Bruce Willis: Herec, který „proslavil“ demenci

02/03/202302/03/2023Hana Vacková

Autor: Lucie Šilhová

Šuškalo se to už několik let. Bruce není ve formě, zdá se trochu mimo. „Musíme zkrátit jeho dialogy a prosím pěkně, ať nemá žádný monolog,“ psal dokonce režisér filmu Out of Death scénáristovi. To se psal rok 2020 a už tehdy bylo jasné, že americká hvězda akčních filmů má problém. Tím problémem je Pickova choroba, nejznámější forma frontotemporální demence a druhé nejčastější degenerativní onemocnění mozku.
Poslední roky bylo natáčení s Bruce Willisem těžké. Herec si nepamatoval text, říkal ho v nevhodnou dobu, nedokázal se soustředit a dát mu do ruky zbraň, byť nabitou slepými náboji? To bylo o život, nechala se slyšet jedna herečka. Přesto ho produkce dál obsazovala, protože i když má drsňák Bruce ve filmu jenom štěk, diváky do kina spolehlivě přitáhne.

Nutno říci, že i samotný herec vydržel tlak na výkon abnormálně dlouho, ale už dopředu bylo jasné, že tohle jednou musí skončit. Frontotemporální demence, která byla podle nedávného prohlášení rodiny Willisovi diagnostikována, postupuje neúprosně, nedá se léčit a nemocnému pomalu, ale jistě mění osobnost. Jako by si jeho tělo půjčil někdo úplně jiný, a bohužel mnohem horší, popisují stav lidé, kteří se s nemocí setkali u blízkého člověka. Ne každá demence se totiž projevuje zhoršením paměti či dezorientací. Některé nastupují pozvolna a nenápadně v podobě plíživých změn v náladách a chování postiženého. A to byl právě případ herce Bruce Willise, kdy všichni viděli, že s ním „něcoje“, ale nikdo nevěděl co.

Americký herec Bruce Willis na snímku z 11. října 2019. | Foto: ČTK
Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/bruce-willis-demence.html

Několik typů demence

Ještě v loni na jaře to vypadalo „jen“ jako afázie, tedy porucha, jež ovlivňuje schopnost komunikovat, rozumět jazyku a používat ho. Následná vyšetření ale prokázala, že problémy s řečí byly pouze jeden z příznaků nemoci, které herec čelí. „I když je to bolestivé, je úleva znát konečně diagnózu,“ napsala v prohlášení Willisova rodina. Slavná osobnost se tak stala nechtěnou tváří jedné z forem demence, která bývá v počátcích občas zaměňována za tu nejznámější, Alzheimerovu nemoc. S ní se podle statistik léčilo v roce 2020 v České republice 68 120 pacientů. U frontotemporální demence (FTD) přesné počty dohledatelné nejsou. Ví se ale, že jde o nejčastější formu demence u lidí do šedesáti let.

Demence je zastřešující termín pro oslabení poznávacích funkcí mozku, které nemocnému ztěžují fungování v běžném životě. Nejrozšířenější typ demence je Alzheimerova nemoc, FTD je zase nejzákeřnější v tom smyslu, že nejvíc mění osobnost člověka. Frontotemporální demence má několik dalších typů, všem je ale společné to, že proteiny napadají zejména přední a spánkové laloky (frontální a temporální), kde „sídlí“ schopnosti jazykové, behaviorální a motorické. Pacienti se postupem času mění na apatické nebo agresivní jedince bez empatie k okolí, časté bývají slovní útoky i agresivní sexuální chování.

Posledně jmenovanému problému jsme věnovali povídání s Petrou Hamerníkovou v rámci Alzheimer Café, audio záznam z večera si můžete poslechnout zde.

Další známé osobnosti

Kromě již zmíněných existují i další typy demencí, jako jsou cévní demence a demence s Lewyho tělísky, kterou „proslavil“ další americký herec Robin Williams. U něj byla nemoc zjištěna až po smrti, respektive po sebevraždě. Tu Robin Williams podle blízkých spáchal právě proto, že se mu začala horšit paměť, motorika a často ho pronásledovaly halucinace a bludy. To všechno jsou příznaky nemoci, o které herec neměl tušení.

Známý je také případ anglického spisovatele Terryho Pracheta, jenž trpěl Alzheimerovou nemocí. Prachet sice psát nepřestal, ale přál si, aby byly po jeho smrti zničeny všechny zárodky jeho knih. Což se také stalo. Z českých osobností Alzheimerova nemoc postihla skladatele Petra Hapku nebo herečku Květu Fialovou. Propuknutí nemoci sice ještě neumíme zabránit, ale aspoň se můžeme pokusit zodpovědnou péčí o svou tělesnou schránku její nástup oddálit.

Může Vás zajímat:

Afázie

17/02/202320/02/2023Hana Vacková

Afázie je jazyková porucha, která ovlivňuje schopnost jedince komunikovat, rozumět a používat jazyk. Může vzniknout v důsledku mozkové mrtvice nebo jiného poranění mozku, ale také v důsledku demence. Ovlivňuje schopnost jedince mluvit, číst, psát a rozumět řeči.

Každý rok je demence diagnostikována u více než 3 milionů lidí. U většiny z nich se však afázie nevyskytne. Demence je obecný pojem, který označuje degeneraci mozkové tkáně. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba. Alzheimerova choroba nemusí nutně způsobovat afázii, i když může způsobovat určité poruchy řeči. Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou mít problémy s vymýšlením slov, mohou zapomínat, co chtěli říct, nemohou dávat pozor při dlouhých rozhovorech nebo ztrácejí myšlenkové pochody.

Existuje specifický typ afázie, který je způsoben demencí – primární progresivní afázie. Primární progresivní afázie je důsledkem degenerace mozkové tkáně, konkrétně mozkové tkáně v jazykových oblastech mozku. Primární progresivní afázie je nejvíce spojena s frontotemporální demencí a Parkinsonem. To znamená, že mozek je postižen v čelních a/nebo spánkových lalocích – kde se nacházejí jazyková centra a při Parkinsonické demenci, dysfunkce bazálních ganglií, vysílá zhoršené signály do frontálních oblastí mozku. Primární progresivní afázie je typ afázie, která začíná mírnými poruchami řeči a jazyka. S postupující demencí se příznaky zhoršují. Závažnost afázie se může lišit a u jednotlivých osob se může projevovat různě. Někteří lidé mohou mít potíže s hledáním správných slov, zatímco jiní mohou mít potíže s porozuměním řeči.

Komunikace není jen povídání. Gesta, pohyby a mimika mohou vyjádřit význam nebo pomoci předat sdělení. Řeč těla a fyzický kontakt nabývají na významu, když je pro osobu s demencí řeč obtížná.
NHS

Tipy:

Trpělivost
- Při komunikaci s osobou s afázií a demencí je důležité pochopit, že tato osoba může mít potíže s vyjadřováním. Pečující osoby by měli poskytnout osobě více času na odpověď a měli by se vyvarovat přerušování nebo dokončování jejích vět. Důležitá je také cvičení, trpělivost a pochopení toho, že jedinec může mít potíže s efektivní komunikací.
Jednoduchý a neverbální projev
- Jednou ze strategií je používat běžná slova a vyhnout se žargonu. Když se ke komunikaci přidají i gesta a mimika, může to být stejně tak užitečné jako vizuální pomůcky, kterými mohou být obrázky a diagramy. Je také důležité mít na paměti, že afázie může ovlivnit schopnost jedince číst a psát. Je tedy důležité používat jednoduché a snadno čitelné texty.
Validace
- Důležité je také uznat pocity jedince. Lidé s afázií a demencí mohou mít problémy s vyjadřováním a mohou se tak cítit frustrovaní nebo zmatení vlastními omezeními. Pečovatelé mohou pomoci tím, že uznají jejich pocity, i když jim nerozumí nebo s nimi nesouhlasí. To může pomoci vybudovat důvěru a snížit rozrušení.
Odborná péče
- Kromě toho je důležité úzce spolupracovat s odborníkem na zdravotní péči, například s logopedem, a vypracovat komunikační plán, který bude přizpůsoben potřebám daného člověka. Logoped může také poskytnout terapii a školení, které pomohou zlepšit komunikační dovednosti.

Adresář logopedických pracovišť :

https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost–adresar-logopedickych-pracovist

Pomucky:

https://www.alza.cz/media/neumim-to-rict-pracovni-listy-pro-pacienty-s-afazii-d6981185.htm

https://www.logopedie-vendy.cz/knihy-6/obrazkovy-komunikacni-slovnicek/?gclid=Cj0KCQiAorKfBhC0ARIsAHDzslsrSZOmur5jvS0j8pobCN7_h7Ly-wAehMYQlw-4vIBLyWfRtG4sRU8aAocFEALw_wcB

Odkazy a inspirace:

https://www.aphasia.com/aphasia-library/what-causes-aphasia/dementia/

Doherty, K. M., Rohrer, J. D., Lees, A. J., Holton, J. L., & Warren, J. (2013). Primary progressive aphasia with parkinsonism. Movement Disorders, 28(6), 741-746.

Koga, S., Murakami, A., Josephs, K. A., & Dickson, D. W. (2022). Diffuse Lewy body disease presenting as Parkinson’s disease with progressive aphasia. Neuropathology, 42(1), 82-89.

Rohrer, J. D., Rossor, M. N., & Warren, J. D. (2012). Alzheimer’s pathology in primary progressive aphasia. Neurobiology of aging, 33(4), 744-752.

Co je to „Mindfulness“? A jak pomáhá pečujícím?

26/01/202302/02/2023Hana Vacková

Pečovatelé o blízké s demencí se neustále potýkají s velkým napětím a úzkostí. Pomoci zvládnout stresové situace jim mohou cvičení mindfulness („uvědomění si přítomnosti, všímavost“). Mindfulness jako forma meditace pomáhá snižovat stres a úzkost tím, že člověk soustředí svou pozornost na přítomný okamžik.

Abychom inspirovali rodinné pečující, začali jsme na našich sociálních sítích pravidelně zveřejňovat příspěvky o mindfulness – jednoduchá cvičení pro pečující o osoby s demencí, která zaberou chvilku a přesto pomůžou ke zklidnění. Tzv. uzemnění totiž může být pro pečovatele, kteří se potýkají s náročnou péčí o osobu s demencí, nesmírně přínosné. Cvičení jim mohou pomoci udržet si koncentraci, být v roli pečovatele více přítomní a najít uprostřed chaosu chvíle klidu a pohody. Trénink pozornosti a uzemnění může snížit depresi pečujících osob a zvýšit jejich schopnost zvládat stres. Se zvýšenou schopností zvládat zatížení se zlepšuje i zdravotní stav pečovatele.

Mindfulness Awareness je založena na dvou hlavních principech: Pozorování situace bez posuzování a přijímání situace bez reakcí. Ukázalo se, že obojí je cenným nástrojem pro pečovatele o seniory trpící demencí. Podle výzkumů pomáhá všímavost pečujícím nejen zvládat napětí, ale zlepšuje jejich náladu a zvyšuje jejich schopnost poskytovat účinnou péči.

Jedna z publikací International Journal of Geriatric Psychiatry, ukázala, že mindfulness vycházející z programu snižování stresu významně snižuje příznaky deprese a úzkosti u pečovatelů o pacienty s demencí. Studie navíc zjistila, že pečovatelé uváděli zlepšení spánku a zvýšení schopnosti poskytovat svým blízkým účinnou péči. Článek v časopise Journal of the American Geriatrics Society uvedl, že intervence založená na meditaci a všímavosti nejen zlepšila náladu a celkovou pohodu pečovatelů o osoby s demencí, ale také pečující uváděli snížení pocitu zátěže a zlepšení své schopnosti zvládat nároky péče o blízkou osobu s demencí. Kromě těchto přínosů může pečovatelům také pomoci zlepšit jejich komunikaci s osobou s demencí. Studie vydaná v časopise Journal of Geriatric Psychiatry and Neurology zjistila, že komunikační program založený na všímavosti zlepšil schopnost pečovatelů efektivně komunikovat s osobami s demencí, což následně vedlo ke zlepšení vztahů a snížení stísněnosti u pečovatelů.

Tipy:

Začněte s postupným rozvíjením všímavosti:

Rozvíjení všímavosti je dovednost, která vyžaduje čas. Začněte tím, že si každý den vyhradíte několik minut na techniky všímavosti, jako je hluboké dýchání nebo meditace. Jakmile se s touto praxí lépe sžijete, můžete postupně navyšovat čas, který věnujete aktivitám zaměřeným na mindfulness.

Najděte si klidné místo:

Najděte si doma klidné a pohodlné místo, kde můžete cvičit mindfulness. Může se jednat o pokoj nebo roh místnosti, který můžete pro svou praxi využít.

Buďte důslední:

Snažte se cvičit mindfulness každý den, nebo týden, ve stejnou dobu, abyste si vytvořili rutinu. To pomůže, aby se cvičení stalo pravidelnou součástí vašeho dne.

Buďte přítomni:

Při mindfulness se zaměřte na přítomnost v daném okamžiku. Vyhněte se myšlenkám na minulost nebo budoucnost. Místo toho se soustřeďte na svůj dech a pocity svého těla.

Opusťte očekávání:

Je důležité si uvědomit, že mindfulness je praxe a může trvat delší dobu, než se projeví její přínosy. Buďte k sobě trpěliví a nenechte se odradit, pokud se vám zpočátku bude zdát, že je obtížné se soustředit.

Najděte si podpůrnou komunitu:

Zapojení do skupiny nebo kurzu mindfulness může být užitečným způsobem, jak si udržet motivaci a naučit se nové techniky.

Zařaďte všímavost do každodenních úkolů:

Všímavost lze praktikovat v každém okamžiku, proto se ji snažte začlenit do každodenních úkolů. Všímavost můžete praktikovat například při plnění úkolů, jako je mytí nádobí, vaření nebo procházka.

Udělejte si přestávku:

Nezapomeňte si během dne dělat přestávky a cvičit mindfulness. Může jít o jednoduchou činnost, jako je několik hlubokých nádechů nebo krátká meditace.

Nezapomínejte na výhody:

Mindfulness může pomoci snížit stres, zlepšit náladu a zvýšit vaši schopnost poskytovat efektivní péči vašemu blízkému. Připomeňte si tyto výhody, když se cítíte přetížení.

Buďte k sobě laskaví:

Nezapomeňte být k sobě laskaví a nebuďte na sebe příliš přísní, pokud některý den nebudete cvičit mindfulness. Prostě začněte tam, kde jste skončili, a pokračujte.

Závěrem lze říct, že mindfulness může být účinným nástrojem pro pečovatele o seniory trpící demencí. Může pomoci snížit psychické zatížení, zlepšit náladu a poskytnout lepší péči jejich blízkým. Vzhledem k tomu, že počet případů demence v naší stárnoucí společnosti narůstá, je důležité zvážit mindfulness jako intervenci podporující pohodu pečujících o seniory s demencí.

Nemáte sociální sítě abyste naše příspěvky mohli sledovat? Nevadí můžete se na ně kouknout zde, stačí jen kliknout –

Reference:

Berk L, Warmenhoven F, Stiekema APM, van Oorsouw K, van Os J, de Vugt M, van Boxtel M. Mindfulness-Based Intervention for People With Dementia and Their Partners: Results of a Mixed-Methods Study. Front Aging Neurosci. 2019 Apr 24;11:92. doi: 10.3389/fnagi.2019.00092. PMID: 31068800; PMCID: PMC6491691.

Paller, K. A., Creery, J. D., Florczak, S. M., Weintraub, S., Mesulam, M. M., Reber, P. J., … & Maslar, M. (2015). Benefits of mindfulness training for patients with progressive cognitive decline and their caregivers. American Journal of Alzheimer’s Disease & Other Dementias®, 30(3), 257-267.
Schulz, R., & Martire, L. M. (2004). Family caregiving of persons with dementia: prevalence, health effects, and support strategies. The American journal of geriatric psychiatry, 12(3), 240-249.

Kdy k praktikovi a s čím pomůže geriatr?

13/01/202313/01/2023Hana Vacková

Se stárnutím národa roste poptávka po odbornících na péči o seniory. Stárnutí je přirozený jev, ovšem občas vede k narušení fyzických a duševních funkcí. Díky specializované péči mohou senioři žít zdravě a spokojeně i v pokročilém věku. Zdravotníci, rodiny i senioři si musí být vědomy specifických problémů, kterým starší pacienti čelí, a reagovat na ně s odbornými znalostmi. Na základě dat Českého statistického úřadu, počet seniorů neboli osob ve věku 65 a více let v České republice se mezi lety 2012 a 2021 zvýšil o více než 400 tisíc, a to z 1,70 milionu v 1. lednu 2012 na 2,17 milionu v 31. prosinci 2021. To odpovídá 27% nárůstu (https://www.czso.cz, 2022). Generace starších lidí roste a je důležité aby bylo zdravotnictví připraveno poskytnout jim péči. Nemoci související s věkem mohou být fyzické i duševní a mnohdy s sebou nesou desítky léků, jež je třeba denně podávat. Každý pacient je jiný a pečovatelé a zdravotníci se musí přizpůsobit jeho potřebám.

Co je geriatrie?

Geriatrie je obor medicíny zaměřený na léčbu a péči o seniory. Neexistuje žádná definitivní věková hranice „starších osob“; obvykle jsou pacienti starší 65 let způsobilí pro léčbu v zařízeních pro seniory.

“Geriatr se zabývá pacienty takzvaně křehkými, to znamená, těmi, co ztrácí soběstačnost. Ten věk nehraje úplně roli. Někdy přijdou pacienti, kterým je 65 let, to je taková ta hranice toho mladého stáří, někdy ke mně přijde člověk až v 90. letech a nikdo mě nepotřebuje vůbec” řekla nedávno geriatrička MUDr. Šnajdrová z křesla pro hosty Alzheimer Café

Péče o křehkou osobu je složitá, protože senior může mít problémy s kognitivními funkcemi, pamětí a ne vždy lze spolehnout na jeho úsudek a výpovědi. Poskytovatelé zdravotní péče musí tedy komunikovat a sdílet informace s pacienty i jejich rodinami. Spolupráce mezi pacienty, jejich rodinami, praktiky a geriatry se zaměřuje na člověka s nemocí, ale je důležité, aby se rodina a pečovatelé cítili vyslyšení a jejich zkušenosti byly brány vážně i v dalších oblastech kvality života.

Rozdíly mezi geriatrií a gerontologií: zvýraznění rozdílů

Zatímco geriatrie se zabývá péčí o seniory a jejich potřebami, gerontologie je studium stárnutí a jeho dopadů na populaci. Gerontologové plní podpůrnou funkci při vzdělávání a porozumění stárnutí, zatímco geriatři se zabývají péčí o tyto starší osoby a jejich zdraví. Rozdíl v přístupech mezi gerontologií a geriatrií je otázkou rozsahu. Gerontologie využívá multidisciplinární přístup ke studiu problémů, s nimiž se starší lidé potýkají, a hledá jejich komplexní řešení. Geriatři se zabývají problémy, se kterými se jejich pacienti mohou potýkat v současnosti.

Co se děje při návštěvě praktického lékaře a jakou návaznost má geriatr?

„ Praktický lékař má dostat každou zprávu o pacientovi“, vysvětlila MUDr. Šnajdrová. „Od ledna minulého roku mají praktičtí lékaři tři nové kódy pro diagnózu kognitivních poruch. To znamená, že se mají zabývat i kognitivními poruchami v rámci kognitivních prohlídek. Během prohlídky mají lidem od 65-80 let provést testy „Mini-Cog.“, kreslení hodin a opakovat tři slova. Když screening odhalí problém, měli by následně udělat test Mini Mental State Exam, nebo poslat pacienta ke geriatrovi. Geriatr ale v žádném případě nenahrazuje praktika, který řeší běžné nemoci, očkování a měl by řešit mimo jiné i příspěvek na péči.“

Praktika můžete navštívit v ordinaci, ale v některých případech sám pacienty navštíví doma, aby je vyšetřil na jim známém místě. Praktický lékař nebo jiný zdravotnický pracovník z ordinace praktického lékaře by měl provést úvodní posouzení několika způsoby, mezi které patří např.:

Získání osobní a zdravotní „anamnézy“ – praktický lékař bude komunikovat s pacientem, nebo s někým, kdo ho dobře zná.

Měl by se pacienta zeptat na:

jak a kdy jeho příznaky začaly a jak ovlivňují jeho život
anamnézu a anamnézu blízké rodiny
všechny léky, které užívá.

MUDr. Šnajdrová nám také poradila: „ Je dobré si ke geriatrovi vzít starší zdravotní zprávy od praktika. Ne, že byste měli něco shánět, ale ať s geriatrem nemusí vymýšlet, co bylo před 50 lety. Ať se můžeme věnovat tomu, co se děje teď. Nejdůležitější je asi seznam léků, protože téměř každý senior užívá nějaké léky.“

Fyzikální vyšetření

Praktický lékař může provést fyzikální vyšetření, zejména pokud existuje možnost, že člověk prodělal mrtvici nebo má Parkinsonovu nemoc. Může se zaměřit na to, jak se osoba pohybuje, na koordinaci a na problémy se sluchem a zrakem.

Je možné, že si lékař vyžádá vzorek krve (a někdy i moči) k odeslání na laboratorní vyšetření. To slouží k ověření, zda příznaky nezpůsobují další onemocnění, například problémy se štítnou žlázou, cukrovka nebo nedostatek vitamínů apod. V případě potřeby může být také proveden elektrokardiogram (EKG), aby se zjistilo, jak pracuje srdce.

Kontrola duševních schopností

Aby praktik zjistil více o paměti, o tom, jak osoba přemýšlí a jaké má povědomí o čase a místě, provede kognitivní vyšetření.

Nejběžnějším nástrojem pro hodnocení závažnosti Alzheimerovy nemoci nebo příbuzné demence je Mini-Cog a Mini-Mental State Exam.

Mini Cog.

Mini Cog. je krátké screeningové vyšetření kognitivních poruch. Mini-Cog, který má vynikající screeningové vlastnosti a zabere méně času, by mohl být považován za nástroj pro screening, který pomáhá včas diagnostikovat demenci.

Během testu, kde se vybavují tři slova, se hodnotí paměť, a test kreslení hodin hodnotí kognitivní oblasti, jako jsou kognitivní funkce, jazyk, vizuálně-motorické dovednosti a exekutivní funkce.

Mini-Mental State Exam

Mini-Mental State Exam je více komplexní než Mini-Cog a funguje na základě série otázek, které testují mozkové funkce. Prostřednictvím kladení otázek a jejich zodpovídání lze provést vyhodnocení, které prověřuje, zda nedochází k mentální nedostatečnosti, která je u pacientů s demencí běžná. Řízené otázky se snaží zjistit, jak dobře funguje okamžitá a krátkodobá paměť. To se provádí pomocí otázek týkajících se těchto oblastí:

Pacient se orientuje v čase a místě. Testuje se, zda pacient ví, kdy a kde se nachází, jaký je den v týdnu nebo roční období.

Schopnost soustředit se během desetiminutového testu.

Zda si dokáže vzpomenout na jednu událost ,nebo na řadu položek, čímž se otestuje krátkodobá paměť.

Jazykové schopnosti a dovednosti. Testuje se verbální paměť a pojmenování.

Vztah mezi různými předměty. Testují se vizuálně-prostorové dovednosti.

Schopnost řešit problémy. Používají se úkoly jako hláskování jednoduchého slova pozpátku.

Motorické dovednosti

Porozumění zadávaným pokynům

Některé příklady otázek MMSE jsou následující:

V jakém městě, státě a zemi se nacházíme?

Vyjmenujte tři nesouvisející předměty.

Jak se tomu říká? Testující ukáže subjektu tužku nebo hodinky.

„Na jakékoliv testování paměti netrénujte těsně před ordinací. Snažte se být v obraze průběžně.“ Upozorňuje MUDr. Šnajdrová.

Doporučujeme při pochybnostech o mentálním zdraví navštívit praktického lékaře případně geriatra včas a neobávat se kognitivního vyšetření. Včasná diagnóza umožňuje včasné nasazení léčby, která prodlužuje etapu kvalitního života bez výrazné závislosti na pečovatelích.

Kontakty na geriatrické ordinace:

https://www.cggs.cz/

Zdroje:

https://online.maryville.edu/blog/gerontology-vs-geriatrics/

Seniorů přibývá i přes vyšší úmrtnost

A geriatric family-centered care model for hospitalized elders

https://www.alzheimers.org.uk/about-dementia/symptoms-and-diagnosis/dementia-diagnosis/talking-gp

https://www.physio-pedia.com/Mini-Cog

Mini-Mental State Exam (MMSE) Alzheimer’s / Dementia Test: Administration, Accuracy and Scoring

https://www.agingcare.com/articles/how-does-a-geriatrician-complement-the-services-of-other-doctors-104967.htm

https://www.alzheimercafe.cz/category/minula/

Lékařské testy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci

04/01/202304/01/2023Hana Vacková

Lékařské testy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci- co očekávat

Neexistuje jediný diagnostický test, který by určil, zda má člověk Alzheimerovu chorobu. Lékaři (často s pomocí specialistů, jako jsou neurologové, neuropsychologové, geriatři a geriatričtí psychiatři) používají ke stanovení diagnózy různé přístupy a metody. Přestože lékaři mohou téměř vždy určit, zda osoba trpí syndromem demence, může být obtížné určit přesnou příčinu.

Mohou použít několik způsobů:

Lékařská anamnéza (souhrn informací o předešlém životě nemocného podstatných pro hodnocení jeho aktuálního zdravotního stavu. Podstatu anamnézy dobře vystihuje český ekvivalent předchorobí.)
Fyzikální vyšetření (vyšetření pacienta lékařem jen pomocí vlastních smyslů a jednoduchých pomůcek) a diagnostické testy
Neurologické vyšetření
Kognitivní a behaviorální testy
Počítačové kognitivní testy a diagnostické přístroje
Vyšetření možné deprese
Genetické testování
Snímkování mozku-pomocí magnetické rezonance (MR) a výpočetní tomografie (CT)
Vyšetření mozkomíšního moku
Krevní testy

Lékařská anamnéza

Během vyšetření lékař přezkoumá anamnézu osoby, včetně psychiatrické a také anamnézy kognitivních a behaviorálních změn. Bude chtít vědět o všech současných a minulých zdravotních problémech a obavách a také o všech lécích, které vyšetřovaný užívá. Lékař se také zeptá na klíčové zdravotní potíže, které postihly ostatní členy rodiny, včetně toho, zda mohli trpět Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence.

Fyzikální vyšetření a diagnostické testy

Během lékařského vyšetření lékař pravděpodobně:

Zkontroluje všechny léky. (Přineste si s sebou seznam nebo balení všech léků, které v současné době užíváte, včetně volně prodejných léků a doplňků stravy.)
Zeptá se na stravu, výživu a užívání alkoholu.
Zkontroluje krevní tlak, teplotu a puls.
Poslechne si srdce a plíce.
Provede další procedury k posouzení celkového zdravotního stavu.
Odeberte vzorky krve nebo moči pro laboratorní vyšetření.

Informace z fyzikálního vyšetření a laboratorních testů mohou pomoci identifikovat zdravotní problémy, které mohou způsobit příznaky demence. Mezi běžné příčiny příznaků podobných demenci patří deprese, neléčená spánková apnoe, delirium, vedlejší účinky léků, problémy se štítnou žlázou, nedostatek některých vitaminů a nadměrná konzumace alkoholu. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby a jiných demencí lze tyto stavy často léčbou zvrátit.

Pokud byla diagnostikována Alzheimerova choroba nebo jiná demence, nejste v tom vy ani váš blízký sami.

Buďte připraveni na to, že se vás lékař bude ptát:

Jaké příznaky jste zaznamenali?
Kdy začaly?
Jak často se objevují?
Zhoršily se?
Lékař může také požádat člena rodiny, aby mu poskytl informace o změnách vašich myšlenkových schopností a chování.

Neurologické vyšetření

Během neurologického vyšetření lékař pečlivě zhodnotí, zda se u dotyčného nevyskytují problémy, které mohou signalizovat jiné poruchy mozku než Alzheimerovu chorobu. Lékař bude pátrat po příznacích mrtvice, Parkinsonovy choroby, mozkových nádorů, nahromadění tekutiny v mozku a dalších stavů, které mohou zhoršovat paměť nebo myšlení.

Lékař bude testovat:

Reflexy
Koordinaci, svalový tonus a sílu
Pohyb očí
Řeč
Smysly
Součástí neurologického vyšetření může být také zobrazovací vyšetření mozku

Pokud vyšetření neprokáže Alzheimerovu chorobu nebo jinou demenci, ale příznaky se v průběhu času nadále zhoršují, může být nutné, aby lékař nařídil další vyšetření, nebo budete chtít získat další názor.

Domácí testy na demenci

Na trh byla uvedena řada screeningových testů na demenci určených přímo spotřebitelům. U žádného z těchto testů nebyla vědecky prokázána přesnost. Testy navíc mohou mít falešně pozitivní výsledky, což znamená, že jedinci mohou mít výsledky, které říkají, že mají demenci, i když ji ve skutečnosti nemají. Je velmi nepravděpodobné, že by k tomu došlo, pokud osoba navštíví lékaře, aby vyhledala péči a případnou diagnózu. Z těchto a dalších důvodů by testy nemohou a neměly by být používány jako náhrada důkladného vyšetření kvalifikovaným lékařem. Celý proces posouzení a diagnostiky by měl probíhat v rámci trvalého vztahu s odpovědným a kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Kognitivní, funkční a behaviorální testy

Kognitivní, funkční a behaviorální testy hodnotí paměť, myšlení a schopnost řešit jednoduché problémy a mohou rychle posoudit změny v chování a symptomech. Některé testy jsou krátké, jiné mohou být časově náročnější a složitější. Komplexnější kognitivní, funkční a behaviorální testy často provádí neuropsycholog, který hodnotí exekutivní funkce, úsudek, pozornost a jazyk.

Takové testy mohou poskytnout celkovou představu o tom, zda se u dané osoby projevují kognitivní příznaky, které ovlivňují činnosti každodenního života a funkce, a zda si je osoba těchto příznaků vědoma; zda zná datum, čas a místo, kde se nachází, a zda si dokáže zapamatovat krátký seznam slov, postupovat podle pokynů a provádět jednoduché výpočty.

Příklady kognitivních, funkčních a behaviorálních testů zahrnují:

Ascertain Dementia 8 (AD8).
Dotazník funkčních aktivit (FAQ)
Mini-Cog
Mini-Mental State Exam (MMSE)
Montrealské kognitivní hodnocení (MoCA)
Neuropsychiatrický dotazník (NPI-Q)

Počítačové kognitivní testy a zařízení

Rozvíjející se oblastí výzkumu je vývoj lékařských přístrojů a technologií, které lékařům pomáhají při hodnocení kognitivních funkcí. Mezi ně patří lékařské přístroje nebo digitální technologie včetně počítačového testovacího softwaru; ty mají několik výhod, včetně toho, že testy poskytují pokaždé přesně stejným způsobem.

Digitální počítačová hodnocení jsou navržena tak, aby měřila výkon jednotlivce v různých kognitivních nebo funkčních úkolech, a mohou být vhodná pro podávání v randomizovaných klinických studiích nebo v klinických podmínkách, kdy delší standardní hodnocení nejsou praktická.

Screening deprese a hodnocení nálady

Kromě posouzení duševního stavu lékař zhodnotí pocit pohody člověka, aby odhalil depresi nebo jiné poruchy nálady, které mohou způsobit problémy s pamětí, ztrátu zájmu o život a další příznaky, které se mohou překrývat s demencí.

Genetické testování

Vědci identifikovali určité geny, které zvyšují riziko vzniku Alzheimerovy choroby, a další vzácné „deterministické“ geny, které Alzheimerovu chorobu přímo způsobují. Přestože jsou k dispozici genetické testy na některé z těchto genů, zdravotníci v současné době nedoporučují rutinní genetické testování na Alzheimerovu chorobu.

Rizikové geny: Existuje sice krevní test na APOE-e4, nejsilnější rizikový gen pro Alzheimerovu chorobu, ale tento test se používá především v klinických studiích k identifikaci osob s vyšším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Hostitelství mutace tohoto genu pouze ukazuje na vyšší riziko; neznamená, zda se u dané osoby Alzheimerova choroba vyvine nebo zda ji má. Genetické testování na APOE-e4 je kontroverzní a mělo by být prováděno pouze po konzultaci s lékařem nebo genetickým poradcem.

Deterministické geny: Testování je k dispozici také pro geny, které způsobují autozomálně dominantní Alzheimerovu chorobu (ADAD) nebo „familiární Alzheimerovu chorobu“, což je vzácná forma Alzheimerovy choroby, která představuje maximálně 1 % všech případů. ADAD se vyskytuje v rodinách a má tendenci začínat dříve v životě, někdy již po třicítce. Mnoho lidí v těchto rodinách si nepřeje znát svůj genetický status, ale někteří se nechávají testovat, aby se dozvěděli, zda se u nich nemoc nakonec rozvine. Některé rodiny ADAD se zapojily do klinických studií, aby pomohly vědcům lépe porozumět Alzheimerově chorobě.

Zobrazování mozku

Zobrazení mozku, například skeny, můžou pomoci diagnostikovat demence. Standardní lékařské vyšetření Alzheimerovy choroby často zahrnuje strukturální zobrazení pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo počítačové tomografie (CT). Tato vyšetření se používají především k vyloučení jiných onemocnění, která mohou způsobovat příznaky podobné Alzheimerově chorobě, ale vyžadují jinou léčbu. Strukturální zobrazovací vyšetření může odhalit nádory, stopy po malých nebo velkých mozkových příhodách, poškození po těžkém úrazu hlavy nebo nahromadění tekutiny v mozku.

Za určitých okolností může lékař pomocí zobrazovacích nástrojů mozku zjistit, zda má jedinec vysokou hladinu beta-amyloidu, který je charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby; normální hladina by naznačovala, že Alzheimerova choroba není příčinou demence.

Zobrazovací technologie způsobily revoluci v našem chápání struktury a funkce živého mozku. Vědci zkoumají další techniky zobrazování mozku, aby mohli lépe diagnostikovat a sledovat průběh Alzheimerovy choroby.

Testy mozkomíšního moku (CSF)

Mozkomíšní mok je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu. Dospělí mají přibližně 90 až 200 ml mozkomíšního moku. Za 24 hodin se vytvoří 600–700 ml, neustále cirkuluje a lékařiho mohou odebrat pomocí minimálně invazivního zákroku zvaného lumbální punkce nebo spinální punkce. Výzkum naznačuje, že Alzheimerova choroba v počátečních stadiích může způsobit změny v hladinách CSF několika markerů, jako je tau a beta-amyloid, dva markery, které tvoří abnormální mozkové usazeniny silně spojené s Alzheimerovou chorobou. Dalším potenciálním markerem je neurofilament light (NfL), jehož zvýšená hladina byla zjištěna u neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Jedním z problémů, se kterými se výzkumní pracovníci potýkají, je skutečnost, že analýza hladin biomarkerů ve stejném vzorku se může v jednotlivých institucích a na různých testovacích platformách často výrazně lišit. Velký pokrok byl učiněn ve standardizaci měření těchto markerů ve výzkumu a klinické péči. Testy mozkomíšního moku v současné době používají odborníci na demenci jako pomoc při diagnostice Alzheimerovy choroby a výzkum pokračuje ve vývoji a standardizaci nových markerů, které pomohou při diagnostice a odhalování dalších demencí.

Krevní testy

Vědci zkoumají, zda konzistentní a měřitelné změny hladin specifických markerů v krvi mohou být spolehlivě spojeny se změnami souvisejícími s Alzheimerovou chorobou. Tyto markery mohou zahrnovat tau, beta-amyloid nebo jiné biomarkery, které by mohly být měřeny před a po objevení příznaků.

Existuje naléhavá potřeba jednoduchých, levných, neinvazivních a snadno dostupných diagnostických nástrojů, jako jsou krevní testy pro diagnostiku onemocnění. Tyto testovací technologie by podpořily vývoj léků tím, že by pomohly identifikovat a sledovat účinnost léčby u účastníků klinických studií a zvýšily by možnost včasné detekce, diagnostiky a intervence. Krevní test by také umožnil interpretaci a pochopení vývoje Alzheimerovy choroby u větších a různorodějších populací.

Krevní testy již dnes zlepšují koncepci klinických studií a používají se v některých centrech specializované péče. V budoucnu je velmi pravděpodobné, že způsobí revoluci v diagnostickém procesu Alzheimerovy choroby a všech ostatních demencí. Používání těchto testů ve studiích a v ordinaci lékaře musí probíhat pečlivě a kontrolovaně, protože před jejich rutinním používáním na klinice je třeba provést ještě mnoho dalších výzkumů, protože vědci stále pracují na vytvoření standardizovaných a validovaných testů, které budou poskytovat spolehlivé výsledky pro všechny jedince.

V současné době je na trhu několik krevních testů, které si mohou poskytovatelé zdravotní péče objednat a které pomáhají při diagnostice potíží s pamětí. Tyto testy zatím nejsou schváleny. V současné době se doporučuje, aby krevní testy používali pouze lékaři specializované péče, kteří navštěvují pacienty s potížemi s pamětí. Nedoporučují se u osob, které nemají žádné kognitivní nebo paměťové příznaky.

V současné době dostupné testy mohou předpovědět přítomnost amyloidových změn v mozku nebo přítomnost neurodegenerativního onemocnění či poškození neuronů. Tyto krevní testy nelze použít jako samostatný test k diagnostice Alzheimerovy choroby nebo jiné demence; budou použity jako součást diagnostického vyšetření s dalšími vyšetřeními.

Přeloženo a adoptováno z : https://www.alz.org/alzheimers-dementia/diagnosis/medical_tests