontinuitu a osobnost blízkého, která se plíživě mění pod taktovkou postupující demence. Musí si dokola připomínat, že nepomůže, když se bude snažit věci rozumně vysvětlit, nebo bude apelovat na to, že nemocnému něco řekl už aspoň desetkrát. Martin Cikhart doporučuje pečujícím, aby se začali vzdělávat hned po stanovení diagnózy. Průběh a příznaky se u jednotlivců s demencí velmi liší. U někoho nemoc postupuje rychle, u jiného je průběh pomalejší.

Pokud se s tatínkem, který byl vysokoškolský profesor, snažím navzdory postupující demenci bavit stejně jako dřív, způsobuji mu tím stres. On si uvědomuje, že nechápe, co říkám nebo co po něm chci a cítí se být zahanbený. Nikomu nedělá dobře, když neví, co se děje a jak na to má reagovat. Komunikace, která nezohledňuje zdravotní stav, vede k růstu napětí, vzteku nebo stažení se, odmítání a nekomunikaci. 

Někteří lidé s demencí mají halucinace nebo trpí bludy. V manželce nebo sousedce mohou vidět dceru a nemá smysl jim to vyvracet, protože pro ně to je realita. Halucinace a bludy jsou nevyvratitelné přesvědčení o nějaké skutečnosti. A pokud je něco nevyvratitelné, tak to nemá smysl vyvracet. Je lepší reagovat nějak ve smyslu, jsem ráda, že ve mě vidíš dceru, přestože jsem tvoje žena. Když mu to natvrdo vyvrátím a obviním ho, že říká nesmysly. Vyvolám v něm pocit studu, protože nepoznat vlastní dceru, je zahanbující.

Vztek a agrese patří mezi nejzákladnější emoce. Za vztekem je vždy nějaká frustrace. Když se člověk s demencí vzteká, sděluje mi, že nějaká jeho potřeba nebyla naplněna. Vzájemné komunikaci prospívá, když se snažím vnímat především to, jak se cítí a méně to, co říká.

  • MUDr. Martin Cikhart vyučuje aspekty komunikace s lidmi s demencí pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb, zabývá se také osobním poradenstvím a psychoterapií
  • Moderátorka Ing. Jitka Andresová je z poradny pro pečující a osoby s kognitivní poruchou Alzheimer Point

Projekt Alzheimer Café realizuje Nadační fond Seňorina společně s Alzheimer nadačním fondem díky finanční podpoře partnerů a dárců.

Mohlo by vás zajímat