Terapeutické panenky můžou být plyšová zvířátka nebo panenky, které se používají v péči o osoby s demencí. Jsou vyrobeny tak, aby vypadaly a působily jako skutečné děti nebo domácí zvířata, a mohou lidem s demencí pomoci cítit se uvolněněji a méně neklidně. Někteří lidé s demencí si mohou panenky plést se skutečnými miminky nebo domácími zvířaty, ale to nevadí. Cílem panenek není kohokoli ošálit, jsou spíše nástrojem pro poskytnutí útěchy a podpory. Lidé trpící demencí se mohou často cítit osamělí nebo izolovaní a panenky jim mohou poskytnout společnost. Držení a mazlení s panenkami může být příjemné a uklidňující, díky čemuž se osoby s demencí cítí lépe. Panenky mají potenciál zlepšit komunikaci a sociální interakci. Pečovatelé mohou pomocí panenek navázat rozhovor nebo si s nimi hrát, což může lidem s demencí pomoci cítit se více spojeni s ostatními.
Terapeutickou panenku je důležité představit člověku s demencí jemným a uctivým způsobem. Pečovatelé by měli panenku popsat a vysvětlit, k čemu se dá využít a proč ji používají. Někteří lidé s demencí mohou být z panenky zmatení nebo podezřívaví, proto buďte trpěliví. Pečovatelé by také měli přizpůsobit používání panenky konkrétním potřebám a preferencím individuální osoby s demencí. Někteří lidé mohou například panenku rádi držet v náruči, krmit a usínat s ní, zatímco jiní mohou dávat přednost tomu, aby byla panenka jenom v jejich blízkosti.
Prostřednictvím terapeutických panenek, které prokazatelně zlepšují kvalitu života lidí s demencí, lze vyvolat pozitivní emoce, poskytnout útěchu a podpořit sociální interakci a zapojení. Bylo prokázáno, že používání panenek zlepšuje sociální chování a komunikační dovednosti u osob s demencí a snižuje agitovanost, agresivitu a úzkost. Například studie (Bourgeois et al., 2002) zjistila, že používání panenek jako alternativní a doplňkové komunikační strategie u pacientů s demencí v pečovatelských domovech zvýšilo úroveň jejich zapojení do komunikace s ostatními a zlepšilo jejich komunikační schopnosti. Podobně studie (Chiang et al., 2010) na starších lidech s mírnou až středně těžkou demencí zjistila, že terapie s panenkami snížila depresi, opakující se chování a pokles kognitivních funkcí.
Panenky mohou pacientům s demencí také pomoci spojit se s jejich minulými vzpomínkami a zážitky tím, že jim poskytují vizuální a hmatovou stimulaci a také pocit známosti. Podle studie (Gibson et al., 2016) může používání panenek nemocným s demencí pomoci „oživit šťastné vzpomínky z minulosti, kdy se možná starali o dítě nebo měli blízký vztah se sourozencem“. Je však třeba mít na paměti, že používání terapeutických panenek není univerzální strategií a míra jejich účinnosti může záviset na kulturním zázemí, stadiu demence a osobních preferencích dané osoby. Využití panenek nemusí být vhodné pro všechny osoby s demencí a jejich využití by mělo být pečlivě posuzováno a sledováno, aby se zaručilo, že nezpůsobí potíže. V některých případech může používání panenek způsobit, že lidé s demencí budou více rozrušení a zmatení.
Studie (Tamury et al., 2004) sledovala vliv robotického domácího mazlíčka PARO na chování a psychické příznaky demence u obyvatel pečovatelských domů. Bylo potvrzeno, že agitovanost, osamělost a celková kvalita života obyvatel se po interakci s mazlíčkem PARO výrazně zlepšila. Používání robotických domácích mazlíčků, jako je PARO, by mohlo být pro lidi s demencí přínosnou a praktickou alternativou k tradičním formám terapie obzvláště v situacích, kdy interakce s jinými lidmi nemusí být snadno dostupná.
Reference :
Bourgeois, M., Dijkstra, K., Burgio, L., & Allen-Burge, R. (2001). Memory aids as an augmentative and alternative communication strategy for nursing home residents with dementia. Augmentative and Alternative Communication, 17(3), 196-210.
Chiang, K. J., Chu, H., Chang, H. J., Chung, M. H., Chen, C. H., Chiou, H. Y., & Chou, K. R. (2010). The effects of reminiscence therapy on psychological well‐being, depression, and loneliness among the institutionalized aged. International Journal of Geriatric Psychiatry: A journal of the psychiatry of late life and allied sciences, 25(4), 380-388.
Fernandez, R., Arthur, B., & Fleming, R. (2013). Effect of doll therapy in managing challenging behaviours in people with dementia: a systematic review protocol. JBI Evidence Synthesis, 11(9), 120-132.
Gibson, L. (2016). Doll therapy: A therapeutic means to meet past attachment needs and diminish behavioral and psychological symptoms of dementia. Journal of Gerontological Nursing, 42(6), 38-46.
Tamura, T., Yonemitsu, S., Itoh, A., Oikawa, D., Kawakami, A., Higashi, Y., … & Nakajima, K. (2004). Is an entertainment robot useful in the care of elderly people with severe dementia?. The Journals of Gerontology Series A: Biological Sciences and Medical Sciences, 59(1), M83-M85.