Koordinátorka aktivizačního programu o práci v Centru Seňorina

Koordinátorka aktivizačního programu o práci v Centru Seňorina

Koordinátorka aktivizačního programu o práci v Centru Seňorina

Novou koordinátorkou aktivizačního programuCentrum Seňorina je velmi sympatická pečovatelka Míša Berkovič, která kromě přímé péče, online aktivizací a dalších činností zvládá koordinaci aktivizačních pracovníků a zapojení dobrovolníků.

O: Míšo, jakou máte v Centrum Seňorina roli?
Pracovala jsem zde především jako pečovatelka a aktivizační pracovnice, od května 2022 působím na pozici aktivizační pracovnice a také koordinátorky aktivizačního programu.

O: Jak se Vám v Centru pracuje?
Je to pracoviště, které působí rodinně, nemám pocit, že chodím do nějaké odcizené formální instituce, a to myslím oceňuji nejen já, ale především naši klienti a klientky.

Míša cvičí s klienty
Zdroj: FB Seňorina

O : V čem je Centrum Seňorina jedinečné?
Ve vícero ohledech. Jak už jsem zmínila, je to menší rodinný prostor, zároveň dostatečně velký na to, aby mohl nabízet jak ambulantní, tak pobytovou službu. Máme specifickou klientelu, kterou jsou lidé s kognitivními poruchami mozku a jejich rodina. Jejich rodinu uvádím proto, že poskytujeme odlehčovací službu – odlehčujeme pečujícím, jimiž je právě rodina člověka s kognitivní poruchou. Uplatňujeme Montessori přístup v péči o klienty a máme širokou škálu aktivizačních činností. Tvoříme tým zapálených a šikovných lidí. Seňorina se navíc stále posouvá kupředu, pořád něco zlepšujeme a chceme poskytovat klientům a klientkám tu nejlepší možnou péči zaměřenou na individuální přístup.

O: Jaké máte vztahy s klienty?
Vřelé. Zpravidla oslovujeme příjmením a vykáme, ale reagujeme také na přání oslovování samotnými klienty. Někteří upřednostňují oslovování křestním jménem. I když přistupuji ke klientům profesionálně, ráda s nimi navazuji takový ten čistě lidský přátelský kontakt. Myslím, že je to nakonec to, co oceňují nejvíce.

O : Co je pro Vás při práci nejtěžší?
U nás je podstatné mít v malíku jednotlivé úkony a time management. V Seňorině nejen pečujeme a aktivizujeme, ale někdy také připravujeme jídlo, pereme, vyplňujeme dokumenty apod. Je nutné si umět správně určit priority, aby se vše stihlo. Přičemž největší prioritou je samozřejmě péče o klienty. Náročnější bývá umístění klienta, který má např. agresivní projevy nebo úzkostné stavy. Tam je potřeba být vždy obezřetný, nastavit správný přístup a spolupracovat intenzivněji s rodinou.

O : Co Vás při práci nejvíce naplňuje?
Mě osobně nejvíce baví vymýšlení aktivizací a jejich následná realizace a proces. Z obecného hlediska je to pak jednoznačně radost a spokojenost klientů, kterou mohu pozorovat a prožívat společně s nimi. Když k nám přijde klient, který je zmatený, uzavřený, nic ho nezajímá, a po pár dnech se začne zapojovat do programu, začne komunikovat a usmívat se, to je strašně krásný pocit. A musím říct, že tohle se nám celkem daří :).

Metodika Marie Montessori

Metodika Marie Montessori

Metodika Marie Montessori

6. května si připomínáme výročí 70 let od smrti první italské lékařky, Marie Montessori.  Narodila se 31. srpna 1870. Promovala v Římě z fyziky a matematiky a rozhodla se pokračovat ve studiu medicíny. V roce 1896 toto studium dokončila, a jako první žena se stala doktorkou medicíny v Itálii. V rámci své práce mladá lékařka Maria Montessori navštívila ústav pro děti s mentální postižením a zjistila, že tyto děti potřebují více stimulace než dostávají. Během této doby začala formovat svou vlastní vzdělávací filozofii. Začala navštěvovat kurzy pedagogiky a studovala teorii výchovy (Kramer, 2017).

Dnes už světoznámá Montessori metoda vzdělávání nabízí netradiční přístup k učení, který se zaměřuje na podporu pocitu nezávislosti a osobního rozvoje. Některé z jeho jedinečných součástí zahrnují několikahodinové časové bloky pro aktivity, věkově smíšené třídy a specifické učební materiály a osnovy (Montessori et al.,2017). 

Montessori přístup pro seniory s demencí podporuje, jak už se téměř 30 let ukazuje, zlepšování kvality života starších lidí, podporuje principy důstojnosti a nezávislosti po celý život. Psycholog Cameron Camp, PhD, je jedním z prvních, kdo transformoval  metodu výuky tradičně používanou u malých dětí a přepracoval ji tak, aby pomohla lidem s Alzheimerovou chorobou získat zpět a co nejdéle si udržet každodenní dovednosti, o které s nemocí přicházejí. Montessori pro seniory je inovativní přístup v péči o klienty s demencí, který lze použít pro jednotlivce nebo skupiny během péče (Lee et al., 2007). Cílem Montessori programu je podporovat starší dospělé a lidi žijící s demencí, ve všech stadiích, vytvořením připraveného prostředí plného podnětů a podpory orientace a paměti, které jednotlivcům umožní postarat se o sebe, druhé a svou skupinu. Snažíme se rozvíjet komunity, které se k jednotlivcům chovají s respektem a důstojností a ctí jejich rozhodnutí, aby mohli žít co nejsamostatněji (Bourgeois et al.,2015). 

Maria Montessori – Zdroj Montessori ČR

V praxi jsou pečovatelé, kteří aplikují Montessori metodu, vyškoleni, aby hodnoty prokázali ve všech interakcích s klienty, např. vždy oslovovali osobu s demencí tváří v tvář. Důležité je při aplikaci tohoto přístupu poskytnout při každé interakci s osobou s demencí možnost volby (Camp et al., 2002).  Pro klienty s demencí je také velmi důležité mít možnost si vybírat mezi aktivitami, oblečením i programem (Antenucci & Roberts, 2017).  V centrech pro seniory s demencí,  které se zaměřují na Montessori přístup, si většinou klienti mohou zvolit i jak budou pomáhat, např. pomoc s přípravou jídla, výběr zábavy, vytváření rituálů pro vítání nových členů komunity, rozhodování o tom, jak pokojně řešit konflikty. 

Montessori metoda pro seniory byla testována a doporučena pro péči několika vědeckými články. Klienti s demencí v denním stacionáři pro dospělé byli pozorováni, jak se účastní pravidelných aktivit nebo aktivit založených na Montessori vyvinutých pro osoby s demencí. Během devítiměsíční studie (Judge et al.,2000) se klienti v aktivitách založených na Montessori metodě více fyzicky i verbálně zapojili do aktivit  a taky více naslouchali a pozorovali. 

O pozitivních účincích metodiky Montessori se každodenně přesvědčují v odlehčovací službě Centrum Seňorina.

Reference:

Antenucci, V., & Roberts, A. (2017). The Montessori method applied to dementia: An international perspective. Montessori Life, 29(1).

Bourgeois, M. S., Brush, J., Elliot, G., & Kelly, A. (2015, August). Join the revolution: How Montessori for aging and dementia can change long-term care culture. In Seminars in Speech and Language (Vol. 36, No. 03, pp. 209-214). Thieme Medical Publishers.

Camp, C. J., Cohen-Mansfield, J., & Capezuti, E. A. (2002). Mental health services in nursing homes: Use of nonpharmacologic interventions among nursing home residents with dementia. Psychiatric Services, 53(11), 1397-1404.

Judge, K. S., Camp, C. J., & Orsulic-Jeras, S. (2000). Use of Montessori-based activities for clients with dementia in adult day care: Effects on engagement. American Journal of Alzheimer’s Disease, 15(1), 42-46.

Kramer, R. (2017). Maria Montessori: a biography. Diversion Books.

Lee, M. M., Camp, C. J., & Malone, M. L. (2007). Effects of intergenerational Montessori-based activities programming on engagement of nursing home residents with dementia. Clinical Interventions in Aging, 2(3), 477.

Montessori, M., Hunt, J. M., & Valsiner, J. (2017). The montessori method. Routledge.

van der Ploeg, E. S., Eppingstall, B., Camp, C. J., Runci, S. J., Taffe, J., & O’Connor, D. W. (2013). A randomized crossover trial to study the effect of personalized, one-to-one interaction using Montessori-based activities on agitation, affect, and engagement in nursing home residents with dementia. International psychogeriatrics, 25(4), 565-575.