Arteterapie

Arteterapie vychází z léčebného potenciálu výtvarných aktivit. Stojí na pomezí psychologie, psychoterapie a umění. Výtvarná tvorba dává člověku možnost vyjádřit to, co slovy vyjádřit nejde. Seniorům s demencí pomáhá zbavit se napětí, cítit se uvolněněji, zažít pocit radosti a uspokojení. Skrze uměleckou tvorbu můžeme lépe porozumět sami sobě i člověku, o kterého pečujeme. Je to způsob, jak své klienty lépe poznat a lépe pochopit, co je pro ně důležité. V obrázku se zrcadlí to, co právě člověk prožívá, co cítí, vnímá a kdo je. V arteterapii nejde o výsledek, který by měl uměleckou hodnotu, jde o prožitky během tvorby a vytvoření příjemného místa pro sdílení a komunikaci.

Pro lidi s Alzheimerovou chorobou může být arteterapie prostředkem, jak relaxovat a odreagovat se. Může jim pomoct vyjádřit se a podělit se o své myšlenky, pocity a emoce. Posiluje kognitivní funkce, koncentraci pozornosti, grafomotorické dovednosti, stimuluje kreativitu apod.

U seniorů s demencí, kteří mohou mít potíže v komunikaci, představuje arteterapie eventualitu vyjádřit se jinak než slovy. Umožňuje jim zapojit se do skupiny a cítit se tak jejím aktivním členem, navázat hlubší kontakt s pracovníkem. Arteterapie také pomáhá udržovat psychické i motorické schopnosti a dovednosti.

Arteterapie může probíhat ve skupině nebo individuálně

Tvoření ve skupině přináší mnoho výhod. Každý ve skupině má možnost zažít pocit, že je viděn a slyšen, byť třeba jen skrz obrázek. Během tvorby zjišťuje, že případné obavy zažívají i ostatní, ale jeden odvážlivec velmi často povzbudí k aktivitě i ostatní. Skupinovou arteterapii mají pravidelně klienti Centra Seňorina. Tímto způsobem může s druhými sdílet svůj pohled na svět, vzpomínky, co jej těší nebo trápí. Může se ostatním otevřít a přiblížit se k nim tak, jak je mu to milé.

Oproti tomu individuální arteterapie nabízí možnost větší míry zapojení a komunikace s pečujícím nebo terapeutem. Ten má možnost se klientovi věnovat po celou dobu a aktivitu mu tzv. „ušít na míru“. Odpadá také obava z hodnocení „co tomu řeknou ostatní“ a může se jít více do hloubky.

Úskalím arteterapie se seniory mohou být právě jejich obavy z výtvarného vyjádření, očekávání negativní reakce ostatních, přesvědčení, že tvorba je jen pro děti či umělce. Není se čemu divit. Někdo opravdu mohl tvořit naposledy v dětství. Pro pracovníky se seniory je tedy výzvou, jak postoj „to je jen pro děti“ přeměnit na „v našem věku si už můžeme i hrát“. Pomáhá laskavý přístup a jemné povzbuzování.

Další aktivizační činnosti

Klient Centra Seňorina kreslí K.H. máchu