Pro Pečující

Tento dokument pojednává o intimitě a sexuálních záležitostech pro osoby s demencí, s cílem pomoci jejich rodinám a pečovatelům. Popisuje důležitost těchto otázek v jejich životě a způsoby, jak se s nimi vypořádat, jak řešit některé problémy, které mohou nastat.

Intimita a sexualita

Potřeba blízkosti je velmi důležitou a přirozenou součástí našeho života.

Intimita je dávání a přijímání lásky a náklonnosti. Zahrnuje starostlivý dotek, empatické porozumění, útěchu v nouzi, lásku a pocit bezpečí ve vztazích.

Sexualita je pocit sexuální touhy, který se projevuje prostřednictví sexuální aktivity. Stejně jako intimita je i sexualita přirozeným projevem lidských potřeb. Pro mnoho lidí však sexualita přesahuje úzké pojetí pohlavního styku. Sexualita je spjata s mnoha širšími projevy intimity, jako je fyzická blízkost, líbání a objímání.

Jak ovlivňuje intimitu a sexualitu demence?

Lidé s demencí nadále potřebují láskyplné a bezpečné vztahy a pečující doteky. Jejich individuální způsoby dávání a přijímání náklonnosti se budou lišit.  V důsledku onemocnění někteří lidé s demencí se mohou stát náročnými a necitlivými k potřebám druhých a méně schopni poskytovat pečující podporu své rodině a přátelům. Může také dojít ke změnám v projevech jejich sexuality. Někteří lidé nadále touží po sexuálním kontaktu, zatímco jiní mohou ztratit zájem o sexuální aktivity. Jiní mohou projevovat nevhodné sexuální chování. Partneři mohou zažívat různé pocity ohledně pokračování sexuálního vztahu s osobou trpící demencí. Mezi ně mohou patřit pocity odmítnutí, nechuti a viny. Může být užitečné diskutovat konkrétní situaci s odborníkem. Pomoci vám může váš lékař nebo organizace Freya , pod níž působí sexuální asistentky a asistenti.

Změněné sexuální chování

Je důležité si uvědomit, že jakékoli zvláštní nebo netypické chování je součástí nemoci. Osoba s demencí již nemusí vědět, co si počít se sexuální touhou nebo kdy či kde ji vhodně uplatnit.

Zvýšené sexuální požadavky

Někteří partneři zjišťují, že se touha osoby po sexuální aktivitě zvyšuje, což může vyústit v nepřiměřené a vyčerpávající požadavky, často v nevhodnou dobu nebo na nevhodných místech. Příležitostně může dojít k agresi, pokud nejsou potřeby uspokojeny. Může se stát, že budete muset zůstat v bezpečí, izolováni od agresivního partnera či partnerky, dokud nedojde ke změně nálady. Někteří partneři si stěžují, že se cítí jako objekt, když s blízkou osobou s demencí měli intimní styk, protože může okamžitě zapomenout, k čemu došlo.

Snížený sexuální zájem

Mnoho lidí s demencí ztrácí zájem o fyzický vztah a mohou se stát velmi uzavřenými. Mohou přijímat fyzický kontakt od ostatních, ale neiniciují náklonnost. Partneři se mohou cítit zranění a zmatení ztrátou zájmu.

Ztráta zábran

Lidé s demencí někdy ztrácejí zábrany a mají sexuální narážky, nebo se svlékají a osahávají na veřejnosti. Sexuální narážky se někdy dějí proto, že si osoba s demencí splete jiného člověka se svým partnerem.

Někdy se můžete ocitnout při situaci, která na první pohled vypadá sexuálně, jako například když spatříte ženu, která si zvedá sukni. Svlékání v této situaci, ale může být náznakem něčeho něco jiného, například tím může dávat najevo, že potřebuje jít na toaletu.

Zvládání nevhodného sexuálního chování – co zkusit

– Zvažte všechny možné důvody nevhodného chování. Může jít například o potřebu jít na toaletu, nepohodlí nebo nudu.

– Jemně odrazujte od nevhodného chování.

– Snažte se soustředit na osobu, ne na chování.

– Pokud je to možné, snažte se odvést pozornost nebo přesměrovat na jinou činnost.

– Najděte způsoby, jak do každodenní rutiny zařadit různé formy dotyků, aby osoba získala nějaký fyzický kontakt. Masáže, držení za ruce a objímání jsou způsoby, jak pokračovat v poskytování láskyplných doteků.

Nezapomeňte…

Stejně jako u všech problémů, kterým čelí rodiny a pečovatelé pro osoby s demencí, může pomoci diskuse s chápající osobou.

Podpora a náklonnost přátel a rodiny vám může pomoci situaci zvládnout, stejně jako mluvit o problémech v podpůrné skupině. Vědomí, že ostatní prošli podobnou zkušeností, pomáhá získat pocit, že na to nebo „v tom“ nejste sami.

Kde hledat další pomoc?

https://www.freya.live/cs

Přeloženo a adaptováno z: https://www.dementia.org.au/sites/default/files/helpsheets/Helpsheet-CaringForSomeone19-IntimacyAndSexualIssues_english.pdf

Každý člověk prožívá problémy spojené s demencí svým vlastním způsobem. Být součástí komunity LGBTQ+ a trpět demencí může přinášet ještě dodatečné výzvy. Uvědomit si tyto problémy a být na ně připraven může velice pomoci.

Řada nabízených  informací, rad a podpory, nejsou pro LGBTQ+ komunitu vhodné. Často mohou mít pocit, že jejich způsob života je  oproti  heterosexuálním nebo cisgender lidem jiný. Důvodem mohou být zkušenosti,  životní okolnosti nebo podpora, které se jim  dostává, a s kým se stýkají.

LGBT+ lidé mají v průměru menší pravděpodobnost, že budou mít rodinné příslušníky a děti, kteří jim mohou být oporou při vyrovnávání se s nemocí. Kromě toho je také pravděpodobnější, že budou žít sami a budou svobodní, ve srovnání se svými heterosexuálními vrstevníky.  LGBT+  často mají zvýšenou potřebu využívat služeb sociální péče pro podporu a pomoc, když  jejich onemocnění postupuje. Mnozí se obávají, že běžné služby péče nebudou ochotny nebo schopny pochopit, jak vyjít vstříc jejich potřebám.

Jak může demence osoby LGBTQ+ zasáhnout

Některé příznaky demence mohou mít pro LGBTQ+ osoby velice specifické důsledky. Například problémy s pamětí jim mohou ztížit situaci v tom, že si nepamatuji, komu o své sexuální orientaci nebo genderové identitě řekli a komu ne.

Demence je progresivní onemocnění. To znamená, že příznaky se postupem času zhoršují. Jak tento stav postupuje, je stále obtížnější zvládat každodenní úkony a je zapotřebí více pomoci a podpory.

Je vhodné začít plánovat předem a v případě osoby LGBTQ+, je třeba myslet na specifické záležitosti. Je například vhodné se zavčasu zorientovat v platné legislativě, podle které se určuje a oficiálně uznává pohlaví, ke kterému se daná osoba hlásí. Zjistit, kdo může převzít právní způsobilost a za danou osobu jednat, pokud se nejedná o člena rodiny nebo oficiálně uznaného partnera. Kdo může jejich jménem vykonávat nejrůznější administrativní úkoly a rozhodnutí. 

Tito lidé potřebují nejspíše odlišný přístup a podporu. Budou vyžadovat služby, které jsou inkluzivní pro LGBTQ+ a které chápou, jak důležitá je pro ně genderová identita a sexuální orientace. Musí vědět, že nejsou sami, že je jim k dispozici podpora a poradenství, existují služby a zařízení péče určené k jejich podpoře a pokud možno i zákony, které chrání jejich práva, zajišťující rovné zacházení a ochranu soukromí. Je důležité se informovat o svých právech, brzy najít správnou podporu a naplánovat svoji budoucnost, pak i tito lidé postižení demencí mohou žít důstojný a přijatelný život. 

Podpora pro LGBTQ+ 

Je důležité mít dobrou podporu. Mit kolem sebe lidi, kteří vám pomohou s každodenními záležitostmi, které považujete za obtížné, jako je nakupování nebo vaření, nebo lidé, se kterými si můžete promluvit o tom, co prožíváte.

Poradenství

Podpora a služby od praktického lékaře zahrnují podporu v případě úzkosti a deprese, lékařskou a praktickou podporu.

Podpora v každodenním životě

Promluvte si se svými blízkými o tom, co pro vás mohou udělat – například vám pomoci s nákupy nebo úkoly v domácnosti. Můžete si s nimi také promluvit o přístupu ke službám a o tom, co chcete, aby ostatní věděli. To by mohlo zahrnovat i to, zda chcete, aby vaše okolí vědělo o Vaší gendrové a sexualní orientaci.

Podpora při zvládání vašich pocitů

Promluvte si s přáteli a rodinou o tom, jak se cítíte a jaké máte obavy. Mohou mít vlastní zkušenosti, o které se mohou podělit, nebo vám mohou poskytnout podporu, abyste nemuseli dělat věci sami, pokud nechcete.

Podpora při plánování 

Promluvte si s blízkými lidmi o budoucnosti a o všech svých přáních. To se může týkat péče, kterou chcete dostávat, nebo místa, kde chcete žít. Možná budete chtít připravit věci již nyní, aby lidé znali vaše přání, pokud byste v budoucnu nebyli schopni rozhodovat sami za sebe. 

Emocionální podpora od ostatních lidí s demencí

Promluvte si s lidmi, kteří jsou v podobné situaci jako vy. Mohli by pochopit, čím procházíte, a poskytnout vám emocionální podporu. Může být obtížnější najít jiné lesby, gaye, bisexuály nebo transsexuály s demencí.

Dobrým místem k hledání jsou online komunity a fóra, například Talking Point Alzheimer’s Society, kde je skupina pro LGBTQ+ osoby a jejich rodiny a pečovatele. Další informace naleznete v části „Specifické služby a podpora pro LGBTQ+“ na stránce Přístup ke službám.

Podpora vaší komunity

Podívejte se, jaké jsou možnosti podpory pro osoby s demencí v místě vašeho bydliště. Nemusí být specifické pro osoby LGBTQ+, ale možná je budete chtít vyzkoušet. Můžete například navštívit kavárnu pro pamětníky nebo podpůrnou skupinu, abyste se setkali s dalšími lidmi s demencí, se kterými si můžete popovídat. 

Pro vyhledání skupin a společenských aktivit ve vašem okolí můžete použít adresář pro osoby s demencí.

Pokud nemáte podpůrnou síť nebo potřebujete větší podporu, možná budete muset přemýšlet o vyhledání odborné pomoci. 

Přeloženo a adaptováno z : https://www.alzheimers.org.uk/get-support/daily-living/lgbtq-living-with-dementiahttps

Použití uklidňujících technik při zvládání agresivního chování u demence a jak zůstat v bezpečí..

.

Někteří lidé s Alzheimerovou chorobou nebo demencí mají afektivní poruchy. Časté jsou: neklid, psychotické poruchy, agresivní chování, pláč. Jedná se o normální součást onemocnění, která je způsobena poškozením, k němuž dochází v mozku. Může se to stát, i když typická osobnost člověka s demencí byla po celý život laskavá a nenásilná.

Protože lidé s demencí nejsou schopni jasně sdělit své potřeby, mohou se rozzlobit, když mají strach, jsou frustrovaní nebo cítí bolest či nepohodlí. Tyto agresivní výbuchy mohou být pro pečovatele děsivé a obtížně zvladatelné. Starší lidé mohou křičet, nadávat, kousat, chytat, bít, kopat, strkat nebo házet věcmi. Protože se cítíte napadeni, vaše instinkty vás mohou nabádat k tomu, abyste se hádali a bránili – to však situaci jen zhoršuje.

Portál DailyCaring přinesl 10 tipů, jak se vypořádat s agresivním chováním u lidí s demencí v době, kdy k němu dochází. Přečtěte si také 4 způsoby, jak se ze situace poučit a najít způsoby, jak budoucím výbuchům předejít nebo je omezit.

.

10 tipů, jak se vypořádat s agresivním chováním při demenci

1. Buďte připraveni a mějte realistické očekávání

Připomenutí si, že náročné chování a agresivní výbuchy jsou normálními příznaky demence, vám pomůže reagovat klidným a podpůrným způsobem. Vědomí, že tyto epizody jsou běžnou součástí nemoci, snižuje váš šok a překvapení, když k nim dojde, a může vám také usnadnit nebrat si takové chování osobně.

2. Pokuste se identifikovat bezprostřední příčinu nebo spouštěč

Zamyslete se nad tím, co se stalo těsně předtím, než agresivní výbuch začal. Mohlo ho vyvolat něco jako strach, frustrace nebo bolest. Váš blízký mohl například začít křičet na prázdná místa v místnosti a říkat lidem, aby vypadli. Když se rozhlédnete kolem sebe, můžete si všimnout, že se v místnosti začíná stmívat, protože je podvečer. Tlumené světlo způsobuje stínování v rozích místnosti, takže se zdá, že v rohu jsou lidé. Po identifikaci tohoto potenciálního spouštěče rozsviťte světla, abyste se stinných koutů zbavili. To vám snad pomůže blízkého uklidnit. A v budoucnu budete vědět, že je třeba rozsvítit světla dříve, než se místnost příliš zatemní.

Jindy se mohlo stát, že jste se k blízkému s demencí neúmyslně přiblížili zezadu a vylekali ho. V citlivém okamžiku se mohl cítit napaden, a tak se vrhl do útoku, který vnímá jako sebeobranu.

3. Vylučte bolest jako příčinu chování

Bolest a fyzické nepohodlí mohou u člověka s demencí vyvolat agresivní chování. Mnoho starších lidí s demencí není schopno jasně sdělit, když je něco trápí.  Zjistěte, zda nepotřebují léky proti bolesti kvůli stávajícímu onemocnění, jako je artritida nebo dna, zda je jejich sedadlo pohodlné nebo zda nepotřebují použít toaletu.

4. Používejte jemný tón a uklidňující dotek

Když je váš blízký rozrušený, zhluboka se nadechněte a zůstaňte co nejklidnější. Pokud jste rozčilení, neúmyslně tím dále eskalujete vypjaté emoce v dané situaci. Zůstat v klidu a pomalu dýchat pomáhá snížit hněv a rozrušení všech. Mluvte pomalu a udržujte svůj hlas tichý, uklidňující a pozitivní. Je-li to vhodné, použijte jemný a uklidňující dotek na paži nebo rameni, abyste poskytli útěchu a uklidnění.

5. Validace jejich pocitů

Pokud je člověk s demencí agresivní a není zřejmá příčina, může to být proto, že má silné negativní pocity, jako je frustrace, smutek nebo osamělost, a neví, jak se správně vyjádřit.

Snažte se v jeho chování hledat náznaky emocí a mluvte klidně a uklidňujícím způsobem. Ujistěte je, že je v pořádku, že se tak cítí, a že jste tu pro to, abyste pomohli.

6. Zklidněte prostředí

Hlučné nebo rušné prostředí může také vyvolat agresivní chování člověka s demencí. Pokud se váš blízký začne chovat agresivně, všímejte si prostředí a zjistěte, zda můžete okolí rychle zklidnit. Ztlumte hlasitost hudby, vypněte televizi a požádejte ostatní lidi, aby opustili místnost.

7. Pusťte jeho oblíbenou hudbu

Hudba má úžasný vliv na náladu. Někdy může zpěv staré oblíbené písničky, broukání uklidňující melodie, tiché přehrávání relaxační vážné hudby nebo přehrávání jejich oblíbených melodií ke zpěvu někoho rychle uklidnit.

8. Přesuňte pozornost na jinou činnost

Pokud současná nebo předchozí činnost vyvolala rozrušení nebo frustraci, mohla vyvolat i agresivní reakci. Poté, co dáte staršímu člověku chvíli na to, aby ventiloval své pocity, zkuste jeho pozornost přesunout na jinou činnost – něco, co má obvykle rád.

9. Odejděte z místnosti

V některých případech nezabírá nic, co by člověka uklidnilo. Pokud k tomu dojde, bude nejlepší opustit místnost, abyste mu dali prostor a sobě čas na uklidnění a znovunabytí rovnováhy. Možná se dokáže uklidnit sám nebo dokonce zapomene, že byl rozzlobený.

Než odejdete, zkontrolujte, zda je prostředí bezpečné a zda si během vaší nepřítomnosti nemůže ublížit.

10. Ujistěte se, že jste vy i váš blízký s demencí v bezpečí, a v případě nouze zavolejte pomoc

Pokud se váš blízký nedokáže uklidnit a stává se nebezpečným pro vás nebo pro sebe, budete potřebovat pomoc ostatních. Pokud situace není extrémní a v blízkosti je člen rodiny nebo přítel, na kterého váš blízký obvykle dobře reaguje, zavolejte mu a požádejte ho, aby vám okamžitě přišel na pomoc.

V případě nouze zavolejte na tísňovou linku a operátorovi zdůrazněte, že osoba trpí demencí, která způsobuje její agresivní chování. To pomůže prvním zasahujícím poznat, že se osoba nechová jako kriminálník a potřebuje pomoc, aby se bezpečně uklidnila. Po příjezdu záchranářů se ujistěte, že opět jasně uvedete, že toto chování je způsobeno demencí nebo dokonce „poraněním mozku“ (v případě, že demenci neznají). Tato znalost pomůže pracovníkům první pomoci zacházet s nimi vhodněji. Pokud je třeba vašeho seniora odvést z domova, požádejte, aby byl odvezen do nemocnice nebo psychiatrické léčebny, nikoli na policejní stanici.

.

4 věci, které je třeba udělat po řešení agresivního chování při demenci

1. Poučte se z toho, co se stalo

Poté, co se uklidníte a zbavíte se stresu z epizody agresivního chování u demence, udělejte krok zpět a zjistěte, co se z této situace můžete naučit. Analýza situace vám také pomůže brát ji méně osobně a usnadní vám přemýšlet o tom, co byste příště mohli udělat jinak, abyste se pokusili agresivní reakci předejít. Zamyslete se nad možnými spouštěči, nad tím, které reakce pomohly situaci uklidnit a které reakce naopak situaci zřejmě zhoršily.

Často pomůže, když si svá pozorování zaznamenáte, abyste zjistili, jestli si můžete všimnout vzorců nebo přijít na nové způsoby, jak se pokusit podobnému výbuchu v budoucnu zabránit nebo jak situaci zklidnit, pokud k němu dojde.

2. Najděte zdroje podpory

Pro vaši pohodu je zásadní mluvit s lidmi, kteří vám rozumí a mohou vám pomoci zvládnout tyto náročné situace a vyrovnat se s rozporuplnými emocemi. Podělte se o své zkušenosti se členy podpůrné skupiny pečujících osob, s poradcem nebo terapeutem nebo s podporujícími přáteli či členy rodiny. Dostat ze sebe své pocity je důležitým východiskem ze stresu. Navíc můžete získat další tipy a nápady, jak zvládat agresivní chování při demenci, od ostatních, kteří se s ním setkali.

3. Zvažte medikaci

Když nelékové techniky nezabírají a náročné chování začíná být příliš náročné na bezpečné zvládnutí, možná je čas ve spolupráci s lékařem opatrně začít zkoušet léky. Při vhodném použití mohou léky omezit nebezpečnou agresi a zlepšit kvalitu života vašeho blízkého i vás.  

4. Zvažte přestěhování blízkého s demencí do komunity pro péči o osoby s poruchami paměti

Pokud je agresivní chování při demenci nadále nebezpečné a žádné intervence nezabírají, je možná na čase zvážit přesun do komunity pro péči o lidi s demencí. Komunita specializované péče může být užitečná, protože v ní je neustále ve službě více zaměstnanců, je zde nepřetržitý dohled a péče a jsou vyškoleni pro zvládání těchto typů obtížných situací.

Článek byl přeložen z https://dailycaring.com/14-ways-of-dealing-with-aggressive-behavior-in-dementia/

28. února 2022 v 18.00 proběhne Čaj o šesté v komunitním centru Oranžová zahrada v krásném gotickém Českém Brodě. Tentokrát tu bude probíhat beseda s Jarkou Švarcbachovou, se kterou můžete probrat úskalích péče o člověka s Alzheimerovou nemocí nebo jinak zapříčeněným syndromem demence.

Ptát se jí můžete na Montessori přístup v péči o seniory, jak trávit čas s blízkým s demencí nebo k čemu slouží odlehčovací sociální služba Centrum Seňorina.

Pokud jste z Prahy, dostanete se do Českého brodu za 40 minut vlakem z Masarykova nádraží nebo za 60 minut autem.

O Jarce Švarcbachové

Mgr. Jarka Švarcbachová v roce 2015 ukončila manažerskou kariéru v oblasti informatiky a založila Centrum Seňorina, které dosud vede. Jedná se o pobytovou odlehčovací službu a ambulantní odlehčovací službu pro seniory s demencí. Klienti Centra Seňorina nemusí nutně být v seniorském věku. Rodina, která se rozhodla o blízkého postiženého demencí pečovat doma, může využít pobytových služeb v Centru Seňorina a odjet na dovolenou, služební cestu, nebo podstoupit zdravotní výkon.

Jarka Švarcbachová seznamuje veřejnost s podstatnými informacemi o Alzheimerově chorobě a podporuje rodinné i profesionální pečující mimo jiné projektem Alzheimer Café, který pořádá společně s Alzheimer nadačním fondem.

Jako akreditovaná lektorka kurzu Montessori v péči o seniory s demencí je také spoluautorkou stejnojmenné brožury a další publikace zaměřené na aktivizaci seniorů s Alzheimerovou nemocí. Zkušenosti a inspiraci čerpala u Camerona Campa v USA, na stážích v Kanadě a v Holandsku. Žije v obci Krupá a má tři dospělé dcery.

O komunitním centru Oranžová zahrada a Čaji o šesté

Komunitní centrum Oranžová zahrada najdete na adrese Husovo náměstí 78, Český Brod. Oranžová zahrada funguje pod křídly Římskokatolické církve Český Brod. V centru se odehrávají kromě aktivit cílených kulturní a vzdělávací pořady.

Pravidelně se tu koná také Čaj o šesté, beseda nejen pro lidi, co mají rádi čaj, debatuje se s lidmi nebo o lidech, pro které život nebyl žádný čajíček.

Na čaj o šesté můžete vzít i děti. Na základě emailové rezervace může být po dobu konání besedy zajištěn kreativní program pro děti ve věku od 3 let. Program pro děti vedou kvalifikované lektorky. Během besedy se se podává bylinkový nebo ovocný čaj a zdravé drobné občerstvení.