Sexualita v seniorském věku

Sexualita v seniorském věku

Další epizoda našeho podcastu Aloisovy otázky na téma Sexualita v seniorském věku a u lidí s demencí je venku!

Lektorka a sociální pracovnice Petra Hamerníková, DiS si s námi povídá o sexualitě v seniorském věku. Jak do sexuality vstupuje diagnóza Alzheimerovy nemoci, co může nastat, když je sexualita posílena, jakým potížím čelí rodinní pečující i komunikační rady a doporučení.

Poslouchejte zde: Aloisovy otázky – Sexualita, náš podcast najdete i na Google PodcastsApple Podcasts.

Aloisovy tančící ponožky – už jen pár dní!

Aloisovy tančící ponožky – už jen pár dní!

Zbývá posledních pár dní, během kterých se můžete zapojit do soutěže Aloisovy tančící ponožky.

21. září losujeme vítěze o zajímavé ceny!

I herec Divadla na Jezerce Jan Řezníček a jeden z nejznámějších tanečníků mezi herci z akce Roztančené divadlo vyzval, aby se i jeho fanoušci zapojili do naší soutěže. Honza má tanec moc rád, a proto se velmi ochotně zapojil do letní kampaně Nadačního fondu Seňorina. Děkujeme!

.

Jak se zapojit?

  1. Natočte krátké video svých oblíbených tanečních kroků v Aloisových ponožkách (stačí nohy)
  2. Sdílejte toto video na svém Instagramovém účtu jako Post nebo Reels s hashtagem #Aloisovytanciciponozky
  3. Označte kamaráda nebo kamarádku – možná je inspirujete, ať se přidají.

Můžete také vyhrát zajímavé ceny! Jaké?

  1. Set pánských a dámských ponožek  navržených herečkou a zpěvačkou Kateřinou Winterovou (černobílé, v jednom balení v dizajnové krabičce)
  2. Taneční lekce salsy od profesionálního tanečního mistra
  3. Vstupenky pro dvě osoby na říjnové představení do Divadla Na Jezerce Už je tady zas!
  4. Portrét – fotografii od profesionálního fotografa Ivana Kahúna
  5. Půlden v odlehčovacím centru pro lidi s Alzheimerovou nemocí Centrum Seňorina v Praze jako dobrovolník.

Vybrány budou ty nejhezčí posty s hashtagem #Aloisovytanciciponozky, zveřejněny od 21. 6. do 20. 9. 2022 na Instagramu, kde budeme kontaktovat výherce.

Kde seženete ponožky?

ALZA
Pánské – 180.- Kč

https://bit.ly/3A0bbl4

Dámské – 180.- Kč
https://bit.ly/3n8iIGR

CULINA BOTANICA

Dámské a pánské od 180.- do 250. Kč

https://bit.ly/3ygHBGo

NÁKUP NA DOBRO
Dámské a pánské – 219.- Kč

https://bit.ly/3tW615Q

Inspirujte se videi na téma Alzheimer v cizím jazyce

Inspirujte se videi na téma Alzheimer v cizím jazyce

Inspirujte se videi na téma Alzheimer, i když jsou v cizím jazyce – jak na to?

Více než 70 % dospělých vyhledává na internetu informace týkající se zdraví a zdravotní péče.  YouTube je jedním z nejdominantnějších zdrojů online informací s více než 2 miliardami uživatelů, kteří denně generují miliardy zhlédnutí. Na YouTube je 66 % obsahu  v angličtině a 22 % ve španělštině a portugalštině.

Najdete tam také řadu zajímavých a užitečných videí na téma demence nebo Alzheimer. Lepší porozumění, jaké to je žít s demencí, vám může pomoci podpořit člověka s tímto onemocněním a poskytnout mu lepší kvalitu života.

I když danému jazyku nerozumíte, můžete si zapnout titulky a abychom vám zjednodušili život, přinášíme návod jak na to. Samozřejmě, že titulky nejsou dokonalé a automatický překlad má své mouchy, ale k základnímu pochopení to bude stačit.

.

Jak přidat u videí titulky v češtině?

Ne všechna videa mají titulky. Titulky musí být předem napsané autorem nebo alespoň vygenerované automaticky.

Titulky můžete zapnout v Nastavení. Abyste se dostali do Nastavení kliknete na ozubené kolečko v pravém dolním rohu videa.

Zde zvolíte volbu Titulky.

.

V případě, že jsou titulky jen automatické

Stiskneme Titulky po druhé

.

A zvolíme Automatický překlad. Poté si můžete vybrat libovolný jazyk.

.

Můžete také přímo vyhledávat videa s titulky, jak je uvedeno na YouTube. Stačí do vyhledávání vložit příslušná klíčová slova. Poté vyberte možnost Titulky a poté možnost Filtrovat.

.

Inspirativní videa:

Caregiver Training: Refusal to Bathe

Alzheimer’s: The Caregiver’s Perspective

Ted talk – What you can do to prevent Alzheimer’s

How to Talk to Patients With Alzheimer’s or Dementia

Caregiver Training: Repetitive Questions

Caregiver Training: Agitation and Anxiety

Caregiver Training: Sleep Disturbances | UCLA Alzheimer’s and Dementia Care Program

Dementiability Methods: The Montessori Way

Alzheimer’s Is Not Normal Aging — And We Can Cure It

WOW My life in Facts and Photos – How To Make a Memory Book for Someone with Dementia

How to implement Wayfinding for Dementia

Význam omalovánek v péči o lidi s demencí

Význam omalovánek v péči o lidi s demencí

V posledních několika letech se vybarvování stalo oblíbenou zábavou lidí všech věkových kategorií.  A v péči o lidi s demencí se tento trend také ujímá.

Je úžasné vidět, že lidé s různou úrovní kognitivních a/nebo fyzických schopností nyní tráví svůj volný čas projevováním své vnitřní kreativity. Přesto je stále co zlepšovat, pokud jde o seznamování lidí s demencí s barvami.  Bez ohledu na to, zda osoba ve vaší péči ráda vybarvovala v minulosti, může ji vybarvování bavit i nyní.  Při zvažování toho, co by mohlo nejlépe fungovat, může pomoct se zamyslet se nad použitím modelu WOW (zahrnujícího potřeby, zájmy, dovednosti a schopnosti) organizace DementiAbility.

Zkratka WOW (Who/Observe/What will you do) znamená zamyslet se, kdo tento člověk s demencí je, pozorujme, co ho baví, co mu jde a jak reaguje na naše nápady a co s těmito informacemi uděláme.

Pokud mají osoby problémy s kognitivními a/nebo fyzickými schopnostmi, v tradiční omalovánkách nemusí uspět.  DementiAbility učí pečující partnery, aby při rozhodování o tom, „co dělat“ (poslední W v modelu WOW), zvažovali potřeby, zájmy, dovednosti a schopnosti osoby.  Při uvažování o tom, co by mohlo být nejlepší, je důležité zvážit zájmy z minulosti, včetně toho, jaké typy obrázků by byly zajímavé nyní (například auta versus boty nebo květiny). Důležité je také přemýšlet o současných schopnostech jedince a o jeho dovednostech z minulosti. 

Přečtěte si více i o Arteterapii

Při přemýšlení o schopnostech je důležité určit, jak jednoduchá nebo složitá by měla být omalovánka a zda by dané osobě lépe vyhovovaly fixy oproti barvám nebo pastelkám.  Osoby s mírnou kognitivní poruchou jsou často schopny zvládnout složitější vzory a tvary, zatímco osoby s pokročilejší kognitivní a/nebo fyzickou poruchou mohou potřebovat něco zcela jednoduchého. Kromě toho je třeba zvážit, zda nedostatky ve vnímání, zrakové problémy a/nebo jemnější dovednosti nemohou ovlivnit schopnost zůstat uvnitř linií vybarvovaného předmětu. 

S ohledem na všechny tyto aspekty vytvořila společnost DementiAbility omalovánky, které jsou zaměřeny na to, aby je i lidi s demencí dobře vybarvovali. Když poprvé představili omalovánky, vytvořili pět titulů omalovánek s černým pozadím.  Proč?  Zjistili, že černé pozadí může lidem s demencí pomoct při tvorbě. Když člověk v pozdější fázi demence dostal na vybranou k vybarvení plátno (jasnými fixami), které mělo obrázek s černým pozadím (na rozdíl od tradičních omalovánek, které mají bílé pozadí/na bílé stránce), dílo bylo lepší, i malování bylo úspěšné. Bílé plátno nemělo stejný úspěch, osoba s demencí řekla že jsou na bílém plátně více vidět chyby, které ji demotivovali. 

V současné době je v nabídce DementiAbility 11 omalovánek. Nejjednodušší knihou, určenou pro osoby s omezenými kognitivními schopnostmi, jsou „Tvary“.  Ostatní knihy mají různé obrázky, které jsou sestaveny pro lidi s různými schopnostmi.  Knihy s černým pozadím obsahují boty, sportovní náčiní, sport, psy a květiny.  Některé z těchto knih jsou k dispozici také na Amazonu, díky čemuž jsou dostupné i mezinárodně (vyhledejte DementiAbility coloring books „Pictures that Pop“). 

Přeloženo a adaptováno z: https://dementiability.com/pictures-that-pop-colouring-with-success-in-dementia-care/

Cvičením proti Alzheimerovi?

Cvičením proti Alzheimerovi?

Stále více studií ukazuje, jak pravidelné cvičení prospívá mozku, zejména stárnoucímu mozku. Zatím není zcela jasné, jak přesně cvičení působí proti úbytku kognitivních funkcí.

Ozioma Okonkwo, odborný asistent medicíny na lékařské fakultě Wisconsinské univerzity, a jeho kolegové téměř deset let studují jedinečnou skupinu lidí, středního věku, s vyšším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Prostřednictvím řady testů tým získává poznatky o tom, které biologické procesy se zřejmě mění s cvičením. Nejnovější poznatky ukázaly, že zlepšení aerobní zdatnosti zmírnilo jednu z fyziologických změn mozku spojených s Alzheimerovou chorobou: zlepšení způsobu, jakým neurony metabolizují glukózu (Okonkwo & van Praag, 2019).

1 500 lidí zařazených do Wisconsinského registru pro prevenci Alzheimerovy choroby (WRAP) spolupracují s Okonkwem na jeho výzkumu. Mají kognitivně normální funkce, ale vyskytují se u nich geny, které je vystavují vyššímu riziku vzniku Alzheimerovy choroby, nebo mají jednoho či dva rodiče, u nichž byla tato choroba diagnostikována, případně obojí. V nejnovější studii Okonkwo našel 23 osob z populace WRAP, které nebyly fyzicky aktivní. Jedenáct z nich bylo požádáno, aby se po dobu šesti měsíců účastnili cvičebního režimu na zlepšení aerobní kondice, a dvanáct lidí bylo kontrolní skupinou. Mozek všech zúčastněných byl skenován, aby bylo možné sledovat změny v mozku související s Alzheimerovou chorobou, včetně rozdílů v tom, jak neurony metabolizují glukózu. U lidí s Alzheimerovou chorobou se odbourávání glukózy zpomaluje. Skupina, která více cvičila, na konci období studie vykazovala vyšší úroveň metabolismu glukózy a měla lepší výsledky v testech kognitivních funkcí ve srovnání s kontrolní skupinou. „Zajištujeme výzkum ve všech jeho fázích a začínáme zkoumat kauzalitu,“ říká Okonkwo o významu svých zjištění.

Zacvičte si na židlích s aktivizační pracovnicí Centra Seňorina Míšou Berkovič díky tomuto videu.

Jak cvičení snižuje riziko Alzheimerovy choroby tím, že mění váš mozek

Ve své předchozí práci Okonkwo spolu se svým týmem identifikoval řadu biologických změn souvisejících s Alzheimerovou chorobou, které se zdály být ovlivněny cvičením, když zpětně porovnával lidi, kteří byli fyzicky aktivnější, s těmi, kteří aktivní nebyli. V této studii ukázali, že zásah pomocí pohybového režimu může tyto procesy skutečně ovlivnit. Dohromady jeho výzkum přesně stanovuje, jak fyzická aktivita přispívá k významným změnám v biologických procesech, které jsou příčinou Alzheimerovy choroby, a může dokonce snížit vliv silných rizikových faktorů, jako je věk a geny spojené s vyšším rizikem neurodegenerativního onemocnění.

Například ve své dřívější práci jeho skupina potvrdila, že s věkem se zvyšuje přítomnost změn v mozku souvisejících s Alzheimerovou chorobou – včetně hromadění amyloidu, pomalejšího odbourávání glukózy mozkovými buňkami, zmenšování objemu hipokampu (ústředního pro paměť) a poklesu kognitivních funkcí měřených ve standardních testech vybavování a rozpoznávání.

U lidí, kteří uváděli, že cvičí středně intenzivně alespoň 150 minut týdně, jak doporučují odborníci na veřejné zdraví, skenování mozku ukázalo, že tyto změny jsou výrazně menší a v některých případech neexistují ve srovnání s lidmi, kteří nebyli aktivní. „Souvislost mezi věkem a změnami v mozku u Alzheimerovy choroby byla oslabena,“ říká Okonkwo, „I když se [Alzheimerova choroba] zhoršila, nezhoršovala se stejnou rychlostí nebo tempem u těch, kteří jsou fyzicky aktivní, jako u těch, kteří jsou neaktivní.“

V jiné předchozí studii zjistili přínos cvičení při kontrole Alzheimerových procesů i u osob s genetickou predispozicí k tomuto onemocnění. Když rozdělili účastníky podle úrovně zdatnosti na základě testu na běžeckém pásu a jejich schopnosti efektivně přijímat kyslík, zjistili, že zdatnost téměř neguje vliv škodlivého genu ApoE4. „Je to pozoruhodné zjištění, protože se to nedalo předpokládat,“ říká Okonkwo.

V další předchozí studii Okonkwo a jeho tým také zjistili, že lidé s vyšší aerobní zdatností vykazují nižší množství hyperintenzit bílé hmoty, změn v mozku, které jsou známkou degenerace neuronů a na snímcích z magnetické rezonance se projevují jako světlejší místa (odtud název). Hyperintenzity bílé hmoty mají tendenci se s věkem v mozku zvyšovat a jsou častější u lidí s demencí nebo kognitivními poruchami. Vytvářejí se v důsledku degradace neuronů a začíná se zhoršovat stav myelinu, který obklopuje jejich dlouhá ramena – což pomáhá nervům účinně komunikovat mezi sebou. U lidí s demencí probíhá tento proces rychleji než obvykle, což vede k nárůstu hyperintenzity bílé hmoty. Okonwko zjistil, že lidé, kteří byli více aerobně zdatní, vykazovali nižší množství těchto hyperintenzit než lidé, kteří byli méně zdatní.

Vzhledem k povzbudivým výsledkům jeho poslední studie na 23 lidech, která ukázala, že cvičení může změnit některé změny mozku související s Alzheimerovou chorobou, plánuje rozšířit svou malou studii, aby potvrdil pozitivní vliv cvičení a lepší fyzické kondice na zpomalení příznaků Alzheimerovy choroby. Jeho práce již inspirovala studii zahájenou na začátku tohoto roku a financovanou Národním institutem zdraví, která zahrnuje skenování mozku s cílem sledovat, jak fyzická aktivita ovlivňuje biologické faktory, jako je amyloid a glukóza, u lidí s vyšším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Souhrnné výsledky ukazují, že „S některými věcmi se možná rodíme a některé věci nemůžeme změnit, pokud jde o riziko Alzheimerovy choroby, ale jisté chování, jako je fyzické cvičení, nám může pomoci je upravit,“ říká Heather Snyderová, viceprezidentka pro lékařské a vědecké vztahy v Alzheimerově asociaci.

Přeloženo a adaptováno – https://time.com/5648702/exercise-alzheimers-risk/

Okonkwo, O., & van Praag, H. (2019). Exercise effects on cognitive function in humans. Brain Plasticity, 5(1), 1.

Tancuj, Matyldo

Tancuj, Matyldo

Věděli jste, že se natáčí nový film, kde se setkáte s pojmem Alzheimerova nemoc? Do rolí bývalé barové zpěvačky a bohémské Matyldy, u níž propuká Alzheimerova choroba, a jejího syna, citově uzavřeného soudního exekutora Karla, tvůrci obsadili Reginu Rázlovou a Karla Rodena. Natáčení probíhá v Praze, později se štáb přesune do Plzně nebo Bratislavy. Koproducentem je Česká televize. Premiéra je plánovaná na rok 2023.

Scénář příběhu inspirovaný skutečnou událostí v rodině scenáristky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka vznikal téměř sedm let a podle tvůrců poukazuje na to, že nemoc nemusí být jen komplikací, ale naopak životní příležitostí vydat se na cestu uzdravení v okruhu rodiny a blízkých. Čtěte více: Rázlová a Roden točí film Tancuj, Matyldo. Ona je zpěvačka s Alzheimerem, on její citově vyprahlý syn.

Táta udělal obrovský pokrok

Táta udělal obrovský pokrok

Hudební hodinu v Seňorině si oblíbil další klient. Toho během odpoledne navštívila dcera s vnučkou a tak společně na parketu předvedli i pár tanečních kroků. „U tatínka vidíme obrovský pokrok. V Seňorině je dva měsíce a předtím už téměř nechodil. Tady mu dali chodítko a krásně se rozchodil. Teď dokáže udělat pár kroků i bez něj,“ pochlubila se dcera 70letého muže. „Není to ani tak fyzioterapií, jako prací s mozkem. Cítí se tu jako doma. U nás je to zázrak. Nevěřila jsem, že by to dal,“ přiznala.

Přečtěte si aktuální článek O prázdninách roste zájem rodin o odlehčovací služby pro nemocné seniory. Jak fungují?

Aloisovy otázky – náš nový podcast

Aloisovy otázky – náš nový podcast

V Nadačním fondu Seňorina si klademe za cíl větší informovanost o Alzheimerově nemoci a podporu pečujícím – i proto jsme spustili nový podcast.

Naší misí je i osvěta a pomoc pečujícím o blízké s Alzheimerovou nemocí, proto jsme spustili nový projekt – podcast Aloisovy otázky, abychom usnadnili přístup k informacím o Alzheimerově nemoci pečujícím, rodinám s Alzheimerem i široké veřejnosti.

Mnozí z vás dnes získávají nové informace i podporu přes podcasty, které posloucháte, když řídíte, cvičíte nebo při různých pochůzkách.

„Chceme vyjít vstříc všem, kdo nemají čas či energii číst blogy nebo odbornou literaturu. Zajímaví hosté a odborníci nám odpovídají na otázky, které rodiny s Alzheimerovou nemocí trápí, a hledají na ně odpovědi. Aloisovy otázky jim je přinesou až domů, kdekoli v České republice jsou,“ objasňuje nový projekt naše zakladatelka Jarka Švarcbachová.

Podcast Aloisovy otázky najdete na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a brzy i na Podcasty.cz.

A na jaké odborníky a témata se můžete těšit nejdříve? Aktivizační pracovnice Marta Ivanovičová řekne o důležitosti tréninku těla i mysli u lidí s Alzheimerem a jak na to. Montessori metodička Mgr. Jarka Švarcbachová informuje o využití Montessori metody u lidí s Alzheimerem. Lektorka a sociální pracovnice Petra Hamerníková, DiS povídá o sexualitě v seniorském věku.

V budoucnu budou Aloisovy otázky položeny lékařům z více oborů, ošetřovatelkám, rodinným příslušníkům, kteří se starají o člověka s Alzheimerem, dobrovolníkům, podporovatelům, ale i známým osobnostem, kteří mají osobní zkušenost z blízkého okolí. Na slyšenou!

Život s demencí člověka z komunity LGBTQ+

Život s demencí člověka z komunity LGBTQ+

Každý člověk prožívá problémy spojené s demencí svým vlastním způsobem. Být součástí komunity LGBTQ+ a trpět demencí může přinášet ještě dodatečné výzvy. Uvědomit si tyto problémy a být na ně připraven může velice pomoci.

Řada nabízených  informací, rad a podpory, nejsou pro LGBTQ+ komunitu vhodné. Často mohou mít pocit, že jejich způsob života je  oproti  heterosexuálním nebo cisgender lidem jiný. Důvodem mohou být zkušenosti,  životní okolnosti nebo podpora, které se jim  dostává, a s kým se stýkají.

LGBT+ lidé mají v průměru menší pravděpodobnost, že budou mít rodinné příslušníky a děti, kteří jim mohou být oporou při vyrovnávání se s nemocí. Kromě toho je také pravděpodobnější, že budou žít sami a budou svobodní, ve srovnání se svými heterosexuálními vrstevníky.  LGBT+  často mají zvýšenou potřebu využívat služeb sociální péče pro podporu a pomoc, když  jejich onemocnění postupuje. Mnozí se obávají, že běžné služby péče nebudou ochotny nebo schopny pochopit, jak vyjít vstříc jejich potřebám.

Jak může demence osoby LGBTQ+ zasáhnout

Některé příznaky demence mohou mít pro LGBTQ+ osoby velice specifické důsledky. Například problémy s pamětí jim mohou ztížit situaci v tom, že si nepamatuji, komu o své sexuální orientaci nebo genderové identitě řekli a komu ne.

Demence je progresivní onemocnění. To znamená, že příznaky se postupem času zhoršují. Jak tento stav postupuje, je stále obtížnější zvládat každodenní úkony a je zapotřebí více pomoci a podpory.

Je vhodné začít plánovat předem a v případě osoby LGBTQ+, je třeba myslet na specifické záležitosti. Je například vhodné se zavčasu zorientovat v platné legislativě, podle které se určuje a oficiálně uznává pohlaví, ke kterému se daná osoba hlásí. Zjistit, kdo může převzít právní způsobilost a za danou osobu jednat, pokud se nejedná o člena rodiny nebo oficiálně uznaného partnera. Kdo může jejich jménem vykonávat nejrůznější administrativní úkoly a rozhodnutí. 

Tito lidé potřebují nejspíše odlišný přístup a podporu. Budou vyžadovat služby, které jsou inkluzivní pro LGBTQ+ a které chápou, jak důležitá je pro ně genderová identita a sexuální orientace. Musí vědět, že nejsou sami, že je jim k dispozici podpora a poradenství, existují služby a zařízení péče určené k jejich podpoře a pokud možno i zákony, které chrání jejich práva, zajišťující rovné zacházení a ochranu soukromí. Je důležité se informovat o svých právech, brzy najít správnou podporu a naplánovat svoji budoucnost, pak i tito lidé postižení demencí mohou žít důstojný a přijatelný život. 

Podpora pro LGBTQ+ 

Je důležité mít dobrou podporu. Mit kolem sebe lidi, kteří vám pomohou s každodenními záležitostmi, které považujete za obtížné, jako je nakupování nebo vaření, nebo lidé, se kterými si můžete promluvit o tom, co prožíváte.

Poradenství

Podpora a služby od praktického lékaře zahrnují podporu v případě úzkosti a deprese, lékařskou a praktickou podporu.

Podpora v každodenním životě

Promluvte si se svými blízkými o tom, co pro vás mohou udělat – například vám pomoci s nákupy nebo úkoly v domácnosti. Můžete si s nimi také promluvit o přístupu ke službám a o tom, co chcete, aby ostatní věděli. To by mohlo zahrnovat i to, zda chcete, aby vaše okolí vědělo o Vaší gendrové a sexualní orientaci.

Podpora při zvládání vašich pocitů

Promluvte si s přáteli a rodinou o tom, jak se cítíte a jaké máte obavy. Mohou mít vlastní zkušenosti, o které se mohou podělit, nebo vám mohou poskytnout podporu, abyste nemuseli dělat věci sami, pokud nechcete.

Podpora při plánování 

Promluvte si s blízkými lidmi o budoucnosti a o všech svých přáních. To se může týkat péče, kterou chcete dostávat, nebo místa, kde chcete žít. Možná budete chtít připravit věci již nyní, aby lidé znali vaše přání, pokud byste v budoucnu nebyli schopni rozhodovat sami za sebe. 

Emocionální podpora od ostatních lidí s demencí

Promluvte si s lidmi, kteří jsou v podobné situaci jako vy. Mohli by pochopit, čím procházíte, a poskytnout vám emocionální podporu. Může být obtížnější najít jiné lesby, gaye, bisexuály nebo transsexuály s demencí.

Dobrým místem k hledání jsou online komunity a fóra, například Talking Point Alzheimer’s Society, kde je skupina pro LGBTQ+ osoby a jejich rodiny a pečovatele. Další informace naleznete v části „Specifické služby a podpora pro LGBTQ+“ na stránce Přístup ke službám.

Podpora vaší komunity

Podívejte se, jaké jsou možnosti podpory pro osoby s demencí v místě vašeho bydliště. Nemusí být specifické pro osoby LGBTQ+, ale možná je budete chtít vyzkoušet. Můžete například navštívit kavárnu pro pamětníky nebo podpůrnou skupinu, abyste se setkali s dalšími lidmi s demencí, se kterými si můžete popovídat. 

Pro vyhledání skupin a společenských aktivit ve vašem okolí můžete použít adresář pro osoby s demencí.

Pokud nemáte podpůrnou síť nebo potřebujete větší podporu, možná budete muset přemýšlet o vyhledání odborné pomoci. 

Přeloženo a adaptováno z : https://www.alzheimers.org.uk/get-support/daily-living/lgbtq-living-with-dementiahttps

10 tipů, jak si poradit s agresí při demenci

10 tipů, jak si poradit s agresí při demenci

Použití uklidňujících technik při zvládání agresivního chování u demence a jak zůstat v bezpečí..

.

Někteří lidé s Alzheimerovou chorobou nebo demencí mají afektivní poruchy. Časté jsou: neklid, psychotické poruchy, agresivní chování, pláč. Jedná se o normální součást onemocnění, která je způsobena poškozením, k němuž dochází v mozku. Může se to stát, i když typická osobnost člověka s demencí byla po celý život laskavá a nenásilná.

Protože lidé s demencí nejsou schopni jasně sdělit své potřeby, mohou se rozzlobit, když mají strach, jsou frustrovaní nebo cítí bolest či nepohodlí. Tyto agresivní výbuchy mohou být pro pečovatele děsivé a obtížně zvladatelné. Starší lidé mohou křičet, nadávat, kousat, chytat, bít, kopat, strkat nebo házet věcmi. Protože se cítíte napadeni, vaše instinkty vás mohou nabádat k tomu, abyste se hádali a bránili – to však situaci jen zhoršuje.

Portál DailyCaring přinesl 10 tipů, jak se vypořádat s agresivním chováním u lidí s demencí v době, kdy k němu dochází. Přečtěte si také 4 způsoby, jak se ze situace poučit a najít způsoby, jak budoucím výbuchům předejít nebo je omezit.

.

10 tipů, jak se vypořádat s agresivním chováním při demenci

1. Buďte připraveni a mějte realistické očekávání

Připomenutí si, že náročné chování a agresivní výbuchy jsou normálními příznaky demence, vám pomůže reagovat klidným a podpůrným způsobem. Vědomí, že tyto epizody jsou běžnou součástí nemoci, snižuje váš šok a překvapení, když k nim dojde, a může vám také usnadnit nebrat si takové chování osobně.

2. Pokuste se identifikovat bezprostřední příčinu nebo spouštěč

Zamyslete se nad tím, co se stalo těsně předtím, než agresivní výbuch začal. Mohlo ho vyvolat něco jako strach, frustrace nebo bolest. Váš blízký mohl například začít křičet na prázdná místa v místnosti a říkat lidem, aby vypadli. Když se rozhlédnete kolem sebe, můžete si všimnout, že se v místnosti začíná stmívat, protože je podvečer. Tlumené světlo způsobuje stínování v rozích místnosti, takže se zdá, že v rohu jsou lidé. Po identifikaci tohoto potenciálního spouštěče rozsviťte světla, abyste se stinných koutů zbavili. To vám snad pomůže blízkého uklidnit. A v budoucnu budete vědět, že je třeba rozsvítit světla dříve, než se místnost příliš zatemní.

Jindy se mohlo stát, že jste se k blízkému s demencí neúmyslně přiblížili zezadu a vylekali ho. V citlivém okamžiku se mohl cítit napaden, a tak se vrhl do útoku, který vnímá jako sebeobranu.

3. Vylučte bolest jako příčinu chování

Bolest a fyzické nepohodlí mohou u člověka s demencí vyvolat agresivní chování. Mnoho starších lidí s demencí není schopno jasně sdělit, když je něco trápí.  Zjistěte, zda nepotřebují léky proti bolesti kvůli stávajícímu onemocnění, jako je artritida nebo dna, zda je jejich sedadlo pohodlné nebo zda nepotřebují použít toaletu.

4. Používejte jemný tón a uklidňující dotek

Když je váš blízký rozrušený, zhluboka se nadechněte a zůstaňte co nejklidnější. Pokud jste rozčilení, neúmyslně tím dále eskalujete vypjaté emoce v dané situaci. Zůstat v klidu a pomalu dýchat pomáhá snížit hněv a rozrušení všech. Mluvte pomalu a udržujte svůj hlas tichý, uklidňující a pozitivní. Je-li to vhodné, použijte jemný a uklidňující dotek na paži nebo rameni, abyste poskytli útěchu a uklidnění.

5. Validace jejich pocitů

Pokud je člověk s demencí agresivní a není zřejmá příčina, může to být proto, že má silné negativní pocity, jako je frustrace, smutek nebo osamělost, a neví, jak se správně vyjádřit.

Snažte se v jeho chování hledat náznaky emocí a mluvte klidně a uklidňujícím způsobem. Ujistěte je, že je v pořádku, že se tak cítí, a že jste tu pro to, abyste pomohli.

6. Zklidněte prostředí

Hlučné nebo rušné prostředí může také vyvolat agresivní chování člověka s demencí. Pokud se váš blízký začne chovat agresivně, všímejte si prostředí a zjistěte, zda můžete okolí rychle zklidnit. Ztlumte hlasitost hudby, vypněte televizi a požádejte ostatní lidi, aby opustili místnost.

7. Pusťte jeho oblíbenou hudbu

Hudba má úžasný vliv na náladu. Někdy může zpěv staré oblíbené písničky, broukání uklidňující melodie, tiché přehrávání relaxační vážné hudby nebo přehrávání jejich oblíbených melodií ke zpěvu někoho rychle uklidnit.

8. Přesuňte pozornost na jinou činnost

Pokud současná nebo předchozí činnost vyvolala rozrušení nebo frustraci, mohla vyvolat i agresivní reakci. Poté, co dáte staršímu člověku chvíli na to, aby ventiloval své pocity, zkuste jeho pozornost přesunout na jinou činnost – něco, co má obvykle rád.

9. Odejděte z místnosti

V některých případech nezabírá nic, co by člověka uklidnilo. Pokud k tomu dojde, bude nejlepší opustit místnost, abyste mu dali prostor a sobě čas na uklidnění a znovunabytí rovnováhy. Možná se dokáže uklidnit sám nebo dokonce zapomene, že byl rozzlobený.

Než odejdete, zkontrolujte, zda je prostředí bezpečné a zda si během vaší nepřítomnosti nemůže ublížit.

10. Ujistěte se, že jste vy i váš blízký s demencí v bezpečí, a v případě nouze zavolejte pomoc

Pokud se váš blízký nedokáže uklidnit a stává se nebezpečným pro vás nebo pro sebe, budete potřebovat pomoc ostatních. Pokud situace není extrémní a v blízkosti je člen rodiny nebo přítel, na kterého váš blízký obvykle dobře reaguje, zavolejte mu a požádejte ho, aby vám okamžitě přišel na pomoc.

V případě nouze zavolejte na tísňovou linku a operátorovi zdůrazněte, že osoba trpí demencí, která způsobuje její agresivní chování. To pomůže prvním zasahujícím poznat, že se osoba nechová jako kriminálník a potřebuje pomoc, aby se bezpečně uklidnila. Po příjezdu záchranářů se ujistěte, že opět jasně uvedete, že toto chování je způsobeno demencí nebo dokonce „poraněním mozku“ (v případě, že demenci neznají). Tato znalost pomůže pracovníkům první pomoci zacházet s nimi vhodněji. Pokud je třeba vašeho seniora odvést z domova, požádejte, aby byl odvezen do nemocnice nebo psychiatrické léčebny, nikoli na policejní stanici.

.

4 věci, které je třeba udělat po řešení agresivního chování při demenci

1. Poučte se z toho, co se stalo

Poté, co se uklidníte a zbavíte se stresu z epizody agresivního chování u demence, udělejte krok zpět a zjistěte, co se z této situace můžete naučit. Analýza situace vám také pomůže brát ji méně osobně a usnadní vám přemýšlet o tom, co byste příště mohli udělat jinak, abyste se pokusili agresivní reakci předejít. Zamyslete se nad možnými spouštěči, nad tím, které reakce pomohly situaci uklidnit a které reakce naopak situaci zřejmě zhoršily.

Často pomůže, když si svá pozorování zaznamenáte, abyste zjistili, jestli si můžete všimnout vzorců nebo přijít na nové způsoby, jak se pokusit podobnému výbuchu v budoucnu zabránit nebo jak situaci zklidnit, pokud k němu dojde.

2. Najděte zdroje podpory

Pro vaši pohodu je zásadní mluvit s lidmi, kteří vám rozumí a mohou vám pomoci zvládnout tyto náročné situace a vyrovnat se s rozporuplnými emocemi. Podělte se o své zkušenosti se členy podpůrné skupiny pečujících osob, s poradcem nebo terapeutem nebo s podporujícími přáteli či členy rodiny. Dostat ze sebe své pocity je důležitým východiskem ze stresu. Navíc můžete získat další tipy a nápady, jak zvládat agresivní chování při demenci, od ostatních, kteří se s ním setkali.

3. Zvažte medikaci

Když nelékové techniky nezabírají a náročné chování začíná být příliš náročné na bezpečné zvládnutí, možná je čas ve spolupráci s lékařem opatrně začít zkoušet léky. Při vhodném použití mohou léky omezit nebezpečnou agresi a zlepšit kvalitu života vašeho blízkého i vás.  

4. Zvažte přestěhování blízkého s demencí do komunity pro péči o osoby s poruchami paměti

Pokud je agresivní chování při demenci nadále nebezpečné a žádné intervence nezabírají, je možná na čase zvážit přesun do komunity pro péči o lidi s demencí. Komunita specializované péče může být užitečná, protože v ní je neustále ve službě více zaměstnanců, je zde nepřetržitý dohled a péče a jsou vyškoleni pro zvládání těchto typů obtížných situací.

Článek byl přeložen z https://dailycaring.com/14-ways-of-dealing-with-aggressive-behavior-in-dementia/