Neurolog a vědec Martin Tolar říká, že podle některých odhadů se Alzheimerova nemoc rozvíjí až u 1,2 milionu Čechů, kteří o tom nevědí, jsou v tzv. preklinickém stadiu a říká, že jeho biotechnologická firma Alzheon, má lék, který dokáže průběh Alzheimerovy choroby zvrátit. Součástí vědeckého poradního sboru firmy Alzheon jsou i další dva čeští vědci, uznávaný neurolog MUDr. Jakub Hort, Ph.D a profesor MUDr. Cyril Höschl, DSc.
Po studiích na lékařské fakultě v Praze, odjel do USA, aby se zlepšil v Angličtině. Podařilo se mu získat stipendium na univerzitě v Bostonu. Když prezident George Bush starší v roce 1991 začal mohutně podporovat výzkum mozku, Martin Tolar v tom viděl příležitost a začal se zabývat výzkumem Alzheimerovy choroby.
Později přednášel neurologii a pracoval pro Yale University Hospital, jednu z nejprestižnějších amerických nemocnic. V roce 2001 odešel pracovat do farmaceutické firmy Pfizer a strávil v ní šest let. V roce 2013 spolu s kolegy založil firmu Alzheon, která vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu ALZ-801.
Když byl v roce 2021 schválen Aduhelm společnosti Biogen jako nový lék na Alzheimerovu nemoc. Martin Tolar k němu řekl, že v průměru zpomalí průběh nemoci o 30 %, ale u třetiny pacientů může způsobit otok mozku nebo krvácení do mozku. Navíc musí být aplikován v infuzích a do mozku se dostane jen 1% účinné látky.
Lék firmy Alzheon, který vstoupil do závěrečné 3. fáze klinických studií je jednoduchý, ale účinný. Podává se ve formě tablet a do mozku dokáže dopravit 40 procent účinné látky ALZ-801. Navíc nemá vedlejší účinky v podobě krvácení do mozku a není nutné podstupovat několikahodinové infuze v nemocnici.
Mechanismus účinku léku ALZ-801
K pochopení mechanismu účinku léku je nutné znát příčinu onemocnění. Alois Alzheimer, který před více než sto lety nemoc popsal, objevil v mozku plaky beta amyloidu. Ten je v jednoduché monomerické formě pro fungování mozku velmi důležitý. Umožňuje komunikaci mezi neurony, nervovými buňkami v mozku a mozek chrání v případě úrazu mozku nebo infekce.
Problém nastává, když se monomery beta-amyloidu začnou shlukovat do složitějších forem, protože tyto shluky jsou pro mozek toxické. Ve zdravém mozku je amyloidu přibližně 1,5 gramu, v mozku člověka s Alzheimerovou chorobou to je až 10 gramů.
Látka ALZ-801 brání tvorbě toxinů a zlepšuje jejich odplavování z mozku tak, že netoxickou monomerickou formu beta-amyloidu přiměje změnit tvar, aby nemohla vytvářet slepeniny, které jsou pro mozek toxické. Lék zároveň usnadňuje jejich odplavování z mozku.
Lék by měl fungovat fungovat ještě před tím, než se objeví klinické příznaky. U člověka bez genetické zátěže začínají změny v mozku, které vedou k Alzheimerově chorobě, okolo čtyřicátého až padesátého roku života. Dalších zhruba 20 až 25 let trvá, než je mozek poškozen do té míry, že se projeví klinické příznaky. To už jsou v mozku velmi výrazné neurodegenerativní změny a během pěti až osmi let nemoc končí smrtí.
Pro dobrý efekt léčby je nutná včasná diagnóza, proto se Alzheon spojil s pražským Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd. Společně se snaží vyvinout technologii, která bude schopna měřit hladinu toxinů v mozku, a diagnostikovat a léčit tedy Alzheimerovu nemoc včas.
Pokud někomu bude diagnostikována Alzheimerova nemoc, bude léčba doživotní, stejně jako třeba léčba kardiovaskulárních nemocí. Podle Martina Tolara je proces, který vede k Alzheimerově chorobě, výsledkem stárnutí. Vlivem stáří se zhoršuje funkce cév a přestává fungovat i odplavování toxinů z mozku. To je důvod, proč do 80 let věku onemocní Alzheimerovou chorobou plná třetina lidí.
Americký Forbes o Martinu Tolarovy napsal:
„Po necelých třiceti letech stojí před objevem, který může změnit svět a z něj dost možná udělat nejbohatšího Čecha vůbec. Příběh Martina Tolara, držícího v rukou lék na Alzheimerovu nemoc, naplňuje veškeré parametry hollywoodských trháků. A podle všeho se blíží happy endu.„
Držíme palce!
Mohlo by vás zajímat
- Prevence Alzheimerovy choroby a syndromu demence
- Montessori přístup v péči o seniory s demencí pomáhá nemocným i pečujícím
- Detaily o Alzheimerově chorobě a dalších nemocech, které vedou k rozvoji syndromu demence
- Stadia Alzheimerovy nemoci – lehká demence, středně těžká demence a těžká demence
- Mutace genů, které mají vliv na rozvoj Alzheimerovy choroby
- Aktivizace je součástí nefarmakologické léčby u seniorů s demencí, která pomáhá zpomalit postup nemoci
- Jak Alois Alzheimer objevil a popsal obávanou nemoc, která nese jeho jméno
- NVG-291, nový lék představuje naději pro pacienty s devastujícími neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nemoc, roztroušená skleróza nebo ALS
- Helma s infračerveným zářením proti demenci