Alzheimerova nemoc je neurodegenerativní onemocnění charakterizované ztrátou paměti, poruchami kognitivních funkcí a změnami chování. Jedná se o nejčastější formu demence u dospělých ve vyšším věku, která postihuje miliony lidí na celém světě. Přestože se o příčinách Alzheimerovy choroby stále ještě mnoho neví, nedávné studie naznačují, že při jejím vzniku může hrát roli menopauza.
V oblasti Alzheimerovy choroby bylo popsáno několik rozdílů mezi pohlavími, od rizikových faktorů po biomarkery a progresi onemocnění. Jak by tyto rozdíly mohly být využity k lepšímu zvládání onemocnění, je třeba teprve prokázat.
ROZDÍLY MEZI POHLAVÍMI U ALZHEIMERA – BRÁNA K PŘESNÉ MEDICÍNĚ.
Konference Stárnutí 2023. Dr. Maria Teresa Ferretti, Women’s Brain Project
Tyto rozdíly nabízejí užitečný výchozí bod pro diskusi o možných aplikacích precizní medicíny a personalizované zdravotní péče v neurologii.
Vztah mezi menopauzou a Alzheimerovou chorobou:
Menopauza je přirozený biologický proces, ke kterému dochází u žen s přibývajícím věkem. Znamená konec reprodukčního věku ženy a je charakterizována poklesem hladiny estrogenu. Estrogen je hormon, který hraje klíčovou roli ve fungování mozku, a proto jeho pokles během menopauzy může mít významný dopad na kognitivní funkce.
Studie prokázaly, že menopauza je u žen spojena se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby. Bylo zjištěno, že u žen, které prošly menopauzou v raném věku , je větší pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku rozvine Alzheimerova choroba než u žen, které prošly menopauzou v pozdějším věku.
Jiná studie zjistila, že ženy, které prošly menopauzou, měly vyšší riziko vzniku mírné kognitivní poruchy (MCI) – stavu charakterizovaného ztrátou paměti a dalšími kognitivními deficity, které mohou vést k Alzheimerově chorobě.
Úloha estrogenu v mozku
Estrogen je hormon, který je produkován vaječníky a hraje klíčovou roli ve fungování mozku. Ovlivňuje mnoho různých aspektů funkce mozku, včetně:
- Přežívání a růst neuronů
- Synaptickou plasticitu
- Syntézu a uvolňování neurotransmiterů
- Zánět a oxidační stres
Estrogen má také neuroprotektivní účinky a bylo prokázáno, že chrání mozek před poškozením způsobeným neurotoxiny a ischemií (nedokrevnost).
Neurony, buňky v mozku, mezi sebou komunikují na spojích zvaných synapse. V synapsích vysílá jeden neuron zprávu cílovému neuronu – jiné buňce. Většina synapsí je chemických; tyto synapse komunikují pomocí neurotransmiterů. Neurotransmitery jsou pak vstřebány (syntéza) a uvolněny dál, než doputují do správné destinace. Synaptická plasticita je změna “cesty”, ke které dochází na synapsích, spojích mezi neurony, které umožňují jejich komunikaci.
Pokles estrogenu během menopauzy
Během menopauzy dochází k výraznému poklesu hladiny estrogenu, což může mít negativní dopad na mozek. Pokles hladiny estrogenu způsobuje:
- Změny ve struktuře a funkci mozku
- Snížení synaptické plasticity
- Zvýšení oxidačního stresu a zánětu
- Zvýšené riziko neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby
Pokles hladin estrogenů během menopauzy je také spojen se změnami spánkového režimu, nálady a fyzického zdraví, což může dále přispívat ke zhoršení kognitivních funkcí.
U Alzheimerovy choroby je potenciál zlepšit diagnostickou a prognostickou přesnost současných a budoucích biomarkerů, zvýšit účinnost preventivních kampaní, zlepšit zkušenosti pacientů a také usnadnit objevování nových, na míru šitých léčebných postupů.
ROZDÍLY MEZI POHLAVÍMI U ALZHEIMERA – BRÁNA K PŘESNÉ MEDICÍNĚ.
Konference Stárnutí 2023. Dr. Maria Teresa Ferretti, Women’s Brain Project
Zdá se, že menopauza má významný vliv na rozvoj Alzheimerovy nemoci u žen. Pokles hladin estrogenů, ke kterému dochází během menopauzy, může vést ke změnám ve funkci a struktuře mozku, které zvyšují riziko kognitivních poruch a neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Jedním z možných mechanismů, které jsou základem vztahu mezi menopauzou a hromaděním proteinů beta-amyloidu v mozku, je pokles hladiny estrogenu, ke kterému v tomto období dochází. Beta-amyloid plak je nahromadění abnormálních proteinových fragmentů, které se hromadí mezi nervovými buňkami v mozku a jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Je známo, že estrogen hraje v mozku neuroprotektivní roli a že reguluje produkci, odstraňování a shromažďování proteinů beta-amyloidu. Konkrétně bylo prokázáno, že estrogen podporuje vylučování beta-amyloidních proteinů z mozku, čímž snižuje jejich hromadění a tvorbu amyloidních plaků. Pokles hladin estrogenů, ke kterému dochází během menopauzy, však může snížit schopnost mozku odstraňovat beta-amyloidní proteiny, což vede k jejich hromadění a tvorbě amyloidních plaků. Jedna studie publikovaná v časopise JAMA Neurology zjistila, že ženy po menopauze mají v mozku vyšší hladiny proteinů beta-amyloidu než ženy před menopauzou a že tyto hladiny souvisejí s nižšími hladinami cirkulujícího estradiolu, což je druh estrogenu. To poskytuje další podporu myšlence, že pokles hladiny estrogenů během menopauzy může přispívat k hromadění proteinů beta-amyloidu v mozku.
Tyto rozdíly nabízejí užitečný výchozí bod pro diskusi o možných aplikacích precizní medicíny a personalizované zdravotní péče v neurologii.
ROZDÍLY MEZI POHLAVÍMI U ALZHEIMERA – BRÁNA K PŘESNÉ MEDICÍNĚ.
Konference Stárnutí 2023. Dr. Maria Teresa Ferretti, Women’s Brain Project
Přestože se o vztahu mezi menopauzou a Alzheimerovou chorobou stále ještě musíme mnoho učit, současný výzkum naznačuje, že hormonální substituční terapie (HRT) může být slibným přístupem ke snížení rizika poklesu kognitivních funkcí u žen po menopauze. HRT zahrnuje podávání estrogenu ženám po menopauze a v některých studiích se ukázalo, že zlepšuje kognitivní funkce. HRT však není bez rizika a před zvážením této možnosti léčby je důležité prodiskutovat možné přínosy a rizika s poskytovatelem zdravotní péče. Kromě toho mohou při snižování rizika poklesu kognitivních funkcí u žen po menopauze hrát roli i další faktory životního stylu, jako je strava, cvičení a společenské zapojení.
Zdroje :
Birge, S. J. (1999). The Role of Estrogen in Brain Aging and Alzheimer’s Disease. Women’s Health and Menopause, 145-149.
Fillit, H. M. (2002). The role of hormone replacement therapy in the prevention of Alzheimer disease. Archives of Internal Medicine, 162(17), 1934-1942.
Gartlehner, G., Patel, S. V., Feltner, C., Weber, R. P., Long, R., Mullican, K., … & Viswanathan, M. (2017). Hormone therapy for the primary prevention of chronic conditions in postmenopausal women: evidence report and systematic review for the US Preventive Services Task Force. Jama, 318(22), 2234-2249.
Gleason, C. E., Dowling, N. M., Wharton, W., Manson, J. E., Miller, V. M., Atwood, C. S., … & Asthana, S. (2015). Effects of hormone therapy on cognition and mood in recently postmenopausal women: findings from the randomized, controlled KEEPS-Cognitive and Affective Study. JAMA neurology, 72(12), 1354-1363.
Gorzkiewicz, J., Bartosz, G., & Sadowska-Bartosz, I. (2021). The potential effects of phytoestrogens: The role in neuroprotection. Molecules, 26(10), 2954.
Marchant, I., Stojanova, J., Acevedo, L., & Olivero, P. (2022). Estrogen rapid effects: a window of opportunity for the aging brain?. Neural Regeneration Research, 17(8), 1629.
Tang, M. X., Jacobs, D., Stern, Y., Marder, K., Schofield, P., Gurland, B., … & Mayeux, R. (1996). Effect of oestrogen during menopause on risk and age at onset of Alzheimer’s disease. The Lancet, 348(9025), 429-432.