Syndrom vyhoření a zátěž pečujících osob je závažným problémem, který ovlivňuje také pohodu osob, o které je pečováno. Se stárnutím populace v České republice se počet osob pečujících o své blízké s demencí bude pravděpodobně zvyšovat. Je tedy nutné se zaměřit na pečující osoby, poskytnout jim oporu a předejít tak jejich syndromu vyhoření.
PhDr. Eva Jarolímová, PhD. nám v křesle Alzheimer Café vysvětlila, co je pečovatelská zátěž: „Pečovatelská zátěž je chápána v několika kontextech. Má úzký vztah k potřebám pečujícího a problematice stresu. Tato problematika je multidimenzionální odpověď na stresory, které péče přináší. Takže vlastně, každodenní stresy a negativní pocity. Často rodina racionálně ví co má dělat racionálně, ale emocionálně ne.“
Alzheimer Café 2022 červen – Zátěž pečujících o blízkého s demencí
Syndrom vyhoření se projevuje jako stav tělesného, emocionálního a mentálního vyčerpání, které je důsledkem dlouhodobého stresu. Pečovatelé, kteří zažívají vyhoření, se mohou cítit přetížení, frustrovaní a beznadějní. Mohou mít potíže s vykonáváním každodenních povinností. To může vést ke zdravotním problémům, jako jsou deprese, úzkost a chronická únava nebo syndrom dráždivého tračníku, srdeční onemocnění či reflux.
Stres při péči o milovanou osobu s demencí bývá velmi vyčerpávající. U osob s demencí může docházet k poklesu kognitivních funkcí, který vede ke zmatenosti, agitovanosti a ztrátě nezávislosti. Pro pečovatele je tak obtížné poskytovat potřebnou úroveň péče, což vede k pocitům frustrace a bezmoci. Na podporu pečujících vznikly podpůrné skupiny (např. na Facebooku), poradenství a respitní péče, ale často jsou na ně dlouhé pořadníky. Navíc demence není v České republice zatím veřejností příliš chápána, takže může být obtížné požádat o pomoc, soucit nebo pochopení. Dialog ve společnosti se však mění a přibývá zařízení, odborníků a lékařů specializovaných na demenci. Pomoc je snazší než kdy jindy.
„To co nejvíce sytí pečovatelskou zátěž je čas trávený pečováním a BPSD*, to jsou poruchy a změny chování, takže vlastně intenzita péče. “ PhDr. Eva Jarolímová.
Alzheimer Café 2022 červen – Zátěž pečujících o blízkého s demencí
Péče o blízkého s demencí většinou trvá roky. Existují kroky, které mohou pečující osoby učinit k prevenci a zvládnutí vyhoření. Mezi ně patří např:
- Upřednostnění péče o sebe: Pečovatelé by si měli udělat čas na aktivity, které je baví a které jim pomáhají relaxovat, jako je cvičení, koníčky a společenské aktivity. Pečujte sami o sebe. Doporučuje se i psychoterapie.
- Citové pouto: Dobrý vztah s osobu, o kterou pečujeme, může ulehčit naší péči. Udělejte si proto čas i na příjemné rituály, například hraní karet, či společná večeře. Citová kolísavost je v péči ale častá a normální.
- Požádat o pomoc: Informujte vašeho praktického lékaře o tom, že pečujete. Pečující by se neměli bát požádat o pomoc přátele, rodinu nebo profesní organizace.
- Stanovení realistických očekávání a vnímání vlastní účinnosti: Pečující by měli realisticky posoudit, co mohou a co nemohou, a neměli by se bát stanovit hranice. Přistupujte aktivně k péči a věřte si, že se rozhodnete správně. Nadměrný pocit povinnosti zvyšuje pečovatelskou zátěž.
- Zůstat informovaný: Pečující osoby by se měly vzdělávat o nemoci, možnostech lékařské péče a dostupných podpor, aby mohly činit informovaná rozhodnutí o péči. Konzultujte co najdete na internetu s profesionály, nebo svépomocné skupině.
- Vyhledat odbornou pomoc: Pokud pečující pociťují příznaky syndromu vyhoření, jako jsou deprese nebo úzkost, měli by vyhledat odbornou pomoc.
- Zkuste být pozitivní: Netruchlete ztráty, ale žijte zítřkem svého blízkého, aby ho měl co nejlepší.
PhDr. Eva Jarolímová: „Zátěž a deprese spolu úzce souvisí, velice depresivní pečující většinou nese velkou míru zátěže. Zátěž se může změřit pomocí Zaritovy škály, používá se v poradnách. „
ALZHEIMER CAFÉ 2022 ČERVEN – ZÁTĚŽ PEČUJÍCÍCH O BLÍZKÉHO S DEMENCÍ
Existuje řada vládních i nevládních organizací, které poskytují podporu pro pečující, například Česká asociace pečovatelské služby, Alzheimer nadační fond, Nadační fond Seňorina a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Pečující by se měli informovat o službách a zdrojích, které jsou jim k dispozici, a vyhledat potřebnou podporu.
V lednovém Alzheimer Café, roku 2021, nám Aneta Ečeková Maršálová řekla: „Nejčastěji se žádá o příspěvek na péči, průkazku pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na mobilitu, příspěvek na bydlení a přenosný parkovací průkaz. Vždy žádá „nemocný“, který potřebuje dopomoc. Úřad práce řeší veškeré příspěvky.“
Alzheimer Café Leden 2021 – Kde a jak žádat o podporu v péči?
Pečující by měli znát svá zákonná práva a možnosti. V České republice například existuje příspěvek na péči, což je finanční podpora poskytovaná osobám, které pečují o člena rodiny. Požadavek o příspěvek na péči můžete vyplnit online.
Závěrem lze říci, že vyhoření pečujících osob je závažný problém, který ovlivňuje pohodu pečujících osob i osob, o které je pečováno. Je potřeba, aby si poskytovatelé zdravotní péče uvědomovali možnost vyhoření pečujících osob a poskytovali jim podporu. To může zahrnovat poskytování informací o podpůrných skupinách a odkazování pečujících na poradenské a jiné služby v oblasti duševního zdraví.
*Behaviorální a psychologické příznaky demence , BPSD (zkratka pochází z anglického názvu behavioural and psychological symptoms of dementia)
Zdroje informací:
Česká asociace pečovatelské služby. (n.d.). Získáno z https://www.caps-os.cz/.
Příspěvek na péči – MPSV (b.d.). Získáno z https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-peci
Úřad práce ČR. (n.d.). Získáno z https://www.uradprace.cz/prispevek-na-peci
Alzheimer nadační fond (n.d.). Získáno z https://www.alzheimernf.cz/
Česká alzheimerovská společnost, o.p.s. (b.d.). Získáno z https://www.alzheimer.cz/