Besedy k filmu Tancuj Matyldo jsou v plném proudu

Besedy k filmu Tancuj Matyldo jsou v plném proudu

Týden mozku jsme využili na maximum. Zrovna v tomto týdnu jsme totiž zahájili naše besedy s odborníky a tvůrci filmu Tancuj Matyldo. O chystaných besedách jsme vás předem informovali zde a možná i proto vás přišlo tolik.

Začali jsme v pondělí v Kině Humpolec. Hliník se sice nedostavil, ale i tak jste zaplnili skoro celé kino! Nás i spoluscénáristku Natašu Slavíkovou, s kterou výjezdy do regionů pořádáme, takový zájem o téma spojené s Alzheimerovou nemocí moc potěšil. 

Po závěrečných titulcích filmu, kdy si většina diváků ještě otírala slzy v očích, jsme společně s pracovníky kina připravili pro naše hosty křesílka na podium a beseda mohla začít. Pozvali jsme na Vysočinu kromě místních lékařů – MUDr. et Mgr. Kristýna Drozdová, Ph.D., MUDr. Barbora Fejtlová, taky zástupce sociálních služeb a Alzheimer poradny Vysočina – Mgr. Marcela Rýpalová a Mgr. Alžběta Kavalírová z Vaše sociální služby, dále pozvání přijala Ilona Loužecká, DiS., z Senior Point a ředitelka ÚOS ČČK HB a také Mgr. Magdalena Kufrová, ředitelka DZR Havl. Brod. Součástí byli také speciální hosté – sociální pracovník z Centra Seňorina Lukáš Burda a herec Antonio Šoposki. Považujeme za užitečné besedovat s těmi, kdo v daném městě a okolí působí a na koho se mohou pečující reálně obrátit. A přesně tenhle účel naše první beseda splnila – po skončení si hned několik diváků dohodlo konzultaci s Mgr. Marcelou Rýpalovou z Alzheimer poradny Vysočina.

Mezi tím jsme si udělali dvě mediální zastávky, aby se o užitečných akcích především pro pečující dozvědělo co nejvíc lidí. Jarka Švarcbachová byla společně se spoluautorkou filmu Natašou Slavíkovou hosty Hely Dvořákové v pořadu “Host dobrého dopoledne” v Českém Rozhlase Vysočina. Celý záznam si můžete pustit zde.

A v úterý byla Jarka s Natašou a tentokrát i s hercem Antoniem Šoposki (herec, vnuk Matyldy ve filmu Tancuj Matyldo) hosty pořadu Sama Doma. S Martinou Hynkovou Vrbovou si povídali nejen o filmu, ale také o Alzheimerově nemoci a o lidech, kteří o ně pečují. Pozvali diváky pořadu na besedy do dalších měst ČR. Celý díl najdete zde.

V úterý večer jsme zavítali do Havlíčkova Brodu, kde zájemci o problematiku Alzheimerovy nemoci opět co do počtu předčili očekávání a zaplnili téměř celý sál Kina Ostrov. Ze 130 diváků, což je na místní poměry opravdu nevídané, jich více než polovina zůstala i na besedu s dalšími odbornými hosty z regionu. Jako bonus přijal pozvání mezi besedující hosty herec Antonio Šoposki a diváci ho jako brodského rodáka vřele přivítali. Debatu stejně jako v Humpolci moderovala Jarka Švarcbachová, a i v Brodě dostali příležitost ptát se i diváci. Dotazy směřovaly ke konkrétním případům v rodinách, ale také k Nataše Slavíkové a Antoniovi. Kromě otázek zaznívaly i slova díků, že se tématu péče o blízké s demencí věnuje taková pozornost a že přivážíme i podporu a radu z úst místních odborníků. To nás samozřejmě těšilo nejvíc.

Nabitý týden jsme uzavřeli včera v Jihlavě. Zřejmě i díky upoutávce v rozhlase a televizi bylo kino Dukla už od úterka beznadějně vyprodáno. Ačkoli téma a otázky byly převážně vážné a týkaly se projevů nemoci, studií vývoje léků, bezradnosti pečujících v situaci, kdy už jejich blízký těžko sděluje své potřeby, apod., sálem se často ozýval i smích. Otázky k filmu, historka o psu Šípkovi, který měl ještě před premiérou víc lajků než Karel Roden, i osobní vyprávění Antonia vnesly mezi diváky léčivý humor. 


Děkujeme za podporu sponzorům – firmám JPS, Schwabe a Terrapino. Rádi bychom také vyzdvihli pracovníky všech kin, děkujeme! A samozřejmě také děkujeme všem našim odborným hostům za profesionalitu a vstřícnost.

Speciální poděkování patří spoluscénáristce filmu Nataše Slavíkové (Phoenix Production) za nasazení a vynikající souhru ve společné misi, kterou je osvěta a podpora pečujících a zvyšování informovanosti. 

A my pokračujeme dále v Novém Městě nad Metují, Pelhřimově, Dobřanech a připravujeme také Hradec a Dvůr Králové. Sledujte naše sociální sítě, kde vás pravidelně informujeme o tom, co se děje. Najdete nás na Facebooku a na Instagramu.

Nadační fond Seňorina zahajuje besedy po celé ČR k filmu „Tancuj Matyldo“

Nadační fond Seňorina zahajuje besedy po celé ČR k filmu „Tancuj Matyldo“

Spolu s tvůrci filmu Tancuj Matyldo vyjíždíme do regionů, kde ve vybraných městech proběhne po promítání filmu beseda s tvůrci a s odborníky na téma Alzheimerova nemoc.

O filmu

Film Tancuj, Matyldo v životních rolích s Karlem Rodenem a Reginou Rázlovou inspirovaný skutečnou událostí vstoupil do kin 30. listopadu 2023. Tvůrci filmu jsou scenáristka Nataša Slavíkova a režisér a scenárista Petr Slavík. Na první pohled bezvýchodná situace, kdy u Matyldy propuká Alzheimerova choroba, převrátí rodině život vzhůru nohama, ale tím, že to nevzdají, udělají něco důležitého pro Matyldu i pro sebe.

„V současné době trpí v České republice 150 tisíc lidí demencí a z toho 100 tisíc lidí Alzheimerovou nemocí. Kromě nich je tu však ještě několik stovek tisíc lidí, kteří mají mírnou kognitivní poruchu, která ale už také může být počátečním stavem Alzheimerovy nemoci,“ řekl neurolog Jakub Hort

Besedy s odborníky po celé ČR

Loni na podzim se uskutečnila první podobná akce v kině Atlas, kde po předpremiéře filmu proběhla veřejná debata, zaznamenaná ČTK, více zde.

Už při tvorbě filmu měla Nataša Slavíková v hlavě záměr navázat na premiéru osvětovou a podpůrnou kampaní pro pečující o blízké s demencí. V tomto záměru se potkala s misí Nadačního fondu Seňorina a proto jsme se rozhodli spolu s ní a tvůrci filmu v rámci osvětové kampaně rozšířit toto téma i mezi mimopražské publikum. V každém předjednaném městě bude po projekci filmu přítomna spoluscénáristka a producentka Nataša Slavíková, která nejenže je spoluautorkou filmu, ale má sama také osobní zkušenost jako rodinná pečující, kterou ve filmu zúročila. V panelové diskuzi bude dále vždy zástupce z řad lékařů (neurolog, psychiatr…), zástupce ze sociální služby a v některých městech se zúčastní také herci z filmu. Debaty bude moderovat stejně jako v kině Atlas Jarka Švarcbachová, zakladatelka NF Seňorina a Centra Seňorina.

Začínáme 11. března v Humpolci a den poté (12. 3.) vás skrze obrazovky pozve Nataša Slavíková s Jarkou Švarcbachovou v pořadu Sama doma. A možná přijde i Antonio ;-).

Seznam aktuálně vypsaných termínů:

11. 3. v 17:00 – Kino Humpolec – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (spoluautorka filmu), Mgr. Marcela Rýpalová (Alzheimer poradna Vysočina), MUDr. Kristýna Drozdová (psychiatryně), Mgr. Alžběta Kavalírová (Vaše sociální služby), Lukáš Burda (sociální pracovník Centra Seňorina). 

12. 3. v 16:30 – Městské divadlo a kino Ostrov, Havlíčkův Brod – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (spoluautorka filmu), Ilona Loužecká, DiS. (Senior Point), MUDr. Barbora Fejtlová (primářka gerontopsychiatrie), Mgr. Magdalena Kufrová (řediteka DZR HB), Antonio Šoposki (herec). 

14. 3. v 16:30 – Kino Dukla, Jihlava – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (spoluautorka filmu), Mgr. Marcela Rýpalová (Alzheimer poradna Vysočina), MUDr. Kristýna Drozdová (psychiatryně), Mgr. Alžběta Kavalírová (Vaše sociální služby), Antonio Šoposki (herec). 

26. 3. v 17:30 – Kino 70, Nové Město nad Metují – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (spoluautorka filmu), MUDr. Magdaléna Pokorná (psychiatr), MUDr. Lukáš Javorský (praktický lékař), Mgr. Jana Balcarová (ředitelka Městského střediska soc. služeb OÁZA).

4. 4. v 17:00 – Kino Vesmír, Pelhřimov – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (spoluautorka filmu), Mgr. Marcela Rýpalová (Alzheimer poradna Vysočina), MUDr. Dušan Nováček (psychiatr), Miroslava Mrázková, Dis. (vedoucí Charitní osobní asistence a Charitní pečovatelské služby), prof. Lubomír Mlčoch (dobrovolník).

9.4. v 16:00 v Kino 99, Kolín – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (producentka a spoluscénáristka), Mgr. Jana Kuncířová, MS. (ředitelka Spirála Pomoci Kolín), Mgr. Eva Malovcová (poradna Dementia Kolín), Mgr. Markéta Sieglová (zdravotní sestra a sociální pracovnice v Domácí hospic Srdcem Kolín), MUDr. Jan Pavlík, (spoluzakladatel aplikace Terrapino), Mgr. Michaela Řeháková (vedoucí Oddělení PnP a DOZP, Úřad práce ČR).

12. 4. v 17:00 v Kině Káčko v Dobřanech – JIŽ PROBĚHLO

Hosté: Nataša Slavíková (producentka a spoluscénáristka), MUDr. Vanda Franková (gerontopsychiatr, PNvD), MUDr. Radovan Kunc (Hospic sv. Lazara v Plzni), Mgr. Jana Stajnerová (paliativní tým, sociální pracovnice), JUDr. Barbora Steinlauf (advokátka se specializací na zdravotní právo), Petra Krákorová (neformální pečující).

Reportáž k proběhlým besedám zde.

———

26. 4. v 17:30 – Klicperův dům, Chlumec nad Cidlinou

Hosté: Nataša Slavíková (producentka a spoluscénáristka). Další hosty připravujeme.

14. 5. v 16:30 – Kino Varšava, Liberec

Hosté: Nataša Slavíková (producentka a spoluscénáristka). Další hosty připravujeme.

15. 5. v 17:00 – Bio Central, Hradec Králové

Hosté: Nataša Slavíková (producentka a spoluscénáristka), MUDr. Dana Hrnčiariková, MUDr. Božena Jurašková, Ph.D. Další hosty připravujeme.

28. 5. v 16:30 – Kino Svět Dvůr Králové nad Labem

Hosté: Nataša Slavíková (producentka a spoluscénáristka), Ing. Ludmila Lorencová (ředitelka Domov důchodců Dvůr Králové nad Labem)

Vstupné na besedu s odborníky a tvůrci je zdarma, pořádáme ji za podpory sponzorů. Děkujeme firmě JPS, Schwabe Czech s Terrapino.

Vstupenky na projekci filmu je možné zakoupit na stránkách kin v daných městech.

Chtěli byste besedu i ve vašem městě? Chtěli byste takovou besedu u vás podpořit? Tak se na nás obraťte: senorina@nfsenorina.cz nebo na tel. číslo: +420 777 116 129.

Ne každé zvláštní chování seniora je příznakem počínající demence

Ne každé zvláštní chování seniora je příznakem počínající demence

Staří není choroba. Křehkost je typickým znakem seniorského věku a zároveň se zvyšuje riziko ztráty soběstačnosti. Syndrom demence může být jedním z faktorů křehkosti, ale ne každý starý člověk trpí demencí. Podle MUDr. Zuzany Šnajdrové z České gerontologické a geriatrické společnosti může být zmatenost u starších lidí způsobena různými faktory, včetně špatného sluchu nebo dehydratace.

Kdo je to vůbec geriatr a kdo ho potřebuje?

Geriatr se zabývá křehkými lidmi, kteří mají více chorob, křehnou a jsou na hraně soběstačnosti. V tomto případě věk nehraje roli. Avšak nejčastěji se jedná o lidi 65+, ale někteří lidé geriatra nepotřebují ani v 90.

Velmi často se člověk do péče geriatra dostane na doporučení praktického lékaře, ale nezřídka často jsou iniciátorem rodinní příslušnici v případě, že mají podezření na poruchu kognitivních funkcí. Nejčastějšími důvody jsou např. babička se nám ztrácí, nerozumíme si, změnila se její povaha… V tomto případě je vhodné, a v některých případech i nutné, aby součástí návštěvy geriatra byl i rodinný příslušník. Důležitou částí prvního vyšetření je totiž zmapování situace a zjištění závažnosti stavu seniora.

Nepanikaříme zbytečně?

Paní doktorka Šnajdrová říká, že ne každé změněné chování seniora je nutně příznakem demence. S narůstajícím věkem přibývají různé kognitivní poruchy, ale časté jsou také např. změny nálad u seniora, může se ztrácet i chuť komunikovat. V pozdějším věku nám leckteré věci nejdou a kvůli tomu se můžeme na sebe někdy zlobit.

U starších lidí mohou chybět typické příznaky určitých nemocí, např. při infekci močových cest, kdy senior necítí bolest, ale následkem je např. pomočování, nebo nedostatečné požívání tekutin, které může vést až k dehydrataci. A následná dehydratace může člověka dohnat třeba až k úrazu.

V případě podezření na demenci je potřeba se ptát „jak rychle to vzniklo?“, říká paní doktorka Šnajdrová. Vzniklo-li to akutně, je potřeba akutně pátrat, co se vlastně stalo. Pokud se příznaky objevují delší dobu, zjišťuje se nejprve, jaké bere senior léky, v jakém je psychickém rozpoložení, zda náhodou netrpí depresí.

Co je ještě normální a kdy už je problém?

Existuje určitý druh zapomnětlivosti, který tzv. nevadí. Možná se to stává i vám, že si nemůžete rozpomenout na jméno herce či filmu.

Pokud se však jedná o zapomínání věcí, které ovlivňují seniorům život, může se jednat o problém. Pokud se jedná např. o ženu, která celý život vařila a nemůže si najednou rozpomenout, jak se vaří jednoduchý pokrm apod.

U člověka, u kterého můžeme prohlásit, že trpí demencí, musí být zjištěny příznaky ve 3 oblastech tzv. ABC.

A (activity) – aktivity běžného života, B (behaviour) – příznaky týkající se chování, C (cognition)- kognice. Léčbu si následně přebírá neurolog.

Více si můžete poslechnout v záznamu z Alzheimer Café s MUDr. Zuzanou Šnajdrovou

Další použité zdroje: https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-mudr-ovani-babicka-neni-dementni-mozna-jen-spatne-slysi-87825

Sdílíme s Vámi rady a tipy pro pečující. Sledujte nás YouTube kanál.

Sdílíme s Vámi rady a tipy pro pečující. Sledujte nás YouTube kanál.

Pravidelně přidáváme nový obsah na náš YouTube kanál – Seňorina pro pečující. Obsah je zaměřený na poskytování podpory rodinným pečujícím, kteří se starají o blízké s Alzheimerovou nemocí nebo jiným typem demence, a zároveň na zvyšování povědomí veřejnosti.

Alzheimer Café

Záznamy z pravidelného setkání pro pečující Alzheimer Café, který pořádáme společně s Alzheimer Nadačním Fondem.

Hostem posledního setkání roku 2023 byla aktivizační pracovnice z Centra Seňorina Michaela Berkovičová. Probírali jsme – jak vzájemně komunikovat s osobami s Alzheimerovou nemocí? Do kterých činností bychom je měli zapojovat? Jak a proč živit zájem o svět kolem a různé činnosti? A mnoho dalšího.

V listopadu 2023 byla hostem paní docentka Iva Holmerová. Tentokrát jsme se podívali na historické souvislosti a s naším hostem rozebrali důvody, proč před mnoha lety vznikla Česká Alzheimerovská společnost, a to i s odkazem na vývoj evropské strategie Alzheimer Europe. Jak se v čase vyvíjela a proměňovala kvalita a filosofie péče u nás v ČR. Paní docentka, jakožto zakladatelka ČALS a Gerontologického centra, hovoří také o tom, jaké vydávají praktické pomůcky, brožury a studie usnadňující práci pečujícím osobám.

Podcast Aloisovy otázky

Náš podcast vychází jednou za 14 dní v úterý. Všechny aktuální epizody najdete na Spotify. Sdílíme je však i na našem YouTube kanále. Nedávno jsme přidali např. rozhovor s paní Evou Tupcovou, která s námi sdílela svůj příběh. V relativně nízkém věku se dozvěděla, že její maminka trpí Alzheimerovou nemocí. Eva se rozhodla vzít roli pečující do vlastních rukou a byla ochotná s námi sdílet její zkušenost. Jak role pečující změnila její život a jak se s celou situací vyrovnala?

Nebo si poslechněte příběh paní Věry Ryšavé. Žena, která byla ochotná a ještě schopná mluvit o pocitech a zkušenostech, které následovaly, když se dozvěděla o své diagnóze.

Online aktivizace

Pro pečující jsou k dispozici i online aktivizace, arteterapie, muzikoterapie, cvičení na židlích a několik tematicky různých kognitivních tréninků, které mohou poskytnout prospěch jejich blízkým.

Např. pexeso s obrázky květin – procvičování paměti pro seniory a osoby s počátečními projevy demence.

Vyberte si z našeho obsahu to, co právě teď potřebujete slyšet nejvíce. Nejste v tom sami.

Nadační Fond Seňorina

Ať je Váš nový rok plný radostného času

Ať je Váš nový rok plný radostného času

Se startem nového roku bychom Vám rádi připomněli pár epizod našeho podcastu Aloisovy otázky a záznamy z pravidelného setkávání pro pečující Alzheimer Café, který pořádáme společně s Alzheimer Nadačním Fondem.

Přejeme Vám příjemný poslech, hodně sil a pokud možno prožijte se svými blízkými společný radostný čas.

I pro tento rok máme připravené zajímavé hosty. V podcastu jsme se nyní zaměřili převážně na odborníky, kteří byli součástí diskuze k filmu Tancuj Matyldo. Celý záznam debaty najdete zde.

Všechny epizody našeho podcastu najdete na Spotify. Postupně je také přidáváme na náš YouTube kanál. V rámci prvního Alzheimer Café letošního roku (9. 1.) budeme probírat zapojení domácích mazlíčků do aktivizace lidí s Alzheimerovou nemocí, jedním z dalších témat bude např. výživa.

Děkujeme, že posloucháte. Děláme to pro Vás, pro pečující, abychom Vás ve Vaší nelehké roli podpořili.

Nadační Fond Seňorina

Veřejná debata v rámci osvětové kampaně k filmu Tancuj Matyldo

Veřejná debata v rámci osvětové kampaně k filmu Tancuj Matyldo

Ve středu 8. listopadu 2023 se konala veřejná diskuze u příležitosti vzniku nového filmu Tancuj, Matyldo.

Nový film Tancuj, Matyldo v životních rolích s Karlem Rodenem a Reginou Rázlovou inspirovaný skutečnou událostí vstoupí do kin 30. listopadu. Na první pohled bezvýchodná situace, kdy u Matyldy propuká Alzheimerova choroba, převrátí rodině život vzhůru nohama, ale tím, že to nevzdají, udělají něco důležitého pro Matyldu i pro sebe.

Nadační fond Seňorina je ambasadorem filmu a také spoluorganizátorem veřejné diskuze, kterou moderovala Jarka Švarcbachová, zakladatelka Nadačního fondu Seňorina a Centra Seňorina.

Veřejná diskuze tvůrců filmu producentky a scenáristky Nataši Slavíkové a režiséra, scenáristy Petra Slavíka spolu s neurology Jakubem Hortem a Michaelem Inemanem, filmařem Václavem Marhoulem s osobní zkušeností s péčí o osobu blízkou, ředitelkou odhlehčovací pobytové a ambulantní služby Centra Seňorina Lenkou Václavíkovou, koordinátorkou Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění ministerstva zdravotnictví Markétou Švejdovou Jandovou a geriatrčkou Hanou Vaňkovou na téma důstojného života lidí s nejrůznějšími druhy demencí a Alzheimerovou chorobou v České republice a také podpory jejich okolí. Akce je součástí osvětové kampaně spojené s tímto tématem.

„V současné době trpí v České republice 150 tisíc lidí demencí a z toho 100 tisíc lidí Alzheimerovou nemocí. Kromě nich je tu však ještě několik stovek tisíc lidí, kteří mají mírnou kognitivní poruchu, která ale už také může být počátečním stavem Alzheimerovy nemoci,“ říká neurolog Jakub Hort.

Záznam z veřejné debaty:

V příběhu filmu Tancuj, Matyldo žije uzavřený Karel (Karel Roden) ve světě řádu a striktních pravidel, ve kterém nezbývá mnoho místa pro empatii. Svou extrovertní a bohémskou matku Matyldu (Regina Rázlová), bývalou barovou zpěvačku, navštěvuje víceméně z povinnosti. Matylda přijde nečekaně o byt a Karlovi nezbyde než ji vzít k sobě. Jejich soužití je ale pro něj katastrofou. Zvlášť když vyjde najevo, že u Matyldy propuká Alzheimerova choroba. Jako možné řešení se nabízí, že o svéráznou babičku bude pečovat Karlův syn Pavel (Antonio Šoposki), nezodpovědný floutek pohrdající otcovou profesí exekutora. Společná domácnost tří rozdílných temperamentů různých generací přináší řadu humorných momentů, s postupujícími příznaky nemoci spíš tragikomických.

„Nápad na snímek Tancuj, Matyldo vznikl před více než sedmi lety, ještě za života mé matky trpící Alzheimerovou chorobou. Péče o ni přinášela i řadu humorných či tragikomických situací. Maminka do ústavu nechtěla, musela jsem otci slíbit, že ji tam nedám. Netušila jsem, co bude slib obnášet. Za jeho splnění vděčím mimo jiné i podmínkám, které tuto péči v domácím prostředí umožnily, a oběma synům. Přes řadu složitých situací to naši rodinu stmelilo,“ říká producentka a scenáristka celovečerního filmu Tancuj, Matyldo Nataša Slavíková.

Trailer k filmu Tancuj, Matyldo zde

Zdroj: ČTK

Foto č. 1: Úvodní slovo Nataši Slavíkové (scénáristka a producentka filmu), Jarky Švarcbachové (zakladatelka NF Seňorina) a Šárky Kovandové (ředitelka Alzheimer nadační fond). Foto č. 2: Petr Slavík (režisér a scénárista filmu) a paní Sylva Dneboská (její příběh, jak pečovala o svého manžela, si můžete přečíst zde). Foto č. 3: Herec Antonio Šoposki (ve filmu doplňuje dvojici hlavních herců) a Carmen Mayerová (maminka Terezy Kostkové, která účinkuje ve spotech k osvětové kampani). Zdroj fotek: NF Seňorina

Filmu Tancuj Matyldo přecházel dokument Život s Alzheimerem. Režie: Petr Slavík. Scénář: Petr Slavík, Nataša Slavíková. Kde shlédnutí na iVysílání:

Výživa & Alzheimerova nemoc. Jak zmírnit stres při jídle?

Výživa & Alzheimerova nemoc. Jak zmírnit stres při jídle?

Mnoho lidí s demencí ztrácí schopnost se samostatně najíst, což pro rodinné pečovatele představuje značnou výzvu, ale i pocit úzkosti. U lidí s demencí často dochází k nechtěnému úbytku hmotnosti, a mohou být ohroženi podvýživou. Důvodem může být snížená chuť k jídlu, potíže s polykáním, zapomínání nebo odmítání jídla, ale také špatné dodržování hygienických návyků, převážně ústní hygieny. Úbytek hmotnosti může být způsoben i zvýšeným výdejem energie (často z důvodu chůze a bloudění) a změnami metabolismu související s procesem onemocnění. U osob s demencí vede úbytek hmotnosti často ke snížení pohyblivosti, a tím ke snížení aktivit denního života a také ke zhoršení kognitivních funkcí. Špatná strava a nejasné úbytky na váze často vzbuzují u rodinných pečovatelů značné obavy. Často se péče o blízkou osobu zúží jen na starost s podáváním stravy a léků.

Téma jídla, je velmi těžké, jelikož kognitivní úpadek má vliv na výživu, například se osoba s demencí zapomene najíst, a nedostatečná výživa pak způsobí kognitivní úpadek, vlivem nedostatku potřebných živin. Mezi kognitivní problémy, které ovlivňují výživu, patří zapomnětlivost, dezorientace a zmatenost. Problémy s funkčním úpadkem jsou ovlivněny potížemi s polykáním, ztrátou chuti k jídlu, problémy s přípravou jídla, manipulací s nádobím a nerozpoznáváním potravin. Často příjem stravy ovlivňuje i agresivitu, frustraci, depresi a hněv vůči členům rodiny. Problémy s chováním se často objevují v důsledku toho, že osoba s demencí nechce, aby ji krmil někdo jiný, nebo ze strachu spojeným s jídlem.

Vědci z Griffith University v australském Queenslandu nedávno vedli rozhovory s rodinnými pečovateli o osoby s demencí, aby porozuměli, jaké strategie si tito rodinní pečovatelé vytvořili pro zajištění výživy svých blízkých. Jedna z rodinných pečujících poznamenala: „Zjistili jsme, že když si s ním sedneme k jídlu, tak jí. Takže jsme si k němu sedli a dali si šálek kávy, zatímco on snídal, a to opravdu pomohlo. Víte, jídlo je společenská záležitost, společenský zážitek. “ (58letá rodinná pečovatelka).

Celkově rodinní pečovatelé považovali péči o zajištění stravy pro svého blízkého za velmi obtížnou, někdy frustrující a často v nich zanechávala pocity trápení. Odpovědi naznačovaly, že tento problém významně přispíval k celkové zátěži péče. Jeden z pečovatelů to popsal jako „časově náročné a vyčerpávající, protože člověk musí být u toho a soustředit se. Trvalo hodinu, než jsem ji nakrmil. Byla to velká výzva“ (29letý rodinný pečovatel). Jiná pečovatelka popsala péči jako zdánlivě věčnou: „Nikdy si pořádně neodpočinete. Nikdy nemáte pocit, že byste mohli někam jít a něco podniknout nebo někde přenocovat bez velkého plánování a balení“ (68letá rodinná pečovatelka). Někteří pečovatelé také uvedli, že péče o člena rodiny s demencí také znamená, že události, jako jsou rodinná jídla a společenské příležitosti spojené s jídlem, se stávají častějšími.

Tipy

Obecné tipy pro lepší stravování lidí s demencí :

  1. Zajistěte vyváženou stravu s různorodými potravinami. Nabízejte zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, nízkotučné mléčné výrobky a libové bílkovinné potraviny.
  2. Omezte potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků a cholesterolu. Některé tuky jsou pro zdraví nezbytné – ale ne všechny tuky jsou stejné. Omezte tuky, které škodí zdraví srdce, jako je máslo, ztužený tuk, sádlo a tučné kousky masa.
  3. Omezte rafinované cukry. Rafinované cukry, které se často vyskytují ve zpracovaných potravinách, obsahují kalorie, ale postrádají vitamíny, minerály a vlákninu. Chuť na sladké můžete zkrotit zdravějšími variantami, jako je ovoce nebo pečivo slazené šťávou. Mějte však na paměti, že v pozdějších stádiích Alzheimerovy choroby, pokud je problémem ztráta chuti k jídlu, může přidávání cukru do potravin povzbudit konzumaci.
  4. Omezte potraviny s vysokým obsahem sodíku a méně solte. Většina lidí konzumuje příliš mnoho sodíku, který ovlivňuje krevní tlak. Jako alternativu používejte k dochucení jídla koření nebo bylinky.
  5. S postupujícím onemocněním může být problémem ztráta chuti k jídlu a úbytek hmotnosti. V takových případech může lékař navrhnout doplňky stravy mezi jídly, které dodají kalorie.
  6. Problémem může být také udržení hydratace. Podporujte příjem tekutin tím, že budete během dne nabízet malé dávky vody nebo jiných tekutin nebo potraviny s vysokým obsahem vody, jako je ovoce, polévky, mléčné koktejly a smoothies.

Možné příčiny špatné chuti k jídlu

  • Nepoznávání jídla. Osoba s demencí již nemusí rozpoznávat potraviny, které jí dáváte na talíř.
  • Špatně usazená zubní protéza. Jezení může být bolestivé, ale ten, kdo má protézu, vám to nemusí být schopna říci. Ujistěte se, že zubní náhrada sedí, a pravidelně navštěvujte zubaře.
  • Léky. Nové léky nebo změna dávkování mohou ovlivnit chuť k jídlu. Pokud si všimnete změny, zavolejte lékaře.
  • Nedostatek pohybu. Nedostatek fyzické aktivity snižuje chuť k jídlu. Podporujte jednoduché cvičení, například procházky, práci na zahradě nebo mytí nádobí. 
  • Snížený čich a chuť. Osoba s demencí nemusí jíst, protože jídlo nemusí vonět nebo chutnat tak dobře jako dříve.

Zajistěte si klid a pohodu při jídle

Ve středních stadiích Alzheimerovy choroby mohou rozptýlení, příliš velký výběr a změny vnímání, chuti a čichu ztěžovat stravování. Pomoci vám mohou následující tipy:

  • Omezte rozptylování. Jídlo podávejte v klidném prostředí, mimo dosah televize a jiných rušivých vlivů.
  • Udržujte jednoduché prostírání stolu. Vyhněte se vzorovaným talířům, ubrusům a prostírání, které by mohly člověka zmást. Používejte barevné kontrastní talíře proti ubrusu nebo prostírání, to může člověku usnadnit rozeznávání talířů od sebe.
  • Zvažte použití plastového ubrusu, ubrousků nebo zástěry, které usnadní úklid. Poskytněte pouze nádobí potřebné k jídlu, aby nedošlo k záměně.
  • Změny zrakových a prostorových schopností mohou člověku s demencí ztížit rozlišení jídla od talíře nebo talíře od stolu. Může pomoci použití bílých talířů nebo misek s kontrastní barevnou podložkou.
  • Kontrolujte teplotu jídla. Osoba žijící s demencí nemusí být schopna rozpoznat, zda je něco příliš horké k jídlu nebo pití. Před podáváním vždy vyzkoušejte teplotu potravin a nápojů.
  • Nabízejte vždy jen jedno jídlo. Osoba s demencí se nemusí být schopna rozhodnout mezi potravinami na talíři. Najednou podávejte pouze jednu nebo dvě položky. Například, po příloze podávejte hlavní jídlo.  
  • Buďte flexibilní, pokud jde o preference jídla. Je možné, že si osoba náhle vytvoří určité potravinové preference nebo odmítne jídla, která jí v minulosti chutnala.
  • Na jídlo si nechte dostatek času. Mějte na paměti, že může trvat hodinu i déle, než osoba dojí.
  • Jezte společně. Dejte osobě možnost jíst s ostatními. Udržování společenského chování při jídle může osobu povzbudit k jídlu.
  • Mějte na paměti, že osoba si nemusí pamatovat, kdy a zda vůbec jedla. Pokud se osoba stále ptá na snídani, zvažte možnost podávání několika snídaní – džus, po něm toast, po něm cereálie apod.

Podporovat nezávislost

Ve střední fázi Alzheimerovy choroby umožněte osobě s demencí co největší samostatnost při jídle. V případě potřeby buďte připraveni pomoci. Pomoz mi, abych to zvládnul sám

  • Využijte co nejvíce zachovalých schopností osoby s demencí. Přizpůsobte nádobí a příbory tak, aby byla konzumace jídla snazší. Jídlo můžete podávat v misce místo na talíři nebo zkuste použít talíř s přísavkou, náklonem nebo ochrannými okraji. Lžíce s velkou rukojetí může být méně náročná na manipulaci než vidlička, nebo dokonce nechte osobu používat ruce, pokud je to snazší.
  • Podávejte „Finger food“ neboli jednohubky. Vyzkoušejte jídla o velikosti sousta, která se snadno nabírají, například kuřecí nugety, rybí prsty, sendviče s tuňákem, dílky pomeranče, kousky brokolice nebo květáku vařené v páře. Nebo připravte jídlo ve formě sendviče, aby se osoba mohla snáze sama obsloužit.
  • Demonstrujte chování při jídle tak, že osobě vložíte do ruky příbor, svou ruku položíte kolem její ruky a obě ruce zvednete k ústům, aby se osoba mohla zakousnout.
  • Nedělejte si starosti s úhledností. Nechte osobu, aby se co nejvíce krmila sama. Misky a talíře bez přísavky postavte na neklouzavý povrch, například na utěrku nebo ručník. Používejte šálky a hrnky s víčky, abyste zabránili rozlití. Sklenice naplňte do poloviny a používejte ohýbatelná brčka.

Minimalizace problémů s jídlem a výživou

Ve středních a pozdních stadiích Alzheimerovy choroby mohou problémy s polykáním vést k dušení a ztrátě hmotnosti. Uvědomte si bezpečnostní problémy a vyzkoušejte tyto tipy:

  • Připravte si jídlo tak, aby nebylo těžké ho rozkousat nebo spolknout. Jídlo rozmělněte, nakrájejte na kousky nebo podávejte měkké potraviny (jablečné pyré, tvaroh a míchaná vejce).
  • Dávejte pozor na příznaky dušení. Vyhýbejte se potravinám, které se obtížně důkladně žvýkají, jako je syrová mrkev. Povzbuzujte seniora, aby seděl rovně a hlavu měl mírně předsunutou. Pokud osoba zaklání hlavu dozadu, přesuňte ji do přední polohy. Po jídle zkontrolujte, zda osoba spolkla potravu. Naučte se Heimlichův manévr pro případ nouze.
  • Zabývejte se sníženou chutí k jídlu. Pokud má osoba sníženou chuť k jídlu, zkuste připravit některé z jejích oblíbených jídel. Můžete také zvážit zvýšení fyzické aktivity osoby nebo naplánovat několik menších jídel namísto tří velkých jídel.

O tématu se můžete dozvědět více na našem YT kanále nebo v podcastu:

Alzheimer Café- téma Specifika stravování lidí s demencí https://www.youtube.com/watch?v=mM_ioBCB8Yw

Aloisovy Otázky- https://anchor.fm/nf-senorina/episodes/Specifika-stravovn-lid-s-demenc-e1pr7dm

Přeloženo a adaptováno z https://dementia.org/caregiver-feeding-dementia-alzheimers-patienthttps://www.alz.org/help-support/caregiving/daily-care/food-eating


NF Seňorina má nový e-shop

NF Seňorina má nový e-shop

S radostí oznamujeme, že jsme právě spustili nový e-shop.

Nákupem našich charitativních produktů – aktuálně Aloisovy ponožky, Notesy navržené Viktorem PreissemOdborná literatura – podpoříte Centrum Seňorina, inovativní odlehčovací službu pro lidi s Alzheimerovou nemocí, která uplatňuje s Montessori přístup v péči o seniory s demencí, a také rodinné pečující, kterým bez pomoci hrozí psychické a fyzické vyčerpání nebo ztráta zaměstnání. 

Více na našem e-shopu.

Děkujeme vám za podporu!

NF Seňorina vás zve na Den Alzheimerovy nemoci (čtvrtek 21. 9. 2023)

NF Seňorina vás zve na Den Alzheimerovy nemoci (čtvrtek 21. 9. 2023)

Mít každou ponožku jinou, najít knihu v lednici, vyrazit v pyžamu do kavárny... Tohle všechno je pro lidi s Alzheimerovou nemocí normální.

Srdečně vás zveme na setkání v Městské knihovně v Praze – Hradčany, kde si ve čtvrtek 21. 9. 2023 od 17:17 připomeneme Světový den Alzheimerovy nemoci. Na tento významný den jsme pro vás připravili program se zajímavými hosty a našimi podporovateli.

Pozvání přijal Petr Vacek, který přečte úryvek z knihy Starý král ve vyhnanství. Dále společně s Kateřinou Winterovou pokřtíme nové charitativní Aloisovy ponožky. Podrobnější program najdete níže.

Těší se na vás celý tým NF Seňorina.

PROGRAM