Předběžné prohlášení je písemný dokument, ve kterém člověk stanoví, kdo, kdy, kde a jakým způsobem by měl spravovat jeho záležitosti. Kdo má být stanoven jeho opatrovníkem v případě, že bude omezena jeho svéprávnost.
Předběžné prohlášení může sepsat zcela zdravý člověk nebo někdo, kdo na sobě pozoruje postupně se rozvíjející duševní poruchu v důsledku Alzheimerovy nemoci, roztroušené sklerózy, nebo jiné nemoci a chce svou budoucí situaci řešit.
Předmětem předběžného prohlášení může být poskytování zdravotních služeb v závěru života. Mohu stanovit, jaký typ zdravotní péče si přeji a jaký nepřeji, vyjádřit vůli, zda chci zemřít doma, v nemocnici nebo jiném zařízení sociálních služeb.
Předběžné prohlášení lidé uzavírají zejména tehdy, když očekávají, že v budoucnosti nebudou způsobilí sami právně jednat. Jde o projev vůle, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem a/nebo, aby je spravoval konkrétní člověk, případně aby se konkrétní člověk stal jeho opatrovníkem.
Předběžné prohlášení jako veřejná listina
Veřejnou listinou je předběžné prohlášení sepsané u notáře. Člověk ho sepisuje a podepisuje společně s notářem. Jsou notáři, kteří u sepisování předběžného prohlášení sedí s klientem dvě hodiny a snaží se probrat pokud možno všechny situace, které mohou nastat. Jiní spěchají a snaží se věc vyřídit hlavně rychle.
Forma notářského zápisu je jistější a v kritický okamžik dohledatelnější než soukromá listina sepsaná v přítomnosti svědků. K registru předběžných prohlášení má přístup soud a ostatní notáři.
Předběžné prohlášení jako soukromá listina
Předběžné prohlášení nemusí být nutně sepsáno u notáře. Ale pokud je sepsáno v domácím prostředí, musí ho podepsat další dva svědci. Svědkem nemůže být člověk, který má zájem na tom, co je obsahem předběžného prohlášení. Svědek také nesmí být hluchý, slepý nebo němý.
Při rozhodování o ustanovení opatrovníka určeného předběžným prohlášením soud v podstatě zjišťuje, zda se jedná o osobu schopnou vykonávat tuto roli a zda nehrozí konflikt zájmů s tím, kdo učinil předběžné prohlášení. Pokud se významně změní okolnosti nebo když je účinnost prohlášení vázána na podmínku, rozhoduje soud. Může jít například o situaci, kdy je prohlášením povolán za opatrovníka manžel a manželé se následně rozvedou.
Ani když je prohlášení neplatné například z důvodu nedostatku formy, nelze ho zcela ignorovat. I v tomto případě by měl soud vzít obsah prohlášení v úvahu a přihlédl k němu.