Vědci vyvinuli helmu proti demenci

Vědci vyvinuli helmu proti demenci

Britští vědci vytvořili přilbu chránící mozek před degenerativními změnami, které vedou k rozvoji syndromu demence. Helma vysílá do mozku infračervené záření. Stačí si ji nasadit na hlavu dvakrát denně na šest minut, aby zlepšila paměť, motorické a další kognitivní funkce. U lidí s demencí má kognitivní funkce pomáhat uchovat nebo i vracet. 

Nicméně vědci z Durhamské univerzity, kteří metodu tzv. transkraniální foto-biomodulace vymysleli, tvrdí, že teprve další výzkum ukáže, do jaké míry jejich vynález pomůže také lidem s Alzheimerovu chorobu.

Jak helma proti demenci funguje

Dr. Paul Chazot, Tracy Sloan, Dr. Gordon Dougal

Infračervené záření posiluje mitochondrie zásobující nervové buňky (neurony) energií. Posílená činnost mitochondrií aktivuje části imunitního systému, které čiští mozek od toxických látek, které s největší pravděpodobností vedou k rozvoji syndromu demence.

Přesný mechanismus účinku však vědci neznají. Věří, že helma pomáhá odumírajícím mozkovým buňkám s regenerací. Terapie infračerveným zářením může také zvyšovat hladiny oxidu dusnatého v mozku a přispívat tak k lepšímu prokrvení. Vědci budou ve výzkumu pokračovat, aby plně porozuměli účinku infračerveného záření na mozkovou tkáň.

Studie byla provedena pod vedením Dr. Paula Chazota a Dr. Gordona Dougala na čtrnácti zdravých dobrovolnících starších 45 let. Badatelé jim speciální helmou ozařovali mozek dvakrát denně po šesti minutách po dobu jednoho měsíce. U kontrolní skupiny třinácti dobrovolníků používali falešnou přilbu.

Účastníci studie, kteří podstupovali terapii infračerveným zářením, bylo prokázáno výrazné zlepšení mozkových funkcí. A vědci předpokládají, že pokud u zdravých jedinců kognitivní funkce zlepšuje, u nemocných by mohla přispívat k jejich zachování. Vědci doufají, že by helma mohla být využita i při léčbě dalších onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc, Parkinsonova choroba nebo stavy po poškození mozku.

The Daily Mail uvedl, že přínos infračerveného záření pro pacienty trpící demencí prokázala v roce 2020 studie provedená v USA na 228 lidech. Studie zjistila rychlý a výrazný pozitivní účinek u mužů i žen s mírnou až středně těžkou demencí. Účastníci uváděli, že mají více energie, lepší náladu, jsou méně úzkostliví a snáze se zapojují do každodenních činností. Zlepšení nálady u nich zaznamenali i pečující.

Vědci zdůrazňují, že pokud jde o využití a účinnosti terapie, je nutný další výzkum, ale jejich první zjištění jsou velmi slibná.

Terapii infračerveným zářením a terapeutickou helmu vyvinula společnost Maculume Limited. Je vhodná i do domácího prostředí, překážkou ale může být její cena. Jedna přilba vyjde v přepočtu na 227 tisíc korun.

Mohlo by vás zajímat

Westfield Chodov vystaví fotky s projevy Alzheimerovy nemoci

Westfield Chodov vystaví fotky s projevy Alzheimerovy nemoci

Díky osvícenému přístupu skupiny URW můžeme znovu vystavit unikátní fotografie zachycující projevy Alzheimerovy nemoci. Chceme tak šířit povědomí o těžkostech, s nimiž se nemocní i jejich blízcí denně potýkají.

Výstava se uskuteční od 18. do 22. října v centru Westfield Chodov v rámci iniciativy Solidarity Day.

Na místě se hodně dovíte o prevenci, která je přeci jen zábavnější než demence. V případě zájmu, můžete otestovat svou paměť, procvičit si jemnou motoriku, soustředěnost nebo citlivost na barvy.

Stanoviště k procvičení kognitivních funkcí vám budou k dispozici každý den od 9 do 13 hodin od 18. do 22. října. Najdete je před prodejnou Peek & Cloppenburg (u vstupu A, směrem od sídliště).

Do projektu se zapojily známé české osobnosti Martina Preissová, Kateřina Winterová, Viktor Preiss, Martin Preiss, David Prachař, Ivan Trojan, Michaela Mauerová, Daniela Drtinová, Dominik Hašek, Bára Hrzánová, David Matásek, Patrik Děrgel, Alexander Hemala a další. Vystavené fotografie vznikly v rámci projektu Všechno je normální, aby citlivě poukázaly na narůstající celospolečenský problém, který Alzheimerova nemoc představuje.

„Vedle toho můžete soutěžit v hraní piškvorek, sestavování číselných řad na čas, zdokonalovat se v gestikulaci nebo trénovat propojení mozkových hemisfér při rozpoznávání barev. Zjistíte, že procvičování kognitivních funkcí může předejít degenerativním onemocněním mozku. 

No alt text provided for this image

Na místě si můžete koupit Aloisovy ponožky, které navrhla Kateřina Winterová. Na krabičkách jsou texty o nemoci a prevenci. Oblíbená herečka a moderátorka přijde akci osobně podpořit ve středu 20. října od 11 do 12 hodin společně se svým hereckým kolegou kolegou Patrikem Děrgelem. Pokud dorazíte v tento čas, můžete se s ní vyfotit, nechat si podepsat krabičku s ponožkami nebo se zeptat, proč pomáhá šířit povědomí zrovna o Alzheimerově nemoci.

V ponožkomatu pak budou k dispoci další pestrobarevné vzory Aloisových ponožek. Přispět můžete také do kasy, kterou v centru zapečetíme společně se zástupcem Městské části Praha 11. Výtěžek z prodeje ponožek a vše, co se vybere, jde na podporu lidí s Alzheimerovou nemocí a pomoc rodinným pečujícím, pro které je nemoc také obrovskou zátěží.

Společnost Unibail-Rodamco-Westfield a její zaměstnanci se zapojují do iniciativy Solidarity Day každoročně, aby pomohli lokálním komunitám tam, kde jejich centra působí. „Dobře víme, že naše obchodní domy mají vliv na každodenní život lidí v dané oblasti. Rozhodli jsme se letošní solidární den spojit s říjnovým Dnem duševního zdraví, a zaměříme se na zvýšení povědomí o Alzheimerově chorobě. Uspořádáme Solidarity Day ve spolupráci s Nadačním fondem Seňorina, který se problematice věnuje a se kterým udržujeme vztahy už dlouho,“ říká Marcela Hrdličková, ředitelka centra Westfield Chodov.

Mohlo by vás zajímat

NVG-291, naděje pro pacienty s neurodegenerativním onemocněním

NVG-291, naděje pro pacienty s neurodegenerativním onemocněním

Nový lék, který vyvíjí kanadský biotechnologický start-up Nerv-gen, by měl pomoci lidem trpícím roztroušenou sklerózou (RS), Alzheimerovou chorobou nebo Amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Magazín Health Europa ho označil za svatý grál moderní medicíny.

Lék na devastující neurodegenerativní onemocnění se vědci snaží nalézt už desítky let a bez úspěchu. Když začnou odumírat nervové buňky přestává fungovat tělo, mysl nebo obojí. Lék, který by dokázal opravit poškozené neurony a centrální nervový systém, stále nemáme.

V případě ALS jde o odumírání motorických neuronů mozku a míchy. Ty ovládají vůlí ovlivnitelné pohyby svalů, které postupně slábnou a atrofují. Mozek nakonec není schopen ovládat žádný sval a postižený je při zachování psychických a mentálních schopností zcela paralyzován.

Alzheimerova choroba  je neurodegenerativní onemocnění, během kterého ubývají nervové buňky v oblasti šedé kůry mozkové a hipokampu, který se podílí na mechanizmech paměti. Nemoc způsobuje syndrom demence doprovázený poruchami spánku, depresí, zmateností, agitovaností, agresivitou, postupným rozpadem osobnosti a ztrátou sebeobsluhy, nakonec nemocný neovládá ani své tělo.

Pokud by vědci našli lék, který by dokázal tyto nemoci účinně léčit, byl by to skutečný přelom v  medicíně.

Přípravek společnosti NervGen Pharma se jmenuje NVG-291 a poškozené neurony snad dokáže opravit. Zatím však má za sebou pouze fázi 1 klinického testování, to znamená testy na zvířecích modelech. Firma už ale získala povolení k testování léku na lidech s neurodegenerativním onemocněním.

Zintenzivnil se také výzkum účinků přípravku na regeneraci poškozených neuronů u Alzheimerovy nemoci, zatím také jen na zvířecích modelech. Fáze 1b klinického testování léku u pacientů s Alzheimerovou chorobou by měla přijít už v roce 2022.

Nervové buňky

NVG-291 je peptid, což je chemická sloučenina organického původu, která vzniká spojením několika aminokyselin peptidovou vazbou. V těle se váže na tyrozinfosfatázu sigma’ (PTPσ), která blokuje obnovu poškozených neuronů, ať už v důsledku úrazu nebo z důvodu onemocnění, jako je Alzheimerova choroba či ALS.

NVG-291 regeneruje poškozené nervové buňky a současně podporuje vytváření nových spojení mezi neurony a tvorbu nervových drah. Díky tomu dokáže zachovat či obnovit původní funkci určité oblasti mozku nebo míchy ve vysoké míře a kvalitě. Navíc podporuje „remyelinizaci“, která spočívá v opravě poškození myelinu, což je tuková tkáň, která obaluje a chrání neurony. Myelin usnadňuje vedení signálu mezi neurony, který u nemocí, jako je roztroušená skleróza nebo ALS přestává fungovat.

NVG-291 vyvinul Jerry Silver, lékař a renomovaný vědec se specializací na oblast poranění míchy a regenerativní medicínu. Vývoj revolučního léku probíhá už více než 30 let. Původně měl regenerovat nervy po poranění míchy, ale zdá se, že toho svede víc.

Klinické zkoušky fáze 1b na pacientech s Alzheimerovou chorobou budou ostře sledovány a nejen v USA, kde budou probíhat. Zdravotní a ekonomická zátěž, kterou tato nemoc představuje pro pacienty i pečující, je zničující.

V USA žije šest milionů lidí s Alzheimerovou nemocí a jejich počet se každým rokem zvyšuje. Podle některých odhadů bude v roce 2021 stát nutná péče o občany se syndromem demence 355 miliard dolarů. Americká Alzheimer Association předpovídá, že do roku 2050 se tyto náklady zvýší na 1,1 bilionu dolarů.

V USA je nemoc třetí nejčastější příčinou úmrtí seniorů, předčí ji pouze srdeční choroby a rakovina. V České republice žije 180.000 lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Nemoc je sedmou nejčastější příčinou úmrtí.

Mohlo by vás zajímat

Alzheimer Café na téma prevence demence

Alzheimer Café na téma prevence demence

5. října v 18:00 proběhne Alzheimer Café s geropsycholožkou Hanou Georgi, která se specializuje na duševní pohodu seniorů a snižování rizika rozvoje demence v každém věku.

Je to tak, prevence je zábavnějsí než demence. Nicméně, Alzheimerova choroba postihuje i lidi, kteří aktivně sportovali, trénovali mozek a jedli zdravě. Člověk, který trpí syndromem demence, nemusí být nutně líný jedinec, který se celý život nezdravě stravoval. Dokazují to příběhy klientů Centra Seňorina.

Prevence v podobě pravidelného pohybu, zdravé stravy, kvalitního spánku a trénování mozku se vyplácí. Dokáže předejít mnoha nemocem včetně Alzheimerovy choroby.

Podívejte se na videa z předchozích Alzheimer Café.

Sdílíme s vámi příběhy lidí, do jejichž života vstoupil Alzheimer

Sdílíme s vámi příběhy lidí, do jejichž života vstoupil Alzheimer

Za každou diagnózou je lidská bytost, osobnost s jedinečným životním příběhem. Klienty Centra Seňorina jsou senioři se syndromem demence. Za svůj život však dokázali neuvěřitelné věci, někteří pracovali v top managementu, další byli úspěšnými vědci nebo vrcholovými sportovci. Prevence je důležitá, ale není to tak, že onemocnět mohou jen lidé, kteří se málou hýbou, nezdravě jedí a nechávají zahálet mozek.

Ergoterapie, pečení v Centru Seňorina

V České republice lékaři evidují přibližně 180.000 lidí, kteří onemocněli Alzheimerovou chorobou, přesto se mnozí nemocní a jejich blízcí obávají o této diagnóze otevřeně mluvit. Stejně jako mnohá psychiatrická onemocnění je Alzheimer stále tak trochu společenským tabu. Když se rodinní pečující zdráhají o nemoci otevřeně mluvit, mají život s nemilosrdnou diagnózou ještě těžší.

Rádi bychom to změnili. Proto s vámi budeme sdílet inspirativní příběhy lidí, kteří se potýkají s Alzheimerovou chorobou, a těch kteří o ně pečují. První je příběh Sylvy Dneboské, která se neúnavně stará o manžela Miloše s Alzheimerovou nemocí. Brzy budeme sdílet další silné a inspirativní příběhy.

Alzheimerova nemoc se nevyhýbá ani známým osobnostem. Na sklonku života jí trpěla herečka Květa Fialová, prezident Ronald Regan nebo skladatel Petr Hapka. Herec Robin Williams v roce 2014 spáchal sebevraždu, kterou si jeho blízcí nedokázali vysvětlit. Později se ukázalo, že trpěl demencí s Lewyho tělísky se symptomy Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci. Také Peter Falk, představitel slavného Colomba, také trpěl Alzheimerovou chorobou.

Aduhelm, nový lék na Alzheimerovu nemoc

Aduhelm, nový lék na Alzheimerovu nemoc

Po 18 letech byl schválen nový lék na Alzheimerovu nemoc a zatím jen v USA. Registrovaný lék se jmenuje Aduhelm, účinná látka aducanumab. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) řešil během schvalování léku nejedno dilema. Nakonec ho schválil s tím, že přistupuje k léčbě přelomovým způsobem a jeví se nadějněji než léky schválené v minulosti. Snaží se totiž odstranit pravděpodobnou příčinu Alzheimerovy choroby, ne jen tlumit projevy nemoci jako ostatní dostupné léky. Úřady navíc neschválily žádný jiný lék na Alzheimera už od roku 2003.  Situaci popisuje prestižní deník The New York Times v článku “Alzheimer’s Drug Poses a Dilemma for the F.D.A.”

Mozek lidí s Alzheimerovou nemocí obsahuje plaky bílkoviny, které říkáme amyloid. Adukanumab působí proti amyloidu a snižuje jeho množství v mozku. Léků redukujících amyloid už bylo objeveno víc, žádný však nedokázal zastavit nebo aspoň zpomalit průběh nemoci a nebyl schválen. O účinnosti injekčně aplikovaného Aduhelmu mezi experty také panují pochybnosti.

Pokud by byl Aduhelm účinný, potvrdila by se dlouhodobě zastávaná a dosud neprokázaná teorie, že odstranění beta amyloidu z mozku může obávanou nemoc léčit. Aducanumab je určen pacientům, kteří jsou v raném stádiu Alzheimerovy choroby, tudíž často bez příznaků a s léčbou se musí začít včas. 

Další věc je, že už jsou v pokročilé fázi klinického testování léky, které se jeví mnohem slibněji než schválený Aduhelm. Jenže pacienti a jejich rodiny si na ně musí ještě přibližně 4 roky počkat. Schválený lék jim dává aspoň nějakou naději do doby, než bude dostupná účinnější léčba. Pro pacienty, kteří jsou dnes v raném stádiu Alzheimerovy choroby, může být za 4 roky už pozdě.

Jak nový lék na Alzheimerovu Chorobu funguje

Aduhelm je injekční roztok, který obsahuje protilátky schopné navázat se na toxiny, jež Alzheimerovu nemoc způsobují, a ty pak odplavit z mozku pryč. Lék se musí podávat jako infuze, kapačkou přímo do žíly. Problém je, že se protilátky dostávají přímo do mozku jen obtížně. Dostane se tam jen přibližně jedno procento. To, že lék není dostatečně selektivní, vede u třetiny nemocných k vážným nežádoucím účinkům v podobě otoku mozku a nitrolebního krvácení. Jejich efektivita, tedy zpomalení nemoci u pacientů, je jen zhruba 20 procent.

Protilátky v léku Aduhelm se váží i amyloidové plaky v cévách, kde se také tvoří. Amyloidový plak v cévě si můžete představit jako strup, který když strhnete, uděláte v cévě díru. Proto potom dochází ke krvácení do mozku a k jeho otoku. Tento nežádoucí efekt mají momentálně všechny vyvíjené léky postavené na principu protilátek. 

U pacientů s rizikovým faktorem mutace v genu APOE4 je riziko vedlejších účinků dokonce vyšší než 40 procent. Tato mutace je spojena s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění i Alzheimerovy choroby. Důvodem je zhoršená schopnost organismu odstraňovat beta-amyloid z mozku. Mutaci v genu APOE4 mají téměř dvě třetiny lidí s Alzheimerovou nemocí.

Jak byl lék Aduhelm testován a schválen

Nadšení z léku stouplo po provedení malé počáteční studie hodnotící bezpečnost, která prokázala snížení amyloidu a naznačila, že by Aduhelm mohl zpomalit pokles kognitivních funkcí. V této fázi měl FDA povolit společnosti Biogen vynechání studie fáze 2 a provedení dvou studií fáze 3. Do jedné i druhé bylo zařazeno cca 1640 pacientů. Obě studie byly ukončeny předčasně v březnu 2019 poté, co nezávislý výbor pro monitorování výsledků konstatoval, že lék nefunguje a 37 % účastníků 18 měsíců trvající studii nedokončilo.

Nový lék na Alzheimerovu nemoc od společnosti Biogen se jmenuje Aduhelm, účinnou látkou v něm je aducanumab-avwa.

V říjnu 2019 pak společnost Biogen oznámila, že shledala přínosy v jedné z ukončených studií na základě údajů od 318 účastníků, kteří absolvovali celých 18 měsíců léčby ještě před ukončením studie a monitorovací výbor už jejich výsledky nebral v potaz. Konkrétním přínosem je to, že nejvyšší testovaná dávka zpomalila pokles kognitivních funkcí o 22 procent. 

Nižší podávané dávky v této studii a nízké i vysoké dávky ve druhé studii neprokázaly statisticky významný přínos oproti placebu. David Knopman, klinický neurolog z prestižní Mayo Clinic a člen hodnotícího výboru, deníku The New York Times řekl, že jedna studie byla pozitivní a ta druhá stejně provedená negativní s tím, že není třeba mít doktorát ze statistiky, aby bylo jasné, že to není přesvědčivé.

The New York Times zpovídal i některé pacienty a lékaře zapojené do studie. Například Stephen Salloway,  ředitel neurologie a programu pro paměť a stárnutí v Butler Hospital, se označil za vášnivého zastánce schválení. Důkazy o účinnosti léku považuje za dostatečné také s ohledem na to, jak je Alzheimerova choroba invalidizující. Chápe obavy odpůrců schválení, ale chce, aby pacienti měli možnost volby. 

Doktor Salloway dále uvedl, že měl 17 účastníků v úvodní bezpečnostní studii i následné fázi 3, z nichž 10 zůstalo po několik let relativně stabilních, u 7 z nich se kognitivní funkce zhoršovaly typickým tempem.

Obhájci a mnozí pacienti tvrdí, že i mírné oddálení zhoršení stavu má smysl. Někteří odborníci však říkají, že zpomalení o 0,39 na 18ti bodové škále je v podstatě nepostřehnutelné a neopravňuje ke schválení léku, který v jiné studii propadl a má vážné vedlejší účinky, jako je otok mozku a drobné krvácení, které se vyskytlo asi u 40 procent účastníků studie fáze 3. Většina z nich byla buď bez příznaků, nebo měla bolesti hlavy, závratě či nevolnost. Vedlejší účinky přiměly 6 % příjemců vysokých dávek ukončit účast ve studii.

Podle odpůrců zdravotní rizika převažují přínosy léčby. Žádný z účastníků fáze 3 na tyto účinky nezemřel, ale jeden účastník bezpečnostních zkoušek ano.

Názory některých účastníků studie odrážejí složitost situace

Bývalý lékař Dewayne Nash z Kalifornie, kterému je 71 let, se po skončení studie dozvěděl, že celých 18 měsíců dostával placebo. Přesto se jeho kognitivní schopnosti zlepšily. Myslí si, že to bylo částečně proto, že snížil hladinu cholesterolu v krvi. Později dostával 7 měsíců vysoké dávky aducanumabu. Doufal, že tím zpomalí další pokles kognitivních funcí, ale nezaznamenal žádný rozdíl.

Dewayne Nash deníku řekl, že jeho matka a bratr už na Alzheimerovu chorobu zemřeli. On sám bude pokračovat v léčbě aducanumabem v rámci další studie společnosti Biogen pro předchozí účastníky. Řekl, že si přeje, aby byl lék schválen, protože jeho zdravotní stav by se mohl rapidně zhoršit dříve, než bude k dispozici efektivnější léčba. S nežádoucími účinky je dobře obeznámen, a je ochoten riskovat i krvácení do mozku. Jinak však nemá rád, když se s léky spěchá a považuje za důležité, aby byla účinnost léku potvrzena dalšími klinickými studiemi.

Neurolog Salloway, obhájce léku, uvedl, že jedním z pacientů, u nichž demence zůstala mírná podstatně déle, než očekával, byl Henry Magendantz, čtyřiaosmdesátiletý bývalý gynekolog, který zahájil bezpečnostní studii poté, co si jeho manželka Kathy Jellisonová všimla, že má problémy s dodržením postupu při sestavování nábytku.

Henry Magendantz vstoupil do studie v roce 2015, jeden rok dostával placebo, další rok nižší dávky léku a poté 2 roky vysoké dávky až do zastavení studie fáze 3 v roce 2019. Za tu dobu se trochu propadl, ale on i jeho manželka věří, že Aduhelm zpomalil pokles kognitivních funkcí natolik, aby si například sám mohl vybrat zařízení pro asistované bydlení, do kterého se přestěhoval v říjnu 2018. Věří, že díky léku získal víc času.

Mohlo by vás zajímat

Výroční zpráva NF Seňorina za rok 2020 je na světě

Výroční zpráva NF Seňorina za rok 2020 je na světě

Ve Výroční zprávě se dočtete, jaké aktivity a projekty Nadační fond Seňorina financoval v roce 2020.

Nadační fond Seňorina podporuje kvalitní péči o lidi s Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence. Propaguje Montessori přístup v péči o seniory s demencí, který pomáhá udržet sebeobslužnost a zachovat pocit vlastní hodnoty. Profesionální i rodinné pečující směřuje k cíleným aktivitám, které podporují soběstačnost nemocných a chrání je před sociální izolací. V Centru Seňorina, které NF podporuje, klienty zapojují do všech běžných činností, které ještě zvládnou. Pravidelně jim dopřávají kognitivní trénink, arteterapii, muzikoterapii nebo canisterapii a setkání s dětmi z mateřských škol. Nadační fond podporuje také rodinné pečující a financuje osvětu v oblasti péče o lidi s demencí. Sem spadá projekt Alzheimer Café, charitativní produkt Aloisovy ponožky nebo projekt Všechno je normální. Podporováním kvalitní péče, edukací a dalšími aktivitami pomáhame zvládnout nesmírně obtížnou situaci nemocným i jejich rodinám.

Alois Alzheimer

Alois Alzheimer

Alois Alzheimer se narodil se 14. června 1864 a od jeho narození už uplynulo 157 let. Německý psychiatr v roce 1907 jako první popsal symptomy onemocnění dementia praecox, které bylo nazváno po něm Alzheimerova choroba. Ve stejném roce popsal 12 případů stařecké demence český rodák Oskar Fischer, psychiatr, který působil na německé univerzitě v Praze. Komu patří prvenství, je podle odborníků těžké určit.

Přestože byla nemoc objevena a popsána už v roce 1907, dosud neexistuje žádná účinná léčba. Vědci a lékaři po mnoho let hledají lék, který by rozvoji nemoci zabránil. A dnes se zdá, že některé biotechnologické firmy jsou objevení léku na Alzheimera velmi blízko.

Jak Alois Alzheimer na obávanou nemoc přišel

Auguste Deter, první pacientka u které byla popsána Alzheimerova nemoc. Zroj: Wikipedia

Alois Alzheimer hned po studiích medicíny nastoupil jako asistent na psychiatrii ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1902 pracoval u slavného psychiatra Emila Kraepelina v Heidelbergu a Mnichově.

Mezi jeho pacientky patřila také Auguste Deter, kterou převzal do péče v roce 1901, když jí bylo 51 let. Pozoroval u ní příznaky, které zahrnovaly velmi neobvyklé chování a ztrátu krátkodobé paměti. Alois Alzheimer byl v následujících letech touto pacientkou přímo posedlý.

Pro manžela Auguste Deter byla frankfurtská klinika příliš drahá, proto žádal o přemístění své ženy do levnějšího zařízení. Alois Alzheimer si to nepřál a s manželem se dohodl, že Auguste zůstane ve frankfurtské léčebně výměnou za to, že po její smrti dostane mozek a všechny lékařské záznamy.

Když paní Deter v roce 1906 zemřela, Alzheimer odvezl její mozek do Kraepelinovy laboratoře v Mnichově. Následná pitva ukázala, že mozková kůra pacientky byla mnohem tenčí, než je u zdravých lidí. Popsal i další dvě abnormality, výrazné senilní plaky a chuchvalce neuronových vláken, které se jinak v mozkové kůře nevyskytují.

Současné možnosti léčby a péče

Počet lidí s různými typy demence v České republice se odhaduje na 153 tisíc, dvě třetiny případů jsou způsobeny Alzheimerovou nemocí. Zatím neexistuje žádná účinná léčba a nezbývá, než se snažit, aby nemoc nepostupovala příliš rychle. V tom kromě medikace hodně pomáhají pestré aktivizační programy, které seniorům s demencí nabízí Centrum Seňorina v centru Prahy.

Senioři s demencí tu pravidelně trénují kognitivní funkce a přiměřeně cvičí, aby se jim příliš rychle nezhoršovala motorika. Vedle toho mají fyzioterapii, arteterapii, canisterapii, muzikoterapii, reminiscenční terapii a další aktivizační činnosti. Jednou měsíčně za nimi chodí děti z mateřské školky.

V duchu Montessori principů se klienti zapojují do běžných denních aktivit. Taková péče o nemocné, vedle aktivní podpory jejich nejbližších, mnohdy vede k výraznému zpomalení postupu demence a prodloužení období soběstačnosti.

Centrum Seňorina poskytuje ambulantní odlehčovací služby, kdy nemocného do centra každý den doprovází příbuzný, který o něj pečuje. Pečující díky tomu může dál chodit do práce nebo si odpočinout.

Umístit sem blízkého s demencí můžete na pár dní i na pár týdnů. Centrum nabízí vedle ambulantní i pobytovou odlehčovací službu, v rámci které se senior nejen účastní denních aktivit, ale také tu přespává.

Osvětový projekt Aloisovy ponožky

Po Aloisovi Alzheimerovi byl pojmenován charitativní a osvětový projekt Aloisovy ponožky. V páru je každá ponožka jiná, protože mít každou ponožku i botu jinou, uklidit fén do lednice a netušit s kým mluvím je pro lidi s Alzheimerovou nemocí bohužel normální.

Koupí Aloisových ponožek přispějete 120 Kč na kvalitnější péči o nemocné s Alzheimerem a na pomoc jejich příbuzným, kteří se díky diagnóze svého blízkého také ocitají v nelehké životní situaci a mnohdy kvůli náročnosti péče přijdou o práci nebo partnera. Aloisovy ponožky stojí 180 Kč a koupíte je na Alza.cz.

Naděje na objevení léku proti Alzheimerově nemoci

Nemoc byla popsána už před 114 lety a stále nemáme účinný lék. Některé biotechnologické firmy jsou už ale velmi blízko. Biotechnologický start-up Alzheon českého lékaře Martina Tolara, který po studiích odešel do USA a svůj pracovní život zasvětil neurodegenerativním nemocem, především Alzheimerově nemoci, už je ve fázi testování nového léku. V roce 2020 získala grant ve výši 47 milionů dolarů (1 miliarda korun) na klíčovou fázi klinického testování.

Nedávno americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil nový lék proti Alzheimerově chorobě, který se jmenuje Aducanumab (nebo také Aduhelm). Za lékem stojí vědci ze švýcarské univerzity. Měl by zpomalit zhoršování kognitivních funkcí, eliminovat problémy s komunikací, zmatenost, poruchy paměti a myšlení. Jedná se o první lék, který cílí na mechanismy, které nemoc způsobují.

FDA nicméně ve svém rozhodnutí uvedl, že lék neprokázal svou účinnost zcela bez pochyb s tím, že předložené údaje „byly velmi složité a zanechaly nejistoty ohledně klinického přínosu“ léku. Proto musí proběhnout další klinické testování.

Firma Biogen požádala o schválení léku v zemích EU. Nový lék bude zatím bohužel drahý, společnost Biogen uvedla, že léčba běžného pacienta vyjde zhruba na 56 tisíc dolarů (v přepočtu cca 1,7 milionu Kč) ročně.

Mohlo by vás zajímat

Stali jsme se členem Asociace společenské odpovědnosti

Stali jsme se členem Asociace společenské odpovědnosti

Asociace společenské odpovědnosti propojuje firmy, vzdělávací instituce, neziskový i veřejný sektor s cílem pomoci jim najít nové příležitosti pro řešení konkrétních společenských či environmentálních problémů. Umožňuje sdílet zkušenosti, posiluje v institucích odpovědnost za místo, kde žijeme. Snahou Asociace je, aby se společenská odpovědnost a udržitelnost staly přirozenou součástí fungování každé organizace v Česku. NF Seňorina se stal hrdým členem A-CSR a máme tak jedinečnou příležitost navázat cenná partnerství. Věříme, že i díky nim budeme moci s větším zásahem informovat např. firemní partnery a jejich zaměstnance jak o Alzheimerově nemoci (prevence, projevy a léčba), tak i o dostupných službách a pomoci pro ty, kteří se ocitnou v roli pečující osoby.

Více na: https://bit.ly/3eb8cuw 

Jak vznikl název a logo Nadačního fondu a Centra Seňorina

Jak vznikl název a logo Nadačního fondu a Centra Seňorina

Manželé Švarcbachovi nosili v hlavě plány na podporu seniorů už před zřízením samotného Centra Seňorina. Jejich původní myšlenkou byl seniorský cohousing, jehož realizaci připravovali v Sadové ulici v Kouřimi. Už tento projekt pro vyřízení formálních záležitostí potřeboval také jméno. Manželé věděli, že název jejich organizace musí jasně odkazovat na seniory, a to jak vizuálně, tak foneticky. Přáli si, aby se současně v názvu organizace zrcadlila péče a starost. Dali hlavy dohromady a konečnou inspirací jim byla svatá Senhorinha z Basta[1], postava raných portugalských dějin se silnou symbolikou a váženým původem sahajícím ke královským kořenům. 

Jméno pečující, vzdělané abatyše s potřebami manželů souznělo a jeho jemnou úpravou se přiblížili i fonetické a vizuální blízkosti slova senior. Vznikla Seňorina. Pro první cohousingový projekt nenašli manželé dostatek investorů a nápad komunitního bydlení musel zatím do šuplíku. Jarka Švarcbachová jako profesionální koučka se však s tématem péče o seniory potkávala ve svém pracovním životě čím dál častěji. Různé typy spolupráce ji přivedly k pečujícím. S Gender Studies na projektu podpory lidí dlouhodobě evidovaných na Úřadu práce, kterým péče o blízkého v kombinaci s věkem nedovolovala vrátit se zpět do pracovního procesu. Spolupráce se zástupci velkých korporací, s nimiž Jarka jednala o benefitních systémech pro zaměstnance, které by zahrnovaly i dlouhodobou péči o nemocného člena rodiny, nakonec uvízla na děravé legislativě. Řízením osudu se stalo, že téma péče o seniory a jejich blízké si Jarka vybrala jako svoji budoucí pracovní etapu.

Když před šesti lety dostal Michal Švarbach díky své profesi architekta příležitost využít dva krásné byty v ulici Na Poříčí na Praze 1, nabízela se příležitost pustit se do podpory seniorů snáz než stomiliónovou výstavbou cohousingu. Posledním impulzem věnovat se lidem s Alzheimerovou nemocí a jejich blízkým bylo pro Jarku otevření knížky Starý král ve vyhnanství, v níž autor Arno Geiger vypráví o svém nemocném otci. Realizace rozhodnutí využít prostory v centru Prahy pro poskytování odlehčovací služby pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jiným typem demence na sebe nenechalo dlouho čekat. Po stavebních úpravách se celá rodina podílela na vybavení nových prostor vhodným nábytkem a zařízením. Centrum Seňorina se zhmotnilo do konkrétní podoby, přejalo název dříve založené organizace a začalo vznikat také nové logo sociální služby. 

S odkazem na cílové příjemce pomoci se už při založení Seňoriny stala jejím symbolem želva. Pozitivní ikonografie želvy v celosvětovém měřítku dává těmto zvířatům až božský nádech, ve kterém se vždy zrcadlí rozvážnost, dlouhověkost, štěstí, moudrost, jistota, ochrana, pevné zdraví, stabilita a také koloběh dávání a braní. Rozpadající se krunýř želvy, který manželé pro logo zvolili, připomíná mozaiku a odkazuje na osobnost člověka, která je poskládaná ze střípků života – ze zvyků, zážitků, zkušeností, životní rozmanitosti.

V roce 2016, rok po založení Centra Seňorina, vznikl Nadační fond Seňorina. Jeho účelem je podporovat funkci Centra, informovat o jeho činnosti, vzdělávat veřejnost, snažit se o zlepšování kvality sociálních služeb v přímé péči a pomáhat pečujícím. Nadační fond vydává letáky, brožury, online návody a aktivizace, spolupořádá Alzheimer Café, kde vytváří prostředí pro setkávání pečujících s odborníky a sdílení informací o nemoci a související péči. Ujišťuje blízké nemocných, že i přes těžkosti, které nemoc přináší, nejsou na její zvládnutí sami. 

A protože zvláštní pozornost byla u želv vždy dopřávána krunýři, nepředstavovalo hledání loga pro nadační fond moc variant. Želví krunýř se stal dokonalou inspirací i pro vytvoření modrého loga fondu.

Jarka Švarcbachová, která od začátku převzala plnou odpovědnost za činnost sociální služby i nadačního fondu, je centrální postavou obou organizací. Nebojí se přiložit ruku k dílu, prezentuje veřejnosti principy dobré péče o nemocné s demencí a je po několikaletém fungování obou organizací šťastná, že se daří naplňovat nejen cíle obou společností, ale také symboliku zvoleného názvu i log. 


[1] Senhorinha se narodila pravděpodobně roku 924 do šlechtické rodiny Sousa jako Domitilla (nebo Genoveva). Otec ji po smrti manželky krátce po porodu začal nazývat malou dámou, což se stalo jejím novým jménem. Krátce po osiření byla Senhorinha svěřena do péče tety Godinhy, blahoslavené abatyše v klášteře São João de Vieira. Tam se od útlého dětství cvičila v půstech, modlitbách a poslechu Božího slova, vzdělávala se a odolávala ušlechtilým žadatelům o manželství. Po smrti tety Godinhy zaujala její místo ve vedení kláštera. Ve 36 letech přesídlila do kostela São Jorge de Basto. Za svůj život se starala o potřebné, byla velmi pracovitá a vzdělaná. Zemřela 22. dubna 982. Tento den je i dnem jejího svátku. Staré texty hovoří o četných zázracích, které jí byly přisuzovány jak za života, tak posmrtně. Svatá prý dokázala přeměnit vodu na víno, zmnožila potřebný chléb, zastavila bouři, aby usnadnila sklizeň pšenice, ukončila kvákání žab v rybníku poblíž Carrazedy, které rušilo jí a jiné jeptišky od liturgického obřadu. Zázračná je také údajná netknutost jejího těla v hrobě i mnoho let po úmrtí, ke kterému došlo ve věku 58 let. Abatyše byla vysvěcena arcibiskupem z Bragy Paio Mendesem roku 1130. Praví se, že exhumaci jejího těla byl přítomen od narození slepý muž, který za velkého vzrušení davu popsal, že cítí ruku dotýkající se jeho očí a vidí hrob svaté i ruku světícího arcibiskupa. Přibližně roku 1220 kostel v Bastu na její počest pojmenovali a její svatyně se ve 12. a 13. století stala oblíbeným poutním cílem v regionu. Mezi slavné poutníky patřil i portugalský král Sancho I., který prý díky cestě dosáhl uzdravení svého smrtelně nemocného syna a dědice Afonsa II. Voda z fontány nedaleko svatyně je rovněž považována za léčivou. V umění je svatá Senhorinha obvykle zobrazována s džbánem nebo nádobou na vodu, po boku se žábou.