Co je to „Mindfulness“? A jak pomáhá pečujícím?

Co je to „Mindfulness“? A jak pomáhá pečujícím?

Pečovatelé o blízké s demencí se neustále potýkají s velkým napětím a úzkostí. Pomoci zvládnout stresové situace jim mohou cvičení mindfulness („uvědomění si přítomnosti, všímavost“). Mindfulness jako forma meditace pomáhá snižovat stres a úzkost tím, že člověk soustředí svou pozornost na přítomný okamžik.

Abychom inspirovali rodinné pečující, začali jsme na našich sociálních sítích pravidelně zveřejňovat příspěvky o mindfulness – jednoduchá cvičení pro pečující o osoby s demencí, která zaberou chvilku a přesto pomůžou ke zklidnění. Tzv. uzemnění totiž může být pro pečovatele, kteří se potýkají s náročnou péčí o osobu s demencí, nesmírně přínosné. Cvičení jim mohou pomoci udržet si koncentraci, být v roli pečovatele více přítomní a najít uprostřed chaosu chvíle klidu a pohody. Trénink pozornosti a uzemnění může snížit depresi pečujících osob a zvýšit jejich schopnost zvládat stres. Se zvýšenou schopností zvládat zatížení se zlepšuje i zdravotní stav pečovatele.

Mindfulness Awareness je založena na dvou hlavních principech: Pozorování situace bez posuzování a přijímání situace bez reakcí. Ukázalo se, že obojí je cenným nástrojem pro pečovatele o seniory trpící demencí. Podle výzkumů pomáhá všímavost pečujícím nejen zvládat napětí, ale zlepšuje jejich náladu a zvyšuje jejich schopnost poskytovat účinnou péči.

Jedna z publikací International Journal of Geriatric Psychiatry, ukázala, že mindfulness vycházející z programu snižování stresu významně snižuje příznaky deprese a úzkosti u pečovatelů o pacienty s demencí. Studie navíc zjistila, že pečovatelé uváděli zlepšení spánku a zvýšení schopnosti poskytovat svým blízkým účinnou péči. Článek v časopise Journal of the American Geriatrics Society uvedl, že intervence založená na meditaci a všímavosti nejen zlepšila náladu a celkovou pohodu pečovatelů o osoby s demencí, ale také pečující uváděli snížení pocitu zátěže a zlepšení své schopnosti zvládat nároky péče o blízkou osobu s demencí. Kromě těchto přínosů může pečovatelům také pomoci zlepšit jejich komunikaci s osobou s demencí. Studie vydaná v časopise Journal of Geriatric Psychiatry and Neurology zjistila, že komunikační program založený na všímavosti zlepšil schopnost pečovatelů efektivně komunikovat s osobami s demencí, což následně vedlo ke zlepšení vztahů a snížení stísněnosti u pečovatelů.

Tipy:

  • Začněte s postupným rozvíjením všímavosti:

Rozvíjení všímavosti je dovednost, která vyžaduje čas. Začněte tím, že si každý den vyhradíte několik minut na techniky všímavosti, jako je hluboké dýchání nebo meditace. Jakmile se s touto praxí lépe sžijete, můžete postupně navyšovat čas, který věnujete aktivitám zaměřeným na mindfulness.

  • Najděte si klidné místo:

Najděte si doma klidné a pohodlné místo, kde můžete cvičit mindfulness. Může se jednat o pokoj nebo roh místnosti, který můžete pro svou praxi využít.

  • Buďte důslední:

Snažte se cvičit mindfulness každý den, nebo týden, ve stejnou dobu, abyste si vytvořili rutinu. To pomůže, aby se cvičení stalo pravidelnou součástí vašeho dne.

  • Buďte přítomni:

Při mindfulness se zaměřte na přítomnost v daném okamžiku. Vyhněte se myšlenkám na minulost nebo budoucnost. Místo toho se soustřeďte na svůj dech a pocity svého těla.

  • Opusťte očekávání:

Je důležité si uvědomit, že mindfulness je praxe a může trvat delší dobu, než se projeví její přínosy. Buďte k sobě trpěliví a nenechte se odradit, pokud se vám zpočátku bude zdát, že je obtížné se soustředit.

  • Najděte si podpůrnou komunitu:

Zapojení do skupiny nebo kurzu mindfulness může být užitečným způsobem, jak si udržet motivaci a naučit se nové techniky.

  • Zařaďte všímavost do každodenních úkolů:

Všímavost lze praktikovat v každém okamžiku, proto se ji snažte začlenit do každodenních úkolů. Všímavost můžete praktikovat například při plnění úkolů, jako je mytí nádobí, vaření nebo procházka.

  • Udělejte si přestávku:

Nezapomeňte si během dne dělat přestávky a cvičit mindfulness. Může jít o jednoduchou činnost, jako je několik hlubokých nádechů nebo krátká meditace.

  • Nezapomínejte na výhody:

Mindfulness může pomoci snížit stres, zlepšit náladu a zvýšit vaši schopnost poskytovat efektivní péči vašemu blízkému. Připomeňte si tyto výhody, když se cítíte přetížení.

  • Buďte k sobě laskaví:

Nezapomeňte být k sobě laskaví a nebuďte na sebe příliš přísní, pokud některý den nebudete cvičit mindfulness. Prostě začněte tam, kde jste skončili, a pokračujte.

Závěrem lze říct, že mindfulness může být účinným nástrojem pro pečovatele o seniory trpící demencí. Může pomoci snížit psychické zatížení, zlepšit náladu a poskytnout lepší péči jejich blízkým. Vzhledem k tomu, že počet případů demence v naší stárnoucí společnosti narůstá, je důležité zvážit mindfulness jako intervenci podporující pohodu pečujících o seniory s demencí.

Nemáte sociální sítě abyste naše příspěvky mohli sledovat? Nevadí můžete se na ně kouknout zde, stačí jen kliknout –

Reference:

  • Biegel, G. M., Brown, K. W., Shapiro, S. L., Schubert, C. M., & Sedlmeier, P. (2009). Mindfulness-based stress reduction for the treatment of adolescent psychiatric outpatients: a randomized clinical trial. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 77(2), 242-252.
  • Carlson, L. E., Speca, M., Patel, K. D., & Goodey, E. (2003). Mindfulness-based stress reduction in relation to quality of life, mood, symptoms of stress, and immune parameters in breast and prostate cancer outpatients. Psychosomatic Medicine, 65(4), 571-581.
  • Garland, E. L., Gaylord, S. A., & Fredrickson, B. L. (2015). Positive reappraisal mediates the stress-reductive effects of mindfulness: An upward spiral process. Mindfulness, 6(6), 1098-1108.
  • Pakenham, K. I., & Kinmonth, A. L. (2017). Mindfulness-based interventions for caregivers of people with dementia: A systematic review. International Journal of Geriatric Psychiatry, 32(4), 393-407.
  • Schubert, C., & Langer, E. J. (2015). Mindfulness and aging: A psychological perspective. The Gerontologist, 55(1), 33-41.

Strategie pro pečovatele, jak zmírnit stres při jídle

Strategie pro pečovatele, jak zmírnit stres při jídle

Mnoho lidí s demencí ztrácí schopnost se samostatně najíst, což pro rodinné pečovatele představuje značnou výzvu, ale i pocit úzkosti. U lidí s demencí často dochází k nechtěnému úbytku hmotnosti, a mohou být ohroženi podvýživou. Důvodem může být snížená chuť k jídlu, potíže s polykáním, zapomínání nebo odmítání jídla, ale také špatné dodržování hygienických návyků, převážně ústní hygieny. Úbytek hmotnosti může být způsoben i zvýšeným výdejem energie (často z důvodu chůze a bloudění) a změnami metabolismu související s procesem onemocnění. U osob s demencí vede úbytek hmotnosti často ke snížení pohyblivosti, a tím ke snížení aktivit denního života a také ke zhoršení kognitivních funkcí. Špatná strava a nejasné úbytky na váze často vzbuzují u rodinných pečovatelů značné obavy. Často se péče o blízkou osobu zúží jen na starost s podáváním stravy a léků.

Téma jídla, je velmi těžké, jelikož kognitivní úpadek má vliv na výživu, například se osoba zapomene najíst, a nedostatečná výživa působí kognitivní úpadek, vlivem nedostatku potřebných živin. Mezi kognitivní problémy, které ovlivňují výživu, patří zapomnětlivost, dezorientace a zmatenost. Problémy s funkčním úpadkem jsou ovlivněny potížemi s polykáním, ztrátou chuti k jídlu, problémy s přípravou jídla, manipulací s nádobím a nerozpoznáváním potravin. Často příjem stravy ovlivňuje i agresivita, frustrace, deprese a hněv vůči členům rodiny. Problémy s chováním se často objevují v důsledku toho, že osoba s demencí nechce, aby ji krmil někdo jiný, nebo ze strachu spojeným s jídlem.

Vědci z Griffith University v australském Queenslandu nedávno vedli rozhovory s rodinnými pečovateli o osoby s demencí, aby porozuměli, jaké strategie si tito rodinní pečovatelé vytvořili pro zajištění výživy svých blízkých. Jedna z rodinných pečujících poznamenala: „Zjistili jsme, že když si s ním sedneme k jídlu, tak jí. Takže jsme si k němu sedli a dali si šálek kávy, zatímco on snídal, a to opravdu pomohlo. Víte, jídlo je společenská záležitost, společenský zážitek. “ (58letá rodinná pečovatelka). Celkově rodinní pečovatelé považovali péči o zajištění stravy pro svého blízkého za velmi obtížnou, někdy frustrující a často v nich zanechávala pocity trápení. Odpovědi naznačovaly, že tento problém významně přispíval k celkové zátěži péče. Jeden z pečovatelů to popsal jako „časově náročné a vyčerpávající, protože člověk musí být u toho a soustředit se. Trvalo hodinu, než jsem ji nakrmil. Byla to velká výzva“ (29letý rodinný pečovatel). Jiná pečovatelka popsala péči jako zdánlivě věčnou: „Nikdy si pořádně neodpočinete. Nikdy nemáte pocit, že byste mohli někam jít a něco podniknout nebo někde přenocovat bez velkého plánování a balení“ (68letá rodinná pečovatelka). Někteří pečovatelé také uvedli, že péče o člena rodiny s demencí také znamená, že události, jako jsou rodinná jídla a společenské příležitosti spojené s jídlem, se stávají častějšími.

Tipy

Obecné tipy pro lepší stravování lidí s demencí :

  • Zajistěte vyváženou stravu s různorodými potravinami. Nabízejte zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, nízkotučné mléčné výrobky a libové bílkovinné potraviny.
  • Omezte potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků a cholesterolu. Některé tuky jsou pro zdraví nezbytné – ale ne všechny tuky jsou stejné. Omezte tuky, které škodí zdraví srdce, jako je máslo, ztužený tuk, sádlo a tučné kousky masa.
  • Omezte rafinované cukry. Rafinované cukry, které se často vyskytují ve zpracovaných potravinách, obsahují kalorie, ale postrádají vitamíny, minerály a vlákninu. Chuť na sladké můžete zkrotit zdravějšími variantami, jako je ovoce nebo pečivo slazené šťávou. Mějte však na paměti, že v pozdějších stádiích Alzheimerovy choroby, pokud je problémem ztráta chuti k jídlu, může přidávání cukru do potravin povzbudit konzumaci.
  • Omezte potraviny s vysokým obsahem sodíku a méně solte. Většina lidí konzumuje příliš mnoho sodíku, který ovlivňuje krevní tlak. Jako alternativu používejte k dochucení jídla koření nebo bylinky.
  • S postupujícím onemocněním může být problémem ztráta chuti k jídlu a úbytek hmotnosti. V takových případech může lékař navrhnout doplňky stravy mezi jídly, které dodají kalorie.
  • Problémem může být také udržení hydratace. Podporujte příjem tekutin tím, že budete během dne nabízet malé dávky vody nebo jiných tekutin nebo potraviny s vysokým obsahem vody, jako je ovoce, polévky, mléčné koktejly a smoothies.

Možné příčiny špatné chuti k jídlu

  • Nepoznávání jídla. Osoba již nemusí rozpoznávat potraviny, které jí dáváte na talíř.
  • Špatně usazená zubní protéza. Jezení může být bolestivé, ale osoba vám to nemusí být schopna říci. Ujistěte se, že zubní náhrada sedí, a pravidelně navštěvujte zubaře.
  • Léky. Nové léky nebo změna dávkování mohou ovlivnit chuť k jídlu. Pokud si všimnete změny, zavolejte lékaře.
  • Nedostatek pohybu. Nedostatek fyzické aktivity snižuje chuť k jídlu. Podporujte jednoduché cvičení, například procházky, práci na zahradě nebo mytí nádobí. 
  • Snížený čich a chuť. Osoba s demencí nemusí jíst, protože jídlo nemusí vonět nebo chutnat tak dobře jako dříve.

Zajistěte si klid a pohodu při jídle

Ve středních stadiích Alzheimerovy choroby mohou rozptýlení, příliš velký výběr a změny vnímání, chuti a čichu ztěžovat stravování. Pomoci vám mohou následující tipy:

  • Omezte rozptylování. Jídlo podávejte v klidném prostředí, mimo dosah televize a jiných rušivých vlivů.
  • Udržujte jednoduché prostírání stolu. Vyhněte se vzorovaným talířům, ubrusům a prostírání, které by mohly člověka zmást. Používejte barevné kontrastní talíře proti ubrusu nebo prostírání, to může člověku usnadnit rozeznávání talířů od sebe.
  • Zvažte použití plastového ubrusu, ubrousků nebo zástěry, které usnadní úklid. Poskytněte pouze nádobí potřebné k jídlu, aby nedošlo k záměně.
  • Změny zrakových a prostorových schopností mohou člověku s demencí ztížit rozlišení jídla od talíře nebo talíře od stolu. Může pomoci použití bílých talířů nebo misek s kontrastní barevnou podložkou.
  • Kontrolujte teplotu jídla. Osoba žijící s demencí nemusí být schopna rozpoznat, zda je něco příliš horké k jídlu nebo pití. Před podáváním vždy vyzkoušejte teplotu potravin a nápojů.
  • Nabízejte vždy jen jedno jídlo. Osoba s demencí se nemusí být schopna rozhodnout mezi potravinami na talíři. Najednou podávejte pouze jednu nebo dvě položky. Například, po příloze podávejte hlavní jídlo.  
  • Buďte flexibilní, pokud jde o preference jídla. Je možné, že si osoba náhle vytvoří určité potravinové preference nebo odmítne jídla, která jí v minulosti chutnala.
  • Na jídlo si nechte dostatek času. Mějte na paměti, že může trvat hodinu i déle, než osoba dojí.
  • Jezte společně. Dejte osobě možnost jíst s ostatními. Udržování společenského chování při jídle může osobu povzbudit k jídlu.
  • Mějte na paměti, že osoba si nemusí pamatovat, kdy a zda vůbec jedla. Pokud se osoba stále ptá na snídani, zvažte možnost podávání několika snídaní – džus, po něm toast, po něm cereálie apod.

Podporovat nezávislost

Ve střední fázi Alzheimerovy choroby umožněte osobě s demencí co největší samostatnost při jídle. V případě potřeby buďte připraveni pomoci

  • Využijte co nejvíce zachovalých schopností osoby s demencí. Přizpůsobte nádobí a příbory tak, aby byla konzumace jídla snazší. Jídlo můžete podávat v misce místo na talíři nebo zkuste použít talíř s přísavkou, náklonem nebo ochrannými okraji. Lžíce s velkou rukojetí může být méně náročná na manipulaci než vidlička, nebo dokonce nechte osobu používat ruce, pokud je to snazší.
  • Podávejte „Finger food“ neboli jednohubky. Vyzkoušejte jídla o velikosti sousta, která se snadno nabírají, například kuřecí nugety, rybí prsty, sendviče s tuňákem, dílky pomeranče, kousky brokolice nebo květáku vařené v páře. Nebo připravte jídlo ve formě sendviče, aby se osoba mohla snáze sama obsloužit.
  • Demonstrujte chování při jídle tak, že osobě vložíte do ruky příbor, svou ruku položíte kolem její ruky a obě ruce zvednete k ústům, aby se osoba mohla zakousnout.
  • Nedělejte si starosti s úhledností. Nechte osobu, aby se co nejvíce krmila sama. Misky a talíře bez přísavky postavte na neklouzavý povrch, například na utěrku nebo ručník. Používejte šálky a hrnky s víčky, abyste zabránili rozlití. Sklenice naplňte do poloviny a používejte ohýbatelná brčka.

Minimalizace problémů s jídlem a výživou

Ve středních a pozdních stadiích Alzheimerovy choroby mohou problémy s polykáním vést k dušení a ztrátě hmotnosti. Uvědomte si bezpečnostní problémy a vyzkoušejte tyto tipy:

  • Připravte si jídlo tak, aby nebylo těžké ho rozkousat nebo spolknout. Jídlo rozmělněte, nakrájejte na kousky nebo podávejte měkké potraviny (jablečné pyré, tvaroh a míchaná vejce).
  • Dávejte pozor na příznaky dušení. Vyhýbejte se potravinám, které se obtížně důkladně žvýkají, jako je syrová mrkev. Povzbuzujte seniora, aby seděl rovně a hlavu měl mírně předsunutou. Pokud osoba zaklání hlavu dozadu, přesuňte ji do přední polohy. Po jídle zkontrolujte, zda osoba spolkla potravu. Naučte se Heimlichův manévr pro případ nouze.
  • Zabývejte se sníženou chutí k jídlu. Pokud má osoba sníženou chuť k jídlu, zkuste připravit některé z jejích oblíbených jídel. Můžete také zvážit zvýšení fyzické aktivity osoby nebo naplánovat několik menších jídel namísto tří velkých jídel.

O tématu se můžete dozvědět více na našem YT kanále nebo v podcastu:

Alzheimer Café- téma Specifika stravování lidí s demencí https://www.youtube.com/watch?v=mM_ioBCB8Yw

Aloisovy Otázky- https://anchor.fm/nf-senorina/episodes/Specifika-stravovn-lid-s-demenc-e1pr7dm

Přeloženo a adaptováno z https://dementia.org/caregiver-feeding-dementia-alzheimers-patienthttps://www.alz.org/help-support/caregiving/daily-care/food-eating


Kdy k praktikovi a s čím pomůže geriatr?

Kdy k praktikovi a s čím pomůže geriatr?

Se stárnutím národa roste poptávka po odbornících na péči o seniory. Stárnutí je přirozený jev, ovšem občas vede k narušení fyzických a duševních funkcí. Díky specializované péči mohou senioři žít zdravě a spokojeně i v pokročilém věku. Zdravotníci, rodiny i senioři si musí být vědomy specifických problémů, kterým starší pacienti čelí, a reagovat na ně s odbornými znalostmi. Na základě dat Českého statistického úřadu, počet seniorů neboli osob ve věku 65 a více let v České republice se mezi lety 2012 a 2021 zvýšil o více než 400 tisíc, a to z 1,70 milionu v 1. lednu 2012 na 2,17 milionu v 31. prosinci 2021. To odpovídá 27% nárůstu (https://www.czso.cz, 2022). Generace starších lidí roste a je důležité aby bylo zdravotnictví připraveno poskytnout jim péči. Nemoci související s věkem mohou být fyzické i duševní a mnohdy s sebou nesou desítky léků, jež je třeba denně podávat. Každý pacient je jiný a pečovatelé a zdravotníci se musí přizpůsobit jeho potřebám.

Co je geriatrie?

Geriatrie je obor medicíny zaměřený na léčbu a péči o seniory. Neexistuje žádná definitivní věková hranice „starších osob“; obvykle jsou pacienti starší 65 let způsobilí pro léčbu v zařízeních pro seniory.

“Geriatr se zabývá pacienty takzvaně křehkými, to znamená, těmi, co ztrácí soběstačnost. Ten věk nehraje úplně roli. Někdy přijdou pacienti, kterým je 65 let, to je taková ta hranice toho mladého stáří, někdy ke mně přijde člověk až v 90. letech a nikdo mě nepotřebuje vůbec” řekla nedávno geriatrička MUDr. Šnajdrová z křesla pro hosty Alzheimer Café

Péče o křehkou osobu je složitá, protože senior může mít problémy s kognitivními funkcemi, pamětí a ne vždy lze spolehnout na jeho úsudek a výpovědi. Poskytovatelé zdravotní péče musí tedy komunikovat a sdílet informace s pacienty i jejich rodinami. Spolupráce mezi pacienty, jejich rodinami, praktiky a geriatry se zaměřuje na člověka s nemocí, ale je důležité, aby se rodina a pečovatelé cítili vyslyšení a jejich zkušenosti byly brány vážně i v dalších oblastech kvality života.

Rozdíly mezi geriatrií a gerontologií: zvýraznění rozdílů

Zatímco geriatrie se zabývá péčí o seniory a jejich potřebami, gerontologie je studium stárnutí a jeho dopadů na populaci. Gerontologové plní podpůrnou funkci při vzdělávání a porozumění stárnutí, zatímco geriatři se zabývají péčí o tyto starší osoby a jejich zdraví. Rozdíl v přístupech mezi gerontologií a geriatrií je otázkou rozsahu. Gerontologie využívá multidisciplinární přístup ke studiu problémů, s nimiž se starší lidé potýkají, a hledá jejich komplexní řešení. Geriatři se zabývají problémy, se kterými se jejich pacienti mohou potýkat v současnosti.

Co se děje při návštěvě praktického lékaře a jakou návaznost má geriatr?

„ Praktický lékař má dostat každou zprávu o pacientovi“, vysvětlila MUDr. Šnajdrová. „Od ledna minulého roku mají praktičtí lékaři tři nové kódy pro diagnózu kognitivních poruch. To znamená, že se mají zabývat i kognitivními poruchami v rámci kognitivních prohlídek. Během prohlídky mají lidem od 65-80 let provést testy „Mini-Cog.“, kreslení hodin a opakovat tři slova. Když screening odhalí problém, měli by následně udělat test Mini Mental State Exam, nebo poslat pacienta ke geriatrovi. Geriatr ale v žádném případě nenahrazuje praktika, který řeší běžné nemoci, očkování a měl by řešit mimo jiné i příspěvek na péči.“

Praktika můžete navštívit v ordinaci, ale v některých případech sám pacienty navštíví doma, aby je vyšetřil na jim známém místě. Praktický lékař nebo jiný zdravotnický pracovník z ordinace praktického lékaře by měl provést úvodní posouzení několika způsoby, mezi které patří např.:

Získání osobní a zdravotní „anamnézy“ – praktický lékař bude komunikovat s pacientem, nebo s někým, kdo ho dobře zná.

Měl by se pacienta zeptat na:

  • jak a kdy jeho příznaky začaly a jak ovlivňují jeho život
  • anamnézu a anamnézu blízké rodiny
  • všechny léky, které užívá.

MUDr. Šnajdrová nám také poradila: „ Je dobré si ke geriatrovi vzít starší zdravotní zprávy od praktika. Ne, že byste měli něco shánět, ale ať s geriatrem nemusí vymýšlet, co bylo před 50 lety. Ať se můžeme věnovat tomu, co se děje teď. Nejdůležitější je asi seznam léků, protože téměř každý senior užívá nějaké léky.“

Fyzikální vyšetření

Praktický lékař může provést fyzikální vyšetření, zejména pokud existuje možnost, že člověk prodělal mrtvici nebo má Parkinsonovu nemoc. Může se zaměřit na to, jak se osoba pohybuje, na koordinaci a na problémy se sluchem a zrakem.

Je možné, že si lékař vyžádá vzorek krve (a někdy i moči) k odeslání na laboratorní vyšetření. To slouží k ověření, zda příznaky nezpůsobují další onemocnění, například problémy se štítnou žlázou, cukrovka nebo nedostatek vitamínů apod. V případě potřeby může být také proveden elektrokardiogram (EKG), aby se zjistilo, jak pracuje srdce.

Kontrola duševních schopností

Aby praktik zjistil více o paměti, o tom, jak osoba přemýšlí a jaké má povědomí o čase a místě, provede kognitivní vyšetření.

Nejběžnějším nástrojem pro hodnocení závažnosti Alzheimerovy nemoci nebo příbuzné demence je Mini-Cog a Mini-Mental State Exam.

Mini Cog.

Mini Cog. je krátké screeningové vyšetření kognitivních poruch. Mini-Cog, který má vynikající screeningové vlastnosti a zabere méně času, by mohl být považován za nástroj pro screening, který pomáhá včas diagnostikovat demenci.

Během testu, kde se vybavují tři slova, se hodnotí paměť, a test kreslení hodin hodnotí kognitivní oblasti, jako jsou kognitivní funkce, jazyk, vizuálně-motorické dovednosti a exekutivní funkce.

Mini-Mental State Exam

Mini-Mental State Exam je více komplexní než Mini-Cog a funguje na základě série otázek, které testují mozkové funkce. Prostřednictvím kladení otázek a jejich zodpovídání lze provést vyhodnocení, které prověřuje, zda nedochází k mentální nedostatečnosti, která je u pacientů s demencí běžná. Řízené otázky se snaží zjistit, jak dobře funguje okamžitá a krátkodobá paměť. To se provádí pomocí otázek týkajících se těchto oblastí:

  • Pacient se orientuje v čase a místě. Testuje se, zda pacient ví, kdy a kde se nachází, jaký je den v týdnu nebo roční období.
  • Schopnost soustředit se během desetiminutového testu.
  • Zda si dokáže vzpomenout na jednu událost ,nebo na řadu položek, čímž se otestuje krátkodobá paměť.
  • Jazykové schopnosti a dovednosti. Testuje se verbální paměť a pojmenování.
  • Vztah mezi různými předměty. Testují se vizuálně-prostorové dovednosti.
  • Schopnost řešit problémy. Používají se úkoly jako hláskování jednoduchého slova pozpátku.
  • Motorické dovednosti
  • Porozumění zadávaným pokynům

Některé příklady otázek MMSE jsou následující:

  • V jakém městě, státě a zemi se nacházíme?
  • Vyjmenujte tři nesouvisející předměty.
  • Jak se tomu říká? Testující ukáže subjektu tužku nebo hodinky.

„Na jakékoliv testování paměti netrénujte těsně před ordinací. Snažte se být v obraze průběžně.“ Upozorňuje MUDr. Šnajdrová.

Doporučujeme při pochybnostech o mentálním zdraví navštívit praktického lékaře případně geriatra včas a neobávat se kognitivního vyšetření. Včasná diagnóza umožňuje včasné nasazení léčby, která prodlužuje etapu kvalitního života bez výrazné závislosti na pečovatelích.

Kontakty na geriatrické ordinace:

https://www.cggs.cz/

Zdroje:

https://online.maryville.edu/blog/gerontology-vs-geriatrics/

https://www.alzheimers.org.uk/about-dementia/symptoms-and-diagnosis/dementia-diagnosis/talking-gp

https://www.physio-pedia.com/Mini-Cog

https://www.agingcare.com/articles/how-does-a-geriatrician-complement-the-services-of-other-doctors-104967.htm

https://www.alzheimercafe.cz/category/minula/

Informujte rodinu a přátele, co je to demence

Informujte rodinu a přátele, co je to demence

Tento pomocný list je určen lidem s demencí a jejich rodinám, aby mohli poskytnout informace o demenci svým přátelům, sousedům a dalším osobám. Vysvětluje, co je to demence, jak na lidi působí a jak jim pomoci.

 Co je to demence?

Demence je termín, který se používá k popisu příznaků velké skupiny onemocnění, která způsobují postupné zhoršování kognitivních funkcí člověka. Jedná se o široký pojem, který popisuje ztrátu paměti, intelektu, sociálních dovedností a obvyklých emočních reakcí. Dlouhou dobu může člověk vypadat zdravě, ale uvnitř, jeho mozek nepracuje správně. Někteří lidé se mylně domnívají, že demence znamená „zbláznění se“, zatímco ve skutečnosti je mozek postižen nemocí. Existuje řada různých forem demence. Nejznámější je Alzheimerova nemoc, která je také nejčastější příčinou demence a tvoří 50-70 % všech případů. Alzheimerova nemoc je progresivní degenerativní onemocnění, které postihuje mozek.

 Ztráta paměti

Ztráta paměti se neprojeví u každého, ale je jedním z hlavních příznaků Alzheimerovy nemoci, nejčastějšího původce demence. Všichni čas od času něco zapomeneme, ale ztráta paměti při demenci je jiná. Je trvalá a postupná, nikoliv jen občasná. Může mít vliv na schopnost pokračovat v práci a vykonávat známé úkoly. Může znamenat potíže s hledáním cesty domů. Nakonec se může stát, že se zapomínáte oblékat nebo koupat nebo dokonce poznávat rodinu a přátele. Příkladem běžné zapomnětlivosti je, že vejdete do kuchyně a zapomenete, pro co jste tam šli, nebo že nemůžete najít klíče od auta. Osoba s demencí však může ztratit klíče od auta a pak zapomenout, k čemu slouží.

Kdo trpí demencí?

Demence může postihnout každého, ale s přibývajícím věkem je pravděpodobnost jejího vzniku vyšší. U lidí ve věku 70 až 74 let trpí demencí přibližně 1 člověk ze 30, zatímco u lidí ve věku 90 až 94 let je to 1 člověk ze 3. V některých případech může demence postihnout i lidi ve věku 30, 40 a 50 let. (Podrobnější statistiky najdete ve Zprávě o stavu demence na webu www.alzheimer.cz České alzheimerovské společnosti.)

Může být demence dědičná?

To závisí na příčině demence. Přibližně třetina lidí s Alzheimerovou chorobou má blízkého příbuzného (rodiče, bratra nebo sestru), který trpí nebo trpěl demencí. V mnoha případech k ní však dochází, i když se v rodině nevyskytuje.

Jak demence postupuje?

Situace každého člověka s demencí je jedinečná. Schopnosti a dovednosti nemocných se mohou měnit ze dne na den. Jisté však je, že se kognitivní funkce mozku zhoršují, někdy rychle, v jiných případech pomaleji, v průběhu několika let.

Existuje lék na demenci?

V současné době neexistuje žádný lék na většinu forem demence. Bylo však zjištěno, že některé léky a alternativní léčba u některých lidí na určitou dobu zmírňují některé příznaky a zpomalují progres nemoci.

Jak demence na lidi působí?

Zpočátku se mohou projevovat pouze mírné změny osobnosti nebo chování. Lidé mohou mít menší motivaci dělat věci, které je dříve zajímaly, nebo se mohou zdráhat odejít ze známého prostředí či rutiny. Mohou mít potíže s hledáním správných slov nebo se mohou opakovat. S postupujícím onemocněním se změny stávají výraznějšími. Může se zhoršit soustředění, porozumnění a schopnost uvažovat a reagovat. Lidé s demencí mohou pociťovat zmatenost, úzkost, změny nálad a agresivitu, protože se potýkají s frustrací každodenního života a nepochopení okolí.

Důležitost rodiny a přátel

Rodina a přátelé hrají v životě lidí s demencí důležitou roli. Poskytují cenné vazby na minulé zkušenosti a umožňují osobě s demencí být i nadále milovaným a ceněným členem rodiny a okruhu přátel. Rodina a přátelé mohou také poskytnout podporu těm, kteří poskytují pomoc osobě s demencí. Mnohé studie potvrzují vysokou míru depresí, úzkosti a dokonce i fyzických onemocnění v rodinách, kde někdo trpí demencí. Bohužel mnoho lidí s demencí, jejich rodinných příslušníků a pečovatelů zjišťuje, že někteří lidé se jim po diagnostikování demence vzdalují. Někteří se demence bojí nebo se za ni stydí. Jiní se bojí, že řeknou nebo udělají něco špatného.

 Jak můžete pomoci?

 Rodina a přátelé mohou lidi postižené demencí podpořit různými způsoby:

  • Dobrým výchozím bodem je vždy seznámení se s problematikou demence. To zahrnuje především pochopení toho, že ačkoli navenek může člověk vypadat v pořádku, funkce jeho mozku se postupně zhoršují. To může způsobit, že se dotyčná osoba někdy chová iracionálně.
  • Povzbuzujte rodiny a pečovatele k odpočinku nebo jen ke změně prostředí, aby přišli na jiné myšlenky.
  • Buďte čas od času k dispozici pro rozhovor.
  • Nabízejte příležitosti zapojit se, například do přípravy nebo servírování jídla nebo při práci na zahradě či nákupech.
  • Podporujte osobu s demencí v činnostech, které ráda dělala před zjištěním demence. Fotbal, rybaření, procházky nebo projížďky v přírodě – to vše mohou být aktivity, které si může člověk stále užívat.
  • Pamatujte, že mnoho lidí s demencí nemá rádo davy lidí nebo hlučné prostředí. Činnosti může být nutné přizpůsobit, ale je důležité, abyste je dělali tak dlouho, dokud je to bude bavit.
  • Zážitek nevyžaduje paměť, takže je důležité akceptovat, že i když se na výlet brzy zapomene, stále má smysl pro aktuální radostné prožívání.
  • Zeptejte se na konkrétní způsoby, jak můžete pomoci. Uvědomte si však, že mnoho lidí se může zdráhat přiznat, že potřebují pomoc, dokud se situace nestane zoufalou a potřeba nevyhnutelnou.

Komunikace

Ztráta schopnosti komunikovat může být pro lidi s demencí jedním z nejvíce frustrujících problémů a může ještě více ztížit udržování přátelských vztahů. Nezapomínejte, že lidé s demencí si zachovávají své pocity a emoce, i když nemusí rozumět tomu, co se jim říká, proto je důležité vždy zachovat jejich důstojnost a sebeúctu. Používejte doteky, abyste udrželi pozornost člověka a sdělili mu pocity hodnoty a náklonnosti. Mluvte jemně a věcně, věty zkracujte a soustřeďte se vždy na jednu myšlenku. Nechte si dostatek času na to, aby bylo vašim slovům porozuměno. Mlčení může poskytnout čas na přemýšlení a reakci. Je-li to vhodné, použijte řeč těla, abyste demonstrovali a posílili své slovní sdělení, např. mávnutí při loučení.

Nezapomeňte

Nejlepším způsobem, jak pomoci člověku s demencí, je udržet zájem, zůstat s ním v kontaktu a dát mu najevo, že je milován.

Přeloženo a adaptováno z : https://www.dementia.org.au/sites/default/files/helpsheets/Helpsheet-AboutDementia04-InformationForFamilyAndFriends_english.pdf