Kognitivní trénink

Kognitivní trénink funguje jako prevence před rozvojem syndromu demence i jako prostředek k zachování soběstačnosti v jejím průběhu.

Aktivizační videa s tréninkem kognitivních funkcí

Trénování paměti a dalších mozkových funkcí u seniorů je velmi důležité. Kognitivní (= poznávací) funkce mozku se s přibývajícím věkem zhoršují, dochází k jejich úbytku, a proto je žádoucí tyto funkce nějakým způsobem dlouhodobě trénovat či stimulovat. Ideální formou, jak předejít zhoršování kognitivních funkcí, je prevence. Tedy začít trénovat již v době, kdy žádné problémy s pamětí apod. ještě nepociťujeme. Trénink je samozřejmě vhodný i pro ty, kdo mají pocit, že „už ta paměť není, co bývala”. Právě cíleným posílením paměti a ostatních funkcí, případně využitím různých paměťových technik a pomůcek, lze tento stav zvrátit anebo v případě již viditelných kognitivních zhoršení minimálně zajistit, že se tento proces zpomalí či nebude zhoršovat.

Co jsou kognitivní funkce

Mezi kognitivní neboli poznávací funkce patří:

  • krátkodobá a dlouhodobá paměť,
  • pozornost a koncentrace,
  • rychlost myšlení a porozumění informacím,
  • expresivní funkce a porozumění řeči (řeč, psaní, kreslení, gestikulace a mimika),
  • exekutivní funkce (plánování, organizování, řešení problémů, emocionální seberegulace),
  • prostorová orientace a vnímání.

Ukázky kognitivního tréninku

Dlouhodobou paměť můžeme procvičovat například doplňováním rčení.

  • Kdo jinému jámu kopá,…………………………………………………
  • Komu není shůry dáno…………………………………………………..
  • S chutí do toho………………………………………………………………
  • Vlk se nažral a………………………………………………………………
  • Komu se nelení……………………………………………………………..
  • Ráno moudřejší……………………………………………………………..
  • Všude chleba…………………………………………………………………
  • Když se dva perou………………………………………………………….
  • Mezi slepými………………………………………………………………….
  • Jablko nepadá……………………………………………………………….
  • Líná huba………………………………………………………………………
  • Studený ruce………………………………………………………………….
  • Mluviti stříbro……………………………………………………………….

Níže je několik přesmyček týkajících se jídla. Přesmyčka neboli anagram je slovo či více slov, která vzniknou z původního slova či více slov tak, že se použijí všechna písmena nebo slova obsažená v původním výrazu a změní se jejich pořadí.

  • NÁNAB
  • HAROTV
  • STOTĚNIVY
  • OBYRVŮK
  • ZLANEIEN
  • LSATÁ
  • ÉHCBL
  • RNKOHALY
  • TEMOLEA
  • BTYAKÁRANK

Jaká kategorie je společná pro skupiny slov/jmen níže

  • Jícen, hltan, dvanácterník, slepé střevo
  • Levhart, páv, vlk, poštolka
  • Kytara, basa, harfa, mandolína
  • Paměť, koncentrace, myšlení, řeč
  • Bohdalová, Jirásková, Janžurová, Vilhelmová
  • Koza, vůl, kráva, zubr
  • Strach, radost, smutek, vztek
  • Mrkev, řepa, celer, křen

U slov níže najděte aspoň dvě homonyma

Homonymum je slovo, které má stejnou podobu, stejně zní a stejně se píše jako slovo jiného významu. Například čočka může být luštěnina nebo čočka v lidském oku nebo v dalekohledu.

  • Zámek
  • Ohryzek
  • Los
  • Rys
  • Lopatka
  • Muška
  • Náboj
  • Raketa
  • Koníček
  • Bašta
  • Třída
  • Vinný

Ke každému slovu napište tři osobnosti, které s ním mají něco společného

  • Herec:
  • Zpěvák:
  • Prezident:
  • Tlustý:
  • Spisovatel:
  • Příbuzný:

Záměnou jednoho písmene ve slově dostanete slovo jiné

  • Fábor
  • Pranice
  • Koleno
  • Mouka
  • Koza
  • Poupě
  • Fotka
  • Les
  • Talíř
  • Molo

Další způsoby, jak trénovat kognitivní funkcí

  • Vymyslete slova na konkrétní písmeno a konkrétní téma. Příklad: jména na písmeno A – Alena, Aneta, Adam, Alois, Andrea…
  • Vymyslete slova, která začínají a končí na konkrétní písmena. Využít lze například jména v kalendáři. Pokud má tedy ten den svátek Pavel, tak vymyslet slova, která začínají na P a končí na L – plevel, postel, pytel…
  • Vymyslete slova s různými koncovkami jako -AVA, -ICE, -TON, -ÍK atd.
  • Vymyslete slova s různými začátky jako PARA-, POLO-, KOLO-, SAMO- atd.
  • Vymyslete slova, která mají uvnitř společnou skupinu písmen, jako například -KOL-, -LOU-,
    -TAV- , -CHOV- atd.
  • Zvolte si jedno téma a zkuste k němu napsat co nejvíce slov. Příklad: STROMY – dub, buk, jasan, javor, smrk, jedle, borovice, bříza, lípa atd. Další možná témata: ovoce, zelenina, žluté/červené/modré květiny, tělocvičné nářadí, české řeky, stanice metra, kočkovité šelmy, sporty s míčem, státy Afriky atd.
  • Vypište si několik kategorií (město, rostlina, zvíře, věc, jméno) a vymyslete k těmto kategoriím vždy od jednoho písmene slova. (Příklad písmeno M: Most, modřenec, myš, mísa, Monika)
  • Zkuste vymyslet co nejvíce homonym (slov více významů). Buď všeobecně nebo na konkrétní téma (jídlo, zvířata…).
  • Vymyslete co nejdelší větu, ve které budou všechna slova začínat stejným písmenem. Příklad: Tomáš trpělivě tahal těžkou tašku Tereze.
  • Napište větu začínající v řadě podle abecedy. Příklad: Aby Bylo Co Dát Evě…
  • Od konkrétního písmene vymyslete postupně…

K procvičování mozku používáme tužku a papír, běžně dostupné karetních či stolní deskové hry, křížovky, sudoku, kvízy, hlavolamy, skládačky, předměty denní potřeby, jako jsou nástěnné hodiny, kalendář, noviny, fotky, knoflíky nebo speciální ručně vyrobené pomůcky. Určitou formou kognitivního tréninku je i běžný dialog, povídání při procházce v parku, během společného pití kávy nebo u prohlížení fotografií.

U lidí s demencí probíhá kognitivní trénink individuálně nebo ve skupině. Vedle běžných pomůcek používáme i speciální pracovní listy nebo počítačové programy. Trénink vede aktivizační pracovník. Speciální pomůcky k tréninku kognitivních funkcí jsou interaktivní a dají se využít u lidí v různém stádiu demence. Jejich využití je pestré a obtížnost úkolů snadno upravitelná. K dostání je velké množství odborné literatury, která se věnuje jak teorii, tak praxi.

Kognitivní funkce bychom měli procvičovat po celý život. Nejen ve stáří, kdy výkon mozku přirozeně klesá. Mezi odborníky panuje názor, že si tréninkem mozku během života můžeme vytvořit kognitivní rezervu, která po určitou dobu dokáže kompenzovat prokázané neurodegenerativní onemocnění.

Kognitivní trénink slouží k procvičování poznávacích neboli kognitivních funkcí, jako jsou

  • paměť,
  • pozornost a koncentrace,
  • pohotovost neboli rychlost zpracování informací,
  • řeč, schopnost vyjádřit se a porozumět okolním jevům,
  • orientace v čase a prostoru,
  • smyslové vnímání,
  • abstraktní myšlení,
  • grafomotorika.

Videa s inspirací na domácí aktivizaci

Další aktivizační činnosti