Bazální stimulace se snaží naplnit všechny potřeby lidí, kteří v důsledku syndromu demence, úrazu hlavy nebo mrtvice trpí nedostatkem pohybu a podnětovou deprivací. Je prokázáno, že bazální stimulace zlepšuje kvalitu života a osobní pohodu nemocných. Také seniorům s demencí zlepšuje náladu, vnímání a prožívání, působí preventivně proti bolesti, depresi, úzkosti a neklidu.
Bazální stimulace funguje u dětí s těžkým kombinovaným postižením, seniorů s Alzheimerovou chorobou, lidí s Amiotrofickou laterární sklerózou nebo jiným neurodegenerativním onemocněním. Pomáhá také lidem v komatu a umírajícím. Bylo by skvělé, kdyby byla dostupná všem pacientům na JIP a v následné péči, v domovech pro seniory a hospicích.
Bazální stimulaci s úspěchem praktikujeme v odlehčovací službě pro seniory s demencí, Centru Seňorina. Klienti jsou díky ní klidnější, celkově spokojenější a lépe komunikují.
Jak bazální stimulace funguje
Koncept je založen na poznání, že i silně postižení a dezorientovaní lidé pozitivně reagují na základní neboli bazální formy komunikace. Bazální stimulace cíleně pracuje s podněty, které mají vést k obnovení poškozených spojů v mozku, nebo aspoň k udržení stávajícího stavu.
Bazální stimulace za účelem zlepšení fyzického i psychického stavu využívá doteky, správné polohování, příjemné koupele a masáže, oblíbenou hudbu, vibrace, známé předměty, chlad nebo teplo. Volbu podnětů je nutné přizpůsobit věku a aktuálnímu stavu nemocného.
Cílem bazální stimulace je vzájemný kontakt, aktivace smyslů, lepší vnímání vlastního těla, snazší vnímání druhých lidí a okolního světa. V našm případě jde o navázání smysluplné komunikace mezi seniorem s demencí a rodinným nebo profesionálním pečujícím.
Bazální stimulace výrazně zvyšuje kvalitu života seniorů s nevratným poškozením mozku v důsledku Alzheimerovy choroby nebo jiné formy demence. Stimulace zlepšuje pohyblivost, procvičuje a udržuje dosud zachovalé schopnosti a významně prodlužuje období soběstačnosti.
Informace od rodiny jsou klíčem k úspěchu
Každý člověk je jiný. Abychom mohli poskytnout individuální péči konkrétnímu člověku, musíme znát jeho životní příběh, návyky, denní program a oblíbené předměty. Bazální stimulace zapojuje všechny smysly a pracuje také s chutí, vůněmi, barvami nebo oblíbenou hudbou.
Jak během bazální stimulace s nemocným komunikovat
- Nejprve se přivítáme.
- Seniora oslovíme a jemně se ho dotkneme (iniciální dotek).
- Mluvíme zřetelně, jasně a ne příliš rychle.
- Mluvíme přirozeným tónem a pokud senior dobře slyší, nezvyšujeme hlas.
- Dbáme na to, aby tón hlasu, mimika a gestikulace odpovídaly významu slov.
- Při rozhovoru s klientem používáme způsob komunikace, na který je zvyklý.
- Mluvíme pouze s ním a nikým dalším.
- Při komunikaci se snažíme redukovat rušivé zvuky z okolního prostředí.
Za konceptem bazální stimulace stojí profesor Andreas Fröhlich
Autorem konceptu bazální stimulace je německý profesor speciální pedagogiky Dr. Andreas Fröhlich, který v 70. letech 20. století pracoval v Rehabilitačním centru Landstuhl s dětmi s těžkým kombinovaným postižením. Následně věnoval svůj pětiletý vědecký projekt tvorbě konceptu bazální stimulace, která měla rozvíjet schopnosti těchto dětí a zajistit jim lepší život. U dětí, které se výzkumu účastnily, skutečně došlo k výraznému zlepšení a rozvoji schopností. V odborných kruzích z toho byla senzace, proto následoval další rozsáhlý vědecký výzkum na toto téma.
Profesorka Christel Bienstein, původně zdravotní sestra, přenesla bazální stimulaci do ošetřovatelské péče. Od poloviny 80. let 20. století s profesorem Fröhlichem úzce spolupracuje. Jejím cílem je zdokonalit péči o lidi, jejichž schopnost vnímání, komunikace a pohybu je silně omezena nebo změněna.
Druhy stimulací
- Somatické neboli tělesné podněty – Patří sem doteky, správné polohování, příjemné koupele a masáže.
- Vibrační stimulace – Cílí na receptory pro vnímání vibrací, které jsou uložené v kůži. Vnímání vibrací směřuje od receptorů směrem dovnitř těla. Cílem je zprostředkovat seniorovi s demencí intenzivní vjemy z jeho těla. Vibrujeme pomocí rukou, speciálních pomůcek nebo také hlasem. Chvění lidského hlasu dokáže ovlivnit rytmické dýchání nemocného.
- Vestibulární stimulace – Pomáhá s orientací v prostoru a vnímáním vlastní polohy. Zdravý člověk se neustále pohybuje a při různých činnostech mění svou polohu. Díky tomu má rovnovážné ústrojí ve vnitřním uchu dost informací o poloze a pomáhá udržet a koordinovat pohyb. Rovnovážné ústrojí seniorů s omezeným pohybem má málo potřebných podnětů. Vestibulární stimulace dokáže tento nedostatek kompenzovat.
- Auditivní stimulace – Aktivuje pozitivní emoce prostřednictvím poslechu oblíbených melodií a písní. Poslech známých zvuků stimuluje kognitivní funkce.
- Orální stimulace – Aktivuje receptory chuti pomocí oblíbených jídel a nápojů.
- Taktilně-haptická stimulace – Udržuje nebo obnovuje schopnost uchopit a manipulovat s předměty.
Další aktivity vhodné pro seniory s demencí
- Kognitivní trénink – Slouží k zachování soběstačnosti v průběhu Alzheimerovy choroby nebo jiného typu demence.
- Fyzioterapie a kondiční cvičení – Udržuje nebo dokonce zlepšuje pohybové a manuální schopnosti seniora s demencí.
- Reminiscenční terapie – Vzpomínání v seniorském věku pomáhá v uvědomění si vlastní hodnoty.
- Canisterapie – Návštěva přítulných pejsků, aktivuje smysly a vykouzlí úsměv na tváři nemocných seniorů.
- Ergoterapie – Senior s Alzheimerovou nemocí zvládne s pomocí činnosti, jako je vaření, přesazování květin nebo věšení prádla.
- Dramaterapie
- Arteterapie